Pošlete více vojáků do Afghánistánu, Iráku i Mali, souhlasí senátní výbor

  12:15aktualizováno  13:24
Senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve středu jednohlasně podpořil plán ministerstva obrany na posílení české účasti v zahraničních misích. V Afghánistánu, Iráku, Mali nebo v Pobaltí by ještě letos mohla najednou působit více než tisícovka českých vojáků.

Čeští vojáci by se měli do afghánské provincie Lógar a pomoci s výcvikem tamější speciální policejní jednotky | foto: PRT Lógar

„Chceme působit v zemích jako dosud a v některých misích navýšit české zapojení na základě požadavku spojenců. Ve všech případech jde o nebojové a výcvikové úkoly. Chráníme tím ČR a Evropu před terorismem a nelegální migrací,” uvedla před výborem ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO).

Návrh komplexního mandátu na nasazení českých vojáků v zahraničních operacích ve druhé polovině letošního roku a v letech 2019 a 2020 počítá s tím, že ještě letos dojde k posílení misí v Afghánistánu, Iráku a v Mali až o 275 českých vojáků. Češi ovšem působí také na Golanských výšinách, Sinaji nebo v Kosovu.

Celkově by tak počet nasazených vojáků vzrostl z 806 v rámci současného mandátu na 1 081 vojáků pro zbytek roku 2018, na 1 191 vojáků v roce 2019 a 1 096 vojáků v roce 2020.

V dalších letech by totiž mělo také pokračovat nasazení v rámci takzvané „předsunuté přítomnosti NATO (eFP)“ v Pobaltí, a to v počtu do 290 vojáků. V příštím roce by také čeští stíhači s pěti letouny Gripen měli opětovně střežit vzdušný prostor pobaltských republik.

Monstra versus Taliban. Češi v afghánském Bagrámu čelili útokům

Výbor s návrhem jednohlasně souhlasil a doporučil ostatním senátorům, kteří se budou materiálem zabývat ve čtvrtek, jeho schválení. „Zahraniční mise naší armády a plnění spojeneckých závazků považujeme za velmi důležité a předložený návrh podporujeme,” uvedl předseda výboru František Bublan (ČSSD).

Návrat do Lógaru

Podle ministerstva obrany se v Afghánistánu vojáci zaměří více na výcvik a posílení bojových schopností jednotek afghánské armády. Znovu by se měli čeští vojáci vrátit do provincie Lógar, za jejíž rekonstrukci Česká republika před časem zodpovídala. Nově zde mají cvičit speciální jednotku afghánské policie. Působit by měli také v provincii Herát a pomáhat s výcvikem afghánských vojáků.

Do Iráku by mohla zamířit jednotka protichemických specialistů. V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by chránila a doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Češi dosud střeží velitelství mise v Bamaku a podílejí se na výcviku tamější armády.

Způsob výcviku malijských jednotek se totiž změní. Instruktoři mají nově vyjíždět přímo k jednotkám a čeští vojáci by měli na starosti jejich bezpečnost. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se pak mohl zapojit malý expertní tým do 30 lidí.

Návrh na armádní mise v zahraničí musí schválit ještě poslanci a senátoři. Menšinový kabinet bude muset najít pro plán podporu dalších politických stran. Opoziční strany včetně ODS nebo TOP 09 ale v dubnu avizovaly, že se jim nelíbí, že návrh předkládá vláda v demisi.

Možní spojenci premiéra Andreje Babiše - komunisté - jsou tradičně proti účasti českých vojáků v zahraničních operacích NATO, a k nasazování vysokého počtu českých vojáků v misích se kriticky staví také SPD.

Do misí může přes tisíc českých vojáků, rozhodla vláda. Opozice se zlobí

Širší vedení KSČM o víkendu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek k posílení zahraničních misí, komunisté kabinet nepodpoří.

Návrh programového prohlášení vlády nyní obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do Sil rychlé reakce NATO.

Zeman ohrozil zájmy země

Senátní výbor rovněž jednal o nedávném prohlášení prezidenta Miloše Zemana, že podle zprávy, kterou mu dodala vojenská rozvědka, se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka „novičok“. Jeho vyjádření využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok, kterým byl v březnu v Salisbury otráven dvojitý agent Sergej Skripal, pocházel z Ruska.

Ministerstvo obrany uvedlo, že látky typu nervového jedu novičok se v Česku syntetizují pro účely protichemické obrany pouze v mikroskopickém množství. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že se v ČR netestovala stejná látka, kterou byl otráven Skripal.

Prezident podle senátního výboru sdělil nepravdivé informace o výrobě jedu v Česku. Zprávy tajných služeb se totiž shodují v tom, že v ČR nebyla tato látka vyráběna ani skladována, konstatoval ve středu senátní výbor. Zveřejněním dalších údajů od zpravodajských služeb pak podle výboru ohrozil bezpečnostní zájmy ČR. Podle předsedy výboru Bublana se tím však Senát nebude na své nadcházející schůzi zabývat.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Putin pohrozil odvetou, pokud USA vypoví smlouvu o raketách

Ruský prezident Vladimir Putin a šéf Bílého domu Donald Trump na závěrečné...

Pokud Spojené státy odstoupí od smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), nezůstane takový krok bez...

Ultimátum? Evropa je rukojmím, reaguje Moskva na obvinění o raketách

Vypálení balistické střely

Domněnky, hanba, nemáte důkazy, kruté ultimátum, zvýšíme počet raket... Tak reagují ruští představitelé na úterní...

Máte dva měsíce, varují USA. Pak vypoví smlouvu s Ruskem o raketách

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo

Pokud Rusko do šedesáti dní nebude plně dodržovat podmínky společné smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího...

Najdete na iDNES.cz