Nyní už otřesy doznívají, dokáží je zachytit jen citlivé přístroje. Jisté ale je, že se zemětřesení dříve či později na západě Čech znovu přihlásí.
"Finance na vrty zatím žádné nemáme. Budeme se ale snažit peníze získat z evropských fondů. Během jara bychom chtěli připravit návrh projektu, který by byl zaměřený na výzkum příčin západočeských zemětřesných rojů," řekl seismolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
"Chtěli bychom zachytit i signály, které seismickým jevům předcházejí. Když je měříme na povrchu, potýkáme se s problémem, že přípovrchová vrstva je značně zvětralá, a tedy silně ovlivněná atmosférickými ději. Střídáním ročních období, srážkami a také těžební činností," vysvětlil odborník.
"Potřebujeme získat údaje z míst, která nejsou z povrchu ovlivněná. Tedy z vrtů v hloubce alespoň dvou kilometrů. Čím hlouběji bychom se dostali, tím by byla větší šance rozpoznat předzvěst seismických jevů, které vznikají nejčastěji v hloubkách kolem deseti kilometrů," pokračoval Špičák.
Problém je v tom, že čím hlubší vrty budou, tím budou dražší. "Pětikilometrový vrt už by stál několik set milionů korun," připustil seismolog.
"Jsem ale přesvědčený o tom, že pokud by se nám podařilo začít, byl by to impulz pro zahraniční partnery, především pro kolegy v Německu, a že by se podařilo získat další finance. Byl by to exkluzivní projekt, vždyť otázka vzniku zemětřesení je velký celosvětový problém," zdůraznil Špičák.
Zemětřesení na západě Čech nejsou podle Aleše Špičáka příliš silná. "Většinou lidé otřesy vůbec nepocítí, jen několikrát za století jsou silnější. Zdejší zemětřesné aktivity však nejsou pro evropský kontinent vůbec typické. Nejsou to jednotlivá zemětřesení, ale série obvyklé spíše ve vulkanických oblastech," vysvětlil seismolog Špičák.
Vědci nevylučují, že otřesy způsobují výrony žhavého magmatu do hloubky asi deseti kilometrů pod povrchem. V první fázi by chtěli u Nového Kostela seismologové vyhloubit tři vrty hluboké asi osm set až tisíc metrů.
"V každém vrtu by byly dva seismometry, jeden v maximální hloubce, další třeba v hloubce půl kilometru. A také další čidla, která by registrovala teplotu, koncentraci oxidu uhličitého, z vrtů bychom mohli pravidelně odebírat i vzorky vody na geochemické rozbory," vysvětlil Aleš Špičák.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio
