Senátor Václav Hampl navrhl a prosadil usnesení, že Senát nesouhlasí s výroky českého prezidenta týkajícími se ruské anexe Krymu, které jsou v rozporu se zahraniční politikou České republiky.
„Těmito výroky prezident legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ píše se v usnesení, podle něj má prezident respektovat zahraniční politiku České republiky a zásady mezinárodního práva a že Senát v souladu s vládní pozicí konstatuje, že Krym je nadále součástí Ukrajiny.
Jeho oddělení od Ukrajiny je pak podle Senátu výsledkem ruské agrese a nemá oporu v mezinárodním právu. Pro usnesení bylo 38 ze 47 přítomných senátorů a odsudek Zemana tak v horní komoře parlamentu prošel. (to, jak hlasovali jednotliví senátoři, najdete zde)
„To usnesení je rozumné, podpořím ho,“ uvedl ještě před hlasováním předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD. „Určujícím subjektem v zahraniční politice je vláda,“ zdůraznil šéf horní komory parlamentu.
„Není to poprvé, kdy nás velmi překvapil,“ glosovala Zemanova slova k Ukrajině, že stav kolem okupovaného Krymu by Ukrajina měla brát jako „fait accompli“ a spíš si vyjednat od Ruska kompenzaci, senátorka Zuzana Baudyšová za ANO. „Velmi těžko se jeho chování vysvětluje. Když se mě na to ptají v zahraničí, nevím, jak se z toho vykroutit,“ řekla Baudyšová.
„Místy to na mě působí tak, že vůbec nereflektuje naše členství v Evropské unii,“ posteskla si první místopředsedkyně Senátu Miluše Horská nad slovy české hlavy státu, která svým projevem pobouřila jak mnohé české, tak ukrajinské politiky.
„Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení,“ reagoval na usnesení Senátu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
