„Pokusím se vás přesvědčit, že se z politika přerodím do státníka,“ řekl Kubera po svém zvolení do funkce ostatním senátorům. Přestože se za dva roky bude volit předseda znovu, Kubera uvedl, že chce být ve vedení horní komory šest let. Hlavním posláním Senátu má podle něj být obrana ústavy, demokracie a svobody. Na tom se podle něj všichni senátoři shodnou, což však neznamená, že se nebudou dohadovat nad probíranými zákony.
Zároveň chce Kubera zajistit horní komoře dostatek peněz. „Nechci, aby Sněmovna brala Senát jako dolní komoru, abychom byli chudším otloukánkem,“ sdělil Kubera, jenž je senátorem už 18 let. Podle něj potřebuje horní komora peníze nejen na provoz, ale i na dostatečnou péči budov, v nichž sídlí.
Ještě před svým zvolením Kubera senátorům řekl, že Senát nemusí být za každou cenu opozicí vůči vládě. Chce vést dialog s prezidentem Milošem Zemanem i premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zároveň chce Kubera zlepšit pozici Senátu v očích veřejností. Tomu by mohly pomoci výjezdy Senátu do jednotlivých volebních obvodů.
Hampl o novém předsedovi pochybuje
Svůj neúspěch v druhém kole voleb bere Hampl jako svou první porážku. Samotný výsledek je pro něj překvapením. „Těžko by mohl mohl (Kubera) získat tento výsledek bez toho, aniž by se k němu přiklonila významná část klubu STAN. Přitom moje kandidatura původně vznikla ze společné debaty se Starosty a nezávislými,“ řekl Hampl.
Přestože Kubera po svém zvolení řekl, že se promění do státníka, Hampl tomu příliš nevěří. „Předpokládám, že bude stejný jako doposud. Lidé se za den nepromění ve svůj pravý opak. Doufejme, že bude důstojně reprezentovat Senát,“ dodal bývalý rektor Univerzity Karlovy. Hampl by se měl stát znovu předsedou výboru pro záležitosti EU.
S lepší náladou hodnotil výsledek Jan Horník (STAN), jenž byl třetím kandidátem na post předsedy Senátu, avšak vypadl už v prvním kolem volby. To, jak hlasovali jednotliví senátoři v klubu STAN, netuší. „Volba byla tajná a my měli volné hlasování,“ sdělil Horník, jenž se nakonec stal místopředsedou Senátu.
Novými místopředsedy byli podle očekávání zvoleni také Jiří Růžička z klubu Starostů a Jiří Oberfalzer (ODS). V užším vedení horní komory zůstávají v souladu s dohodami senátorských frakcí bývalý šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) a dosavadní místopředsedkyně Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Ve volbě místopředsedů neměli protikandidáty.
Nejvíce hlasů v tajné volbě získal Štěch, a to 74 z 80 odevzdaných. Oberfalzer dostal 71 hlasů, Horská 66, Růžička 63 a Horník 56.
Bývalí prezidenští kandidáti Jiří Drahoš (za STAN) a Pavel Fischer (nezávislý) povedou senátní výbory. Drahoš se stal předsedou školského výboru, diplomat Fischer výboru zahraničního.
Vedle obsazení postů v horní komoře Parlamentu se chtějí senátoři zabývat i situací okolo premiéra Babiše. Na své řádné schůzi, která by měla být ve čtvrtek, požádá předsedu vlády o vysvětlení. Dohodli se na tom zástupci čtyř opozičních senátorských klubů ODS, STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, které nyní mají v horní komoře pohodlnou většinu. Podle nich by měl Andrej Babiš situaci, která mimo jiné souvisí s jeho střetem zájmů, řešit odstoupením z čela vlády.
Senátoři zmíněných stran zároveň podpořili postoj šesti opozičních stran ve Sněmovně, které podaly návrh na vyslovení nedůvěry Babišově vládě.
Jaroslav Kubera byl hostem pořadu Rozstřel (10/2018)
