Bezpečnost vyškrtla z působnosti armádní tajné služby Sněmovna na návrh bezpečnostního výboru. Horní komora ji chce do zákona vrátit podle stanovisek svého bezpečnostního a ústavně-právního výboru, ačkoli ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) se zastával sněmovní verze.
„Senát dospěl k přesvědčení, že slovo bezpečnost je širší a obsahuje v sobě i obranu. (...) Je zapotřebí, aby tam byla obě slova, tedy jak bezpečnost, tak obrana,“ vysvětlil v České televizi postoj Senátu někdejší ministr vnitra, senátor a předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan. Překrývají činností civilní a vojenské rozvědky, jehož odstranění za novelizací zákona o tajných službách fakticky stálo, se neobává.
Bublan za odstraněním slova ze zákona vidí i rivalitu zpravodajských služeb, která je v určité míře zdravá, chybí ale koordinace. Naopak Tomáš Czernin (TOP 09) poukazoval na to, že ministerstvo obrany nemá z kompetenčního zákona působnost v bezpečnosti, neměla by ji tedy mít ani jeho složka.
Ta slova nelze oddělovat, řekl Stropnický
Za zachování bezpečnosti Vojenskému zpravodajství se před senátory přimlouval ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Problematiku bezpečnosti a obrany státu nelze v žádném případě oddělovat. Jsou vždy úzce provázány a nikdy nemůže existovat jedna bez druhé,“ zdůraznil. Citoval ustanovení zákonů, podle nichž stát vytváří za účelem bezpečnosti ozbrojené síly, které ji mají také zajišťovat.
Obrana, bezpečnost a těsné hlasování
|
Naopak podle Chvojky, jenž zastupoval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), má sněmovní znění logiku. Ministr poukazoval mimo jiné na to, že civilní rozvědka má v působnosti pouze bezpečnost, obranu ne. Varoval také před tím, že Sněmovna by nemusela o normě do říjnových voleb rozhodnout, s čímž ale senátoři s poukazem na plánovanou zářijovou schůzi dolní komory nesouhlasili.
S omezením nesouhlasili už dřív ani někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a vojenští zpravodajci se věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.
Senát nejprve nesouhlasil s návrhem Elišky Wagnerové (za Zelené), aby novelu schválil beze změn. Následně přijal pozměňovací návrh a vrátil předlohu Sněmovně.
Novela řeší kontrolu nad tajnými službami
Hlavním cílem vládní novely je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní prověřují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho má vzniknout pětičlenný orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit nebo odhalit totožnost agenta.
Členy nezávislého orgánu mají být čeští občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.
