Kniha se jmenuje "Má nejkrásnější historie jste vy". Royalová ji charakterizovala jako skládání účtů, ale její oponenti nahrazují slovo skládání výrazem vyřizování.
Royalová se v publikaci pouští do kolegů z vlastní strany. Před volbou prezidenta prý neměla podporu celé partaje, stará socialistická garda ji soustavně tepala - za příliš patriotický tón kampaně, za výroky o nastolování zákona a pořádku, za napadání 35hodinového pracovního týdne, který ve Francii zavedli právě socialisté.
Bez podpory partnera
A ani doma to nebylo o mnoho lepší - její životní partner a zároveň partajní šéf Francois Hollande prý v její vítězství nikdy nevěřil. "Kandidátka nenašla rameno, na němž by mohla spočinout a vyplakat se, když bylo těžko, anebo se smát, když byly dobré časy," napsala o sobě Royalová.
Royalová a Hollande, nikdy nesezdaní rodiče čtyř dětí, se krátce po volbách rozešli (více zde). Francie tehdy byla překvapená: ještě pár měsíců před tím totiž Ségolene hovořila o romantické svatbě. Nabízí se tedy otázka, zda nešlo o předvolební divadlo. Konec konců stejně jako v případě Nicolase Sarkozyho, jenž se pár měsíců po nástupu do úřadu rozvedl. - více zde
Někteří oponenti Royalové také vyčítali, že v kampani hraje na své ženství a tváří se jako oběť mužského šovinismu, místo aby formulovala jasné vize. I k tomu se poražená Royalová vyjádřila: "Lidé pomlouvali moje oblečení. To by je u mužů nikdy nenapadlo. Měla bych se tedy oblékat do šedivých barev, aby se méně zaobírali mým šatníkem a více se soustředili na obsah mých sdělení?"
Co se týče plánů do budoucna, nová kniha jim moc konkrétních obrysů nedala. Všeobecně se předpokládá, že Ségolene Royalová bude příští rok usilovat o křeslo šéfky socialistů - odejde totiž její expartner Hollande. A v roce 2012 že bude znovu bojovat o Elysejský palác.
"Abych příště vyhrála, budu potřebovat podporu celé strany i milujícího partnera," stojí v knize. "Nevím, kde a kdy to bude, ale jednoho dne se opět setkáme,“ ujistila čtenáře. "Jednou zvítězím."
Byla jsem připravená? Ano i ne
Ale i na sebekritiku, kterou Royalová tak ráda šetří, nakonec došlo. I když ne bez "ale". Byla jsem připravená na prezidentské volby? ptá se sama sebe Royalová. A hned si odpovídá: "Byla jsem připravená mnohem víc, než říkali někteří lidé, ale také méně, než by bylo potřeba."
Porážka v prezidentských volbách znamenala pro francouzské socialisty rozklad. Rozhádaná strana najednou nevěděla, kudy a jak dál. Další ránu jí pak zasadil nový prezident Sarkozy, když si lidi ze socialistického tábora přizval do administrativy. Ministrem zahraničí například udělal Bernarda Kouchnera, což socialisty rozzuřilo.
