Návrh zákona zamítlo 39 z přítomných 74 poslanců, především z ODS. Norma je podle nich příliš vágní a zavádí pozitivní diskriminaci.
Přijetí zákona požaduje po Česku Evropská unie. Současná ochrana před diskriminací v ČR totiž požadavkům EU neodpovídá, neboť se omezuje pouze na pracovněprávní oblast. Norma měla být původně přijata již při vstupu Česka do Unie.
"Zákon je důležitý nejen z hlediska mezinárodních závazků, ale i potřebný pro nás tady v České republice," hájil normu v horní komoře ministr spravedlnosti Pavel Němec.
Norma má mimo jiné zabránit tomu, aby se zaměstnavatelé zbavovali nepohodlných pracovníků tím, že jim vytvoří "zneklidňující prostředí", uvedl jako příklad vágní a nejasné formulace Miroslav Škaloud z ODS.
Norma podle něj také nadměrně rozšiřuje okruh témat diskriminace. "Nebýt diskriminován, je ušlechtilá idea. Takto pojatá diskriminace ale vede k posilování relativismu," odmítl Škaloud návrh.
Norma myslí na romské děti i těhotné ženy
Zákon má zajistit rovné zacházení a přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení. Má chránit před diskriminací kvůli zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství, politickému smýšlení, majetku, rodinnému stavu nebo členství v politických stranách a odborech.
Zvýšená ochrana má být poskytnuta také těhotným ženám a matkám. Zákon by jim měl ulehčit dokazování případné diskriminace zaměstnavatelem. Norma také dává nové pravomoci veřejnému ochránci práv.
Některá "pozitivní opatření" jsou podle autorů předlohy v zájmu většinové společnosti. Jako příklad uvádějí přípravné třídy pro romské děti; mohou přispět k tomu, aby se děti z romských rodin lépe učily a v budoucnu se lépe uplatnily na trhu práce.
