Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: David Port, MAFRA

Senát navrhuje pro voliče víc preferenčních hlasů, poslanci to zamítli

  • 9
Senátoři neuspěl u poslanců s návrhem na zvýšení preferenčních hlasů při sněmovních volbách ze čtyř na šest. Poslanci se obávali, že by změny vedly k nárůstu populismu kandidátů, aby si zajistili hlasy. Loni udělali voliči na volebních lístcích skoro čtyři miliony kroužků a poslali 46 lidí z chvostu kandidátky do Sněmovny.

Novelu už v prvním kole projednávání vrátili poslanci Senátu k dopracování, což je mírnější forma zamítnutí. Senátní předlohu odmítla už vláda vzhledem k tomu, že má schvalovat nový volební kodex, který by měl sjednotit počet preferenční hlasů pro všechny typy voleb.

Poukázal na to poslanec ODS Marek Benda, který si loni místo ve Sněmovně udržel díky preferenčním hlasům. "Přestože pokládám systém preferencí za rozumný, také jako jeden z těch skokanů ze zadního místa, tak si myslím, že se nemá přehánět," uvedl Benda.

Návrh podle něj zbytečně rozvrací systém sestavování kandidátek politickými stranami tím, že pořadí by nakonec záleželo na tom, "kolik se komu podaří ukořistit jednotlivých kroužků".

Také další "skokan" Jan Chvojka z ČSSD poukázal na negativa návrhu. Poslanci by podle něj mohli ve snaze zajistit si znovuzvolení prosazovat populistické projekty pro svůj region. Zákony by pak vznikaly "spíše jako náhodný průsečík názorů poslanců, kteří se řídí svými zájmy".

Pokud strany nebudou mít nad poslancem kontrolu ve formě dohledu nad jeho umístěním na kandidátce, důsledkem bude nestabilita vlád.

Kampaň by se mohla změnit v bratrovražedný souboj

I podle poslance Stanislava Polčáka (STAN) by se kampaň mohla změnit v "bratrovražedný souboj" kandidátů stejné strany o míru pozornosti médií a voličů. Polčák poukazoval také na to, že zvýšení počtu preferenčních hlasů neodráží velikost krajů a počet poslanců z nich volených.

Senát novelu navrhl, protože chce dát voličům možnost více zasáhnout do personálního složení Sněmovny. Podle autora předlohy Jiřího Oberfalzera (ODS) by efektem mohlo být i zvýšení volební účasti. Senátoři novelu navrhli v reakci na odpor části voličů vůči stranickému sestavení kandidátek.

Loni se do Sněmovny dostalo 46 kandidátů z dříve nevolitelných míst kandidátek, při minulých volbách v roce 2006 jich bylo pouze pět. Celkem lidé kroužkováním pořadových čísel kandidátů udělili 3,7 milionu preferenčních hlasů, před čtyřmi lety to bylo 1,9 milionu. Asi největší skok na kandidátce se povedl Janu Floriánovi (ODS), který se z posledního 36. místa pražské kandidátky dostal na osmé.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue