OTÁZKA:
Dobrý den, paní inženýrko,
chtěl bych vědět, ve kterém reaktoru je situace v tuto chvíli nejhorší a jestli hrozí protavení paliva tlakovou nádobou, jak často dostává váš ústav aktualizované informace?
Dále by mě zajímalo, jaká je teplota tyčí po odstavení reaktoru a za jak dlouho se ochladí na přípustnou mez - např pro výměnu paliva.Jaké míře radiace jsou vystaveni pracovníci, kteří chladí porušené bloky?
A za další - co říkáte nesmyslným politickým gestům představitelů EU a odstavování bloků v Německu? Kolik je vlastně v Evropě podobných elektráren jako v Japonsku?
Děkuji Vám za odpovědi.
Jiří Přihoda
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, zdravím všechny a pokusím se podle svých sil odpovědět na vaše dotazy.
Situace je podle informací, které máme, trochu překvapivě nejhorší na bloku 4, který byl v době zemětřesení odstaven pro revizi. Tam došlo k poklesu vody v bazénu skladování vyhořelého paliva a dvěma požárům, zvýšená radiace v areálu je asi z podstatné části nyní kvůli tomuto problému. Bloky 1, 2 a 3 jsou na tom zhruba stejně jako včera, nic moc, ale také ne výrazné zhoršení.
BWR pracuje s teplotou páry na výstupu 290 stupňů, vychlazení do odstávky trvá několik hodin. Pracovníci jsou krátkodobě vystavování dávkovým příkonům až o hodnotách milisieverty za hodinu, nejvyšší zatím oznámená celková dávka je 100 mSv.
Situaci v EU raději nekomentuji, má cca 20 podobných reaktorů, z hlavy fakt přesně nevím.
16.3.2011 9:00
OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda ČR bude provádět další kontroly svých JE a zavádět případná další bezpečnostní opatření v návaznosti na paniku a tlak ze strany "eko" organizací, zejména těch rakouských poté, co došlo k japonské katastrofě?
Nebylo těch kontrol a extra opatření už dost, zdá se mi, že ČR v tomto nevystupuje jako suverénní stát a nechává se "tlačit do kouta". My přeci také rakušanům nediktujeme, co mají dělat se svou energetikou. A samozřejmě, extra kontroly či případná další bezpečnostní opatření přinášejí státu i další finanční náklady.
Martin Chalupa
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, SÚJB i provozovatel jsou na kontoly zvyklí a dalším se nebrání. Zatím se nám jeví rozsah kontrol jako dostatečný, nicméně každý rozumný návrh, který by vedl ke zvýšení jaderné bezpečnosti, přivítáme.
16.3.2011 9:00
OTÁZKA:
Dobrý den, paní předsedkyně. Všude v médiích se mluví o obrovské snaze zabránit roztavení palivových tyčí, ale nikde jsem se nedočetl, co přesně se může stát, když k roztavení dojde. Je možné toto stručně vysvětlit?
Pavel Taborsky
ODPOVĚĎ:
Pokud by skutečně došlo ke kompletnímu roztavení, nemusí to ještě znamenat nic příliš významného pro okolí. Bude hodně záležet na nepoškozenosti kontejnmentu reaktoru či na jeho schopnosti snižovat velký únik. (I netěsný kontejnment má tuto schopnost, záleží však na rozsahu jeho poškození.)
16.3.2011 9:01
OTÁZKA:
Dobrý den, v tisku se objevila zpráva, že japonský seismolog profesor Ishibashi odešel v roce 2006 z japonské národní jaderné komise. Protestoval proti faktu, že krizové plány se ohlížejí spíše do seismicky klidné minulosti a neberou v potaz možnost zemětřesení většího než 450 GAL, zatímco v budoucnu je reálné počítat i s aktivitou 1000 GAL (ekvivalent 7,3 Richterovy stupnice).
Kdo stanovuje potřebnou míru odolnosti JE vůči přírodním vlivům - národní nebo mezinárodní instituce? Byla projektová bezpečnost JE Fukušima II, která byla zasažena stejně a takové problémy nemá, vyšší než u Fukušimy I?.
Michal Sedmera
ODPOVĚĎ:
Lokalitu musí mít zhodnocenu provozovatel, hodnocení a navrhovaný projekt, který by se měl vypořádat se všemi relevantními riziky, je posuzován národními institucemi. Jaderná bezpečnost je vždy odpovědnost daného státu. Její úroveň je však pravidelně podrobována mezinárodním prověrkám. Problémy na F1 nebyly způsobeny vlastním zemětřesením, ale až následnou vlnou. F2 má náhradní zdroje napájení nejspíš situované o trochu lépe. Seismicky jsou vystrojeny stejně.
16.3.2011 9:01
OTÁZKA:
Dobrý den, paní Drábová, osobně jsem příznivcem jaderné energie jako vhodného zdroje pro zajištění našich stále rostoucích energetických nároků, nicméně chápu obavy mnohých lidí a z hlediska psychologie strachu srovnávám jadernou energii (riziko výbuch, únik radiace) s konvenčními zdroji (emise, pomalá, ale trvalá devastace lesů, těžební limity, riziko požár) zhruba jako používat letadlo nebo jezdit autem. To letadlo má statisticky zásadně nižší počet nehod, ale pokud už nějaká nastane, cestující s vysokou pravděpodobností zahyne, zatímco z toho auta vyleze sice všelijak pomlácený, ale přesto přežije. Když nechceme, do letadla sednout nemusíme, pokud ale v okruhu „X“ kilometrů stojí jaderná elektrárna, už jsme do něho, obrazně řečeno, nastoupili. Jakou hodnotu byste přisoudila takto popsanému „X“ a proč? Pavel Kučera
Pavel Kučera
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro obavy mám také pochopení. Radiace není vidět, citit, naše smysly ji prostě neregistrují a to působí problém. Také je pravda, že sousedství elektrárny většinou lidé nemají možnost ovlivnit.
K Vašemu X, za celou dobu provozu jaderných elektráren nikdo v okolí nebyl radiací přímo usmrcen. I v tom nešťastném Černobylu obětovali životy "pouze" pracovnící elektrárny a hasiči. Pravděpodobnost, že v okolí elektrárny do 10 km zemřu v důsledku jejího působení, je jedna ku deseti miliónum za rok. Tedy asi jako úder blesku.
16.3.2011 9:02
OTÁZKA:
Dobrý den, děkuji za ochotu odpovídat na otázky. Jsem jednoznačným zastáncem jaderné energie a nevidím pro ni žádnou přijatelnou alternativu. Rád bych ale lépe rozuměl rizikům a proto se ptám:
1. Je běžné, aby dochlazování reaktorů jaderných elektráren bylo po nouzovém odstavení zcela závislé na vnějších zdrojích elektřiny? Proč se pro pohon chlazení v nouzovém režimu nepoužívá právě to zbytkové teplo reaktoru, se kterým je třeba se vypořádat? Jsou takto navrženy i naše elektrárny?
2. Jak by se naše jaderné elektrárny vypořádaly s obdobným scénářem: Havarijní odstavení z plného výkonu spojené s výpadkem vnějšího napájení a záložních dieselagregátů?
ODPOVĚĎ:
ad 1) Pokud dojde k nouzovému odstavení reaktoru, jsou bezpečnostní systémy napájeny z vnější sítě, na našich jaderných elektrárnách je to jednak pracovní 400kV linie a pak záložní 110kV linka. Pokud by se stalo, že nebudou tyto linky pod napětím, startují dieselgenerátory, které zajistí potřebný příkon pro bezpečnostní systémy. Přičemž jediný dieselagregát stačí na bezpečné uchlazení jednoho reaktorového bloku. (Na JETE je např. celkem 8 dieselgenerátorů)
ad2) Pokud by k tomuto došlo, ale situace je vysoce nepravděpodobná - musely by v zásadě selhat všechny nezávislé dieselgenerátory (8), přistupuje se k napájení z přímé linky z VE Lipno případně přímé linky MVE Hněvkovice.
16.3.2011 9:06
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímalo by mě, co stálo za neustálým optimismem SUJB koncem minulého týdne, kdy nám bylo neustále tvrzeno, že se vlastně nic nestalo a situace je pod kontrolou. Přitom situace se neustále zhoršuje. Je vaší povinností neustále lakovat situaci na růžovo? Nebo japonská strana neposkytuje úplné informace? Proč nejsou veřejnosti sdělovány i případné katastrofické scénáře, třebaže jejich pravděpodobnost je nižší? Musím se přiznat, že kdyby se nějaká podobná katastrofa stala v našem regionu, tak vašim ujištěním nevěřím a okamžitě odlétám na Nový Zéland. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Nemyslím si, že by byl SÚJB jakkoli přehnaně optimistický či cosi "lakoval". Vycházeli jsme a vycházíme z dostupných a hlavně ověřených informací.
Pokud by se, nedejbože, něco podobného stalo u nás a nastala by neřízená evakuace a chaos, vedlo by to k daleko větším ztrátám na lidských životech. Nakonec v Japonsku do současné doby nebylo zazanamenáno jediné úmrtí v důsledku ozáření. Proti tomu vlna tsunami patrně zabila více než 10 tisíc obyvetel. Pokud máte nějaké věrohodné informace o zhoršující se situaci, budeme rádi, když nám je poskytnete.
16.3.2011 9:14
OTÁZKA:
Dobrý den, přijde mi, že se ukázalo, že debata o bezpečnosti jaderných elektráren nebyla férová. Je sice pravda, že v případě katastrofy se podařilo zastavit štěpnou reakci, nicméně se ukazuje, že to zdaleka nepostačuje k zajištění bezpečnosti občanů a nyní jsou všichni překvapeni, jak je možné to, co se děje v Japonsku. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Naopak. Ukázalo se, že tento, poměrně starý projekt dokázal odolat důsledkům mnohem silnějšího projevu přírodních živlů, než na který byl vyprojektován.
16.3.2011 9:17
OTÁZKA:
Jak hodnotíte postup Japonců při snaze řešit tuto havárii? Podle informací z médií se zdá, že se na všech reaktorech používaji stejnou taktiku, která nefunguje - stejný postup při chlazení, stejný vývin a výbuch vodíku. Neměli se po prvním výbuchu poučit, zaimprovizovat a pokusit se na dalších reaktorech zasahovat jinak? Např. řízený odstřel části budovy, aby se vodík vevnitř nehromadil? Nebylo to možné?
Pavel Taborsky
ODPOVĚĎ:
Japonci dělají maximum toho, co v dané situaci a s dostupnými prostředky jsou schopni udělat a co je pro řešení této situace nezbytné. Budova sice umožnila nahromadění vodíku, ale stejně tak bránila uvolňování aktivity do okolí. Její řízená destrukce by navíc mohla ohrozit kontejnment, jehož celistvost zabraňuje významnému úniku RA látek do okolí.
16.3.2011 9:21
OTÁZKA:
Dobrý den, zvažujete odlet do Japoska a převzetí vedení týmu, který řeší tuto katastrofu?
Jan Bačina
ODPOVĚĎ:
V případě, že japonská vláda požádá o spolupráci vládu ČR, jsme připraveni poskytnout vše potřebné.
16.3.2011 9:22
OTÁZKA:
Jaký je rozdíl v technologii mezi elektrárnou Černobyl a Fukušima ?
Josef Zebra
ODPOVĚĎ:
Ač oba typy reaktorů jsou tzv. "varné reaktory", zásadním rozdílem je využití grafitu jako moderátoru neutronů v reaktorech RBMK (černobylský typ). Tento grafit způsobil jeden ze dvou výbuchů v Černobylu s katastrofálním dopadem na integritu reaktoru
16.3.2011 9:25
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli může dojít k samovolné obnově štěpné reakce v případě totálníhozničení palivových tyčí.
Filip Grygar
ODPOVĚĎ:
Čistě hypoteticky ano, nicméně zasahující personál přidává do používané chladící vody kyselinu boritou, která by měla bezpečně zajistit podkritičnost.
16.3.2011 9:27
OTÁZKA:
Dobrý den, nyní ve světle problémů v Japonsku zcela jistě vznikne nebo již vznikla vášnivá debata o budoucnosti jaderné energetiky. Myslíte si, že to může mít ve výsledku reálný dopad na výstavbu dalších atomových elektráren u nás a jinde ve světě ? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Zásadní dopad na výstavbu nových elektráren se neočekává, druhou věcí je zahájení diskusí o všech aspektech jaderné bezpečnosti, bezpečnostních standardech a cestách k jejich dalšímu zlepšování.
16.3.2011 9:29
OTÁZKA:
Dobrý den, ještě jeden dotaz. Nešlo by nějak zajistit, aby novináři nešířili přinejmenším nepřesné informace, co se týče havárie ve Fukušimě? To, co odvysílala včera ve zprávách TV Nova je zralé na trestní oznámení.
Jiří Přihoda
ODPOVĚĎ:
SÚJB se snaží objektivně a přesně informovat na svých webových stránkách o vývoji situace, snažíme se v rámci našich časových možností a zkušeností podávat co nejlepší odpovědi na dotazy. Nic jiného nejsme schopni konat a nepřísluší nám hodnotit roli novinářů...
16.3.2011 9:36
OTÁZKA:
Dobry den,
Jaky je rozdil v nebezpeci ohrozeni radiaci pri uniku z jedne japonske el. v porovnani s testovacimi vybuchy jadernych zbrani?
Petr Bartoš
ODPOVĚĎ:
Testy jaderných zbraní, zejména v 50. letech minulého století, kdy probíhaly zejména na zemském povrchu v atmosféře, měly zásadní dopad na úroveň radiace v životním prostředí. Vzhledem k nízké kvalitě měřících přístrojů v této době se odhaduje zvýšení "pozadí" na dvojnásobek, což u Fukushimy absolutně nehrozí.
16.3.2011 9:38
OTÁZKA:
Ještě jedna otázka: Jak hodnotíte přístup MAAE a jejich inspektorů k českým JE? Byl vždy přísně odborný a věcný nebo někdy podlehl politickému či mediálnímu tlaku - mám na mysli protesty u našich rakouských sousedů. Děkuji a přeji hezký den.
Pavel Kučera
ODPOVĚĎ:
Veškeré mezinárodní kontroly (IAEA + WANO) provádějí mezinárodní týmy složené z expertů řady zemí. Tato skladba a apolitičnost MAAE (IAEA) brání v maximální míře nejen politickému tlaku, ale i případné subjektivitě jednotlivých inspektorů.
16.3.2011 9:38
OTÁZKA:
Hezký den, vím, že to nesouvisí s Japonskem, ale co přesně bylo ono fialové světlo, které viděl Valerij Legasov při kontrole zničeného bloku v Černobylu? To, jak hned volal na posádku vrtulníku, že to není světlo, ale smrt...
ODPOVĚĎ:
Nevím, jaké světlo máte konkrétně na mysli. Na černobylském bloku došlo k požáru grafitového moderátoru a dalším zdrojem světla mohlo Čerenkovo záření, které vyzařuje použité jaderné palivo. Z nám dostupných záběrů je zřejmé, že vrtulníky měly problém s udržením stabity v důsledku intenzity tepelného proudění z hořícího reaktoru.
Omlouvám se všem, na které se nedostalo, ale musím se jít věnovat dalším povinnostem. Pokud to bude technicky možné a redakce iDNES.cz mi to umožní, pokusím se pokračovat v odpovědích na vaše dotazy zítra.
Děkuji za pochopení, pěkný den.
16.3.2011 9:45
OTÁZKA:
Dobry den,
Jakou moznost ovlivnit nasi jadernou energetiku ma Rakousko?
Petr Bartoš
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer, ve čtvrtek ani vdaląích dnech jsem se pro nával jiných povinností k diskusi vrátit nezvládla, moje schopnosti jsou fakt omezené. Zkusím to zase chvilku teď a zítra.
Energetická politika je věcí kaľdého státu a ani Lisabonská smlouva na tom pro členy EU nic nezměnila. Takľe Rakousko ľádné reálné moľnosti nemá, pokud ovąem budeme svoji energetiku provozovat, jak se sluąí a patří, tedy tak, aby nemohla negativně souseda ovlivnit.
19.3.2011 21:48
OTÁZKA:
Dobrý den, pokud by zemětřesení porušilo i vnější obal jaderné elektrárny, bylo by už nyní Japonsko zamořeno radiací? A jste si opravdu jistá, že se mořská voda používáná k chlazení vypařuje a nikoliv vrací zpět do moře? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pokud by k tomu došlo už při zemětřesení, byla by situace mnohem horší, protože radiace v reaktoru prudce klesá s rostoucím časem od jeho odstavení. To, že ochranné obálky a stavební konstrukce vůbec zemětřesení přestály, moc pomohlo. Jistí si nejsme skoro ničím, technických informací z pochopitelných důvodů dostatek nemáme, ale vycházím z toho, jak by to měl teoreticky vypadat systém "feed and bleed" pro takovéto nouzové chlazení. A to se voda skutečně jen odpařuje a znova doplňuje.
19.3.2011 21:54
OTÁZKA:
Dobrý den paní doktorko. Rád bych se zeptal, kolik je na světě přibližně fungujících jaderných elektráren černobylského typu, či zastaralých a potenciálně nebezpečných? Dále bych se rád zeptal, jestli nám opravdu nehrozí žádné nebezpečí z Fukušimi, teď před chvílí vyšla zpráva, že museli evakuovat personál. A pokud by se radioaktivní mrak dostal i sem, co dělat? Zůstat doma, dát si lžíčku iodované soli, osprchovat se? Předem děkuji za odpověď. Tom.
Tomáš Procházka
ODPOVĚĎ:
Reaktorů černobylského typu stále v Rusku pracuje zhruba deset. Flotila jederných reaktorů ve světě už většinou není nejmladší, v provozu je jich 442 a mají v průměru odpracováno přes dvacet let. Probíhájí však na nich modernizace a opetření ke zvýšení bezpečnosti, tak bych o protenciálně nebezpečných nemluvila. Musí stále udržovat vysokou úroveň bezpečnosti podle uznávané mezinárodní praxe.
I dnes (v sobotu 19.3.) mohu ohrožení ČR z Fukušimy vyloučit. A tak to i zůstane, chrání nás vzdálenost. Radioktivní mrak je, jak mi došlo zbytečně expresivní pojem, k nám se mohou dostat nanejvýš jednotlivé částice nesené atmosférickým prouděním. Takže hlavní je, nenechat se pobláznit senzačními zprávami :-).
19.3.2011 22:01
OTÁZKA:
Dobrý den paní inženýrko, rád bych se zeptal, co přesně se vlastně v elektrárně Fukušima stalo. Pochopil jsem jenom to málo, že došlo k porušení chladícího okruhu, díky kterému začalo vznikat velké množství vodíku, který pak měl za následek ony exploze. Japonci jsou ale ve svých prohlášeních poměrně struční a neposkytují příliš informací. Jaké je riziko, že se pomocí mořské vody nepodaří reaktor uchladit a dojde k explozi a není tato činnost spíše kontraproduktivní? Nebylo by lepší použít jiný způsob jak zpomalit nebo zastavit štěpnou reakci? Děkuji za odpověď.
Jan Němec
ODPOVĚĎ:
K nejhorším explozím již doufejme došlo, mechanismem, který jste pochopil správně. Chlazení mořskou vodou je v dané situaci jedinou možností, jak zabránit dalším, které by mohly situaci dále zhoršit. Já to hodnotím jako řešení správné a jediné možné. Štěpná reakce byla úspěšně zastavena v prvních vteřinách po otřesech, teď už se "jen" odvádí zbytkové teplo.
19.3.2011 22:05
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímalo by me, jakým způsobem se k Vám dostávají informace z Japonska. Máte jich víc, nez kolik se jich dostane k beznému ctenári resp. divákovi ci posluchaci?
Stanislava Krejčová
ODPOVĚĎ:
Informace máme hlavně z Krizového centra MAAE ve Vídni, dále od japonského provozovatele a státního dozoru a potom z otevřených zdrojů na webu. Výhodu máme spíš v tom, že je dokážeme rychleji třídit a analyzovat, než, že bychom jich měli nějak významně více. I tak jsme zavaleni. Dneska svět žije i trpí v přímém přenosu.
19.3.2011 22:09
OTÁZKA:
Dobrý den, měl bych otázku: V návaznosti na reakci Německa uzavřít některé své jaderné elektrárny a negativního postoje Rakouska vůči Temelínu můžeme reálně očekávat, že nám tyto státy a nebo i celá EU dokáže zakázat výrobu elektřiny v našich jaderných elektrárnách? Nebo alespoň tak znemožnit, že se to protě už nevypatí? S tím, že pak bychom museli elektřinu z jádra nahradit třeba elektřinou z uhlí ( prolomení těžebních limitů) nebo z ruského plynu případně masivně podlořit obnovitelné zdroje?
Jindřich Piliček
ODPOVĚĎ:
Pokud budou naše bloky spolehlivé a bezpečné, nikdo nám jejich provoz zakázat nemůže. A já mám stále za to, že jsme to mnohokrát prokázali a prokázat to dokážeme znovu. A z Fukušimy se poučíme. Máte pravdu, že každé zvýšení bezpečnosti něco stojí. Je třeba zkoumat skutečný přínos k bezpečnosti a stále hledat rovnováhu mezi tímto přínosem a náklady. Možná, že počáteční reakce Evropy takhle pragmatická nebude, ale snad se po počátečních emocích vrátíme ke zdravému rozumu.
19.3.2011 22:13
OTÁZKA:
Dobré ráno,
je možné v nejhorším případě řešit japonské problémy s jadernými zařízeními podobně, jako jej řešili při havárii černobylské JE? Myslím tedy, vytvoření jakéhosi sarkofágu kolem problémových reaktorů, samozřejmě ve vyšší kvalitě, než v bývalém SSSR?
Martin Chalupa
ODPOVĚĎ:
Ano, i to je možné. Ale napřed se musí zajistit chlazení a reaktory stabilizovat.
19.3.2011 22:14
OTÁZKA:
Dobrý den, paní Drábová. Zajímalo by mě, jak moc je v dnešních dnech nebezpečné odcestovat na sousední Filipíny? Neustále se objevují informace o radioaktivním mraku putujícím Tichomořím, co radioaktivní látky, které se z elektrárny vypouští od včera? Je tu nějaké riziko? Děkuji předem za odpověď i Vaše dosavadní informování o situaci v médiích. Jana N.
ODPOVĚĎ:
I dnes (v sobotu 19:3.) není důvod obávat se cest do sousedních zemí Japonska, koneckonců i do převážné části Japonska samotného (i když tam bych možná váhala, ne z důvodu radiace, ale ta země má prostě starostí dost).
Doporučuji sledovat náš web www.sujb.cz, máme tam pokyny pro cesty do Japonska a jihovýchodní Asie a budeme je podle potřeby aktualizovat.
19.3.2011 22:17
OTÁZKA:
Dobrý den Dano, chtěl jsem se zeptat, pokud dojde k tomu nejhoršímu scénáří a protrhne se jedno, nebo i víc plášťů reaktoru, pak určitě nezbude, než toto místo co nejdřív a nebo později zakonzervovat, prostě nějak zahrabat. Lidi, který to budou muset udělat, budou vědět, že budou nenávratně poškozeni a nebo to lze provést tak, že z toho vyjdou bez újmy na zdraví? A co říkáte na neustálý strkání nosu rakušanů do našich jaderných zařízení? Co jim je po tom...Díky. Hezký den
Radek Sobotka
ODPOVĚĎ:
Bloky 1 až 3 jsou odsouzeny k postupné likvidaci. Po jejich zchlazení a stabilizaci už ale bude čas na vymyšlení postupů, které by lidi pokud možno neohrozily vůbec nebo minimálně (roboti, manipulátory a tak). Hlavnímu nebezpečí je personál v areálu vystaven v těchto dnech, kdy je třeba rychle udělat všechno, co je možné, pro zajištění chlazení.
19.3.2011 22:21
OTÁZKA:
Dobrý den,
opravdu se dá považovat jaderná energetika za bezpečnou s minimem rizik?
Pokud dojde k jakékoli vážnější nehodě či poruše v jaderné elektrárně, tak to má vážné následky pro veškerý život v okolí na mnoho let dopředu. Stojí nám to opravdu za to?
Štěpán Friedrich
ODPOVĚĎ:
Jaderná energetika přináší rizika. O tom není sporu, měli bychom je však srovnávat s riziky jiných věcí, které děláme, nebo používáme. Své okolí na mnoho let ovlivňujeme i spoustou jiných svých výtvorů a akcí. A jestli nám to za to stojí? To za nás nikdo jiný nerozhodne. Klidně se můžeme jádra vzdát. Jen bychom si měli poctivě rozebrat, co to bude znamenat. Jaké takové rozhodnutí bude mít rizika, náklady a následky. A že bude o tom není sporu. To má úplně každé rozhodnutí.
Přeji dobrou noc a zkusím se zase na chvíli vrátit zítra.
19.3.2011 22:26
OTÁZKA:
Kam odtéká mořská voda, kterou se chladí reaktory? jak dlouho se musí chladit, než obsah reaktoru sám "dohoří"? Kde přesně vybuchl vodík, mezi reaktorem a kontejmentem, nebo vně kontejmentu? Děkuji.
Přemysl Čulík
ODPOVĚĎ:
Dobré nedělní ráno, zase zkusím odpovědět tak na deset otázek, vic toho v jedné várce nejsem schopná stihnout.
Jak jsem psala výše, máme za to, že reaktory jsou mořskou vodou chlazeny systémem "feed and bleed", takže voda neodtkéká, odpařuje se a je zase doplňována.
Zbytkové teplo se i po skončení štěpné reakce musí odvádět dlouhou dobu, chlazení poškozených reaktorů bude nutno zajistit po léta, nebo palivo vyjmout a odvézt jinam, kde pro to budou lepší podmínky.
Vodík podle všeho vybuchl v meziprostoru mezi vnějším a vnitřním kontejnmentem.
20.3.2011 8:48
OTÁZKA:
Dobrý den, jak je zabezpečen bazén pro vyhořelé palivo v českých elektrárnách? Zdá se, že jde o slabé místo a teroristický útok by vlastně vůbec nemusel být směřován na reaktor. Je vyhořelé palivo chráněno i proti případné ozbrojené krádeži? Do špinavé bomby by se jistě někomu mohlo hodit.
Martin Soušek
ODPOVĚĎ:
U nás jsou bazény uvnitř ochranných obálek či v hermetických prostorách a jsou chráněny jako vlastní reaktor. Krádež je podle mě vyloučena :-), soubory jsou pod deseti metry vody, jeden váží půl tuny a co hlavního, kdyby nebyl tou vodou stíněn a někdo by se k němu přiblížil, zabije záření z něj podle toho jak je "starý" za několik minut až hodin.
20.3.2011 8:52
OTÁZKA:
Dobry den,
Pochopil jsem , ze situace v jaderne elektrarne Fukusima je kriticka. Chapu take zpravne , ze je stale v provozu? Nebylo by za stavajicich okolnosti lepsi ji odstavit?
Dekuji
Radek Dvoracek
ODPOVĚĎ:
Ne, to je nedorozumění. Reaktory byly odstaveny hned při otřesech, elektrárna kvůli poškození už nikdy v provozu nebude. To je mimochodem veliký problém, ten proud ve zničené oblasti strašně chybí a chybět bude.
20.3.2011 8:55
OTÁZKA:
Preji hezky den. Porostou letos houby jako po Cernobylu ?
Petr Němec
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Já doufám, že ano, houby sbírám i jím moc ráda. Ale nevím, ono to totiž spolu vůbec nesouvisí, houby si rostou jak uznají za vhodné a havárie čehokoliv tisíce km daleko je neovlivní. Spíš teplo a vlhko ve vhodné kombinaci.
20.3.2011 8:58
OTÁZKA:
Vážená paní inženýrko.. Mám na Vás "jen" pár otázek, které by mě, mé přátele a můj pracovní kolektiv velice zajímaly:
1. V jaké fázi jsou nyní poškozené reaktory ve Fukušimě - dají se ještě vůbec stabilizovat?
2. Předpokládá se ještě další - větší únik radiace z poškozených reaktorů?
3. Jaké jsou bilance pro Evropu - dá se předpokládat výskyt většího množství radiace nad Evropou?
4. Jaký bude mít dopad dění v Japonsku na českou, potažmo evropskou jadernou energetiku?
5. Dá se podle vývoje událostí ve Fukušimě předpokládat, že se bude opakovat Černobyl (tedy 7. stupeň ohrožení)?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Shrnu situaci v neděli 20.3.2011.
1. Japonci dělají se střídavými úspěchy a neúspěchy všechno, aby reaktor co nejdříve stabilizovali. Nakonec to dokáží, ale reaktory na blocích 1, 2 a 3 jsou těžce poškozeny.
2. Bohužel se to nedá vyloučit, významné úrovně radiace lze očekávat do desítek km od havarovaného zařízení.
3.Do Evropy doputují za nějaký čas pouze stopová množství radiace, bude to nejspíš měřitelné, ale rozhodně nepůjde o "radioaktivní mrak", který by někoho mohl ohrozit. Měřitelé ještě zdaleka neznamená nebezpečné.
4. Na to ještě moc brzy, rozhodně se však znovu rozproudí diskuse, zda mít či nemít jádro v energetickém mixu. Jak dopadnou, to je otevřené.
5. Stále jsem přesvědčena, že tak k tak masivním dopadům nedojde. Japonci nyní hodnotí havárii stupněm 5, svět i my si už spíše myslí, že je to 6, při tom by už mělo zůstat. I tak je to pro blízké okolí dost vážné.
20.3.2011 9:12
OTÁZKA:
Dobrý den,
měl bych několik otázek, udělejte si na ně prosím chvilku času. už jsem Vám psal na dvou předchozích online rozhovorech, ale nikdy jsem z časových důvodů nedostal odpověď. Předem mockrát děkuji. (jsem v této "jaderné" oblasti úplný laik...)
1) Nedají se reaktory ve Fukušimě 1 prostě jednoduše vypnout? Jak jinak se dá zabránit dalším únikům? Co třeba použít zalití betonem nebo jiný způsob? Kdy se to podaří zastavit?
2) Jaká jsou rizika při chlazení mořskou vodou? Čekáte další výbuch?
3) Je oficiálně potvrzeno, že reaktor 2 má poškozený ochranný plášť?
3) Kdy k nám dorazí radiace a přijde ze západu nebo z východu? Jak dlouho zde bude? Je nebezpečná pro těhotné ženy nebo malé děti?
4) Říkají lidem v Japonsku pravdu, nebo se od dob Černobylu nepoučili? Jaký dopad to bude mít na lidi v okruhu 20 - 30 km od Fukušimy, kteří "mají zůstat doma a preventivně užívat jód"? A co my v ČR? Dostaneme včas reálné a pravdivé informace?
5) Máme v ČR stejný typ reaktorů jako ve Fukušimě?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, omlouvám se, snažím se odpovídat, jak mi síly stačí, ale otázek je vždycky hodně, a já je beru podle pořadí, nevybírám si.
1. Reaktory jsou zastaveny, neběží, je teřba odvádět "jen" zbytkové teplo. Únikům se zabrání pokud se podaří stále chladit, poté je možné uvažovat i o tom zalití do betonu, prostě je třeba postavit mezi reaktor a okolí bariéru, která udrží radiaci izolovanou. Personál elektrárny dělá všechno proto, aby úniky zastavil, trvat to bohužel může ještě řadu dní.
2. Mořská voda je zatím jediná možnost, jak chlazení zajistit, není to nic hezkého, ale mnohem lepší než nic. Další výbuchy vodíku jsou už méně pravděpodobné, budovy jsou poničeny, tím pádem se vodík hromadí mnohem méně.
3. Ne, není.
4. Za deset dní až měsíc od úniku u nás můžeme naměřit nějaká stopová množství, zatím to vypadá, že radioaktivní částice (rozhodně ne mrak) k nám doputují od západu, vítr zatím celkem stabilně ve Fukušimě fouká nad Pacifik, což je aspoň malé usnadnění těžké situace v okolí. Tímto směrem je to k nám dál, cca 15 000 km. Měřící stanice na západním pobřeží USA už nějaké minimální množství radiace zachytily. Jak dlouho bude radiace z Fukušimy u nás měřitelná se tězko odhaduje, možná den, možná pár dní, možná k nám doputuje víckrát, jak budou nad námi různě cestovat vzdušné masy. V žádném případě nemůže být nebezpečná, pro nikoho. Bude to jen zajímavé pro odborníky.
4. Viděno přes půl zeměkoule, japonské úřady informují v mezích možností správně a hlavně mi připadá, že poctivě. Do 20 km byla provedena evakuace ještě před významnějšími úniky, takže udělali to nejlepší, co pro lidi v okolí udělat mohli. Mezi 20 a 30 km by ukrytí a jódová profylaxe měly výzmamně snížit účinky záření, kdyby se situace zhoršila, jistě budou evakuovat i z větších vzdáleností.
5. Informací v ČR je dost, nic není možné zakrýt i kdyby někdo chtěl, dnešní svět je tak propojený, že by to musel být leda blázen. Trochu problém je, jak se v té záplavě kdo přebere, někdy si ty informace třeba i dost odporují. Hlavní je spolehnout se na zdravý rozum a nenechat se pobláznit. Chcete-li věřit nám, kteří máme hodnocení takovýchto situací v popisu práce, potěší nás to. Snažíme se informace průběžně poskytovat a aktualizovat (www.sujb.cz)
5. Ne.
20.3.2011 9:42
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli hrozí jaderný výbuch, když Japonsko žádá o mezinárodní pomoc. A jestli jsme opravdu v ČR v bezpečí a radiace až sem nedojde. Děkuji.
Radka Poustková
ODPOVĚĎ:
Jaderný výbuch nehrozí. Na žádné jaderné elektrárně k tomu z principu nemůže dojít. Ovšem zvládat 4 havarované bloky je opravdu velký problém, to si asi nikdo nedovedl a nedovede představit. Proto ta mezinárodní pomoc. Ano, my jsme v bezpečí a radiace z Fukušimy nás v žádném případě neohrozí.
20.3.2011 9:45
OTÁZKA:
Dobrý den šéfko Státního úřadu paní Drábová, na internetu se objevují spekulace ohledně poločasu rozpadu(half-life) Celluru a Jodu, jak to s tím tedy je? Děkuji za odpověď a přeji příjemný neradioaktivný den :-). Vlasák Pavel
Lukáš Šustr
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, telur a jód mají celou řadu radioativních izotopů, všechny krátkodobé s poločasy nejvýše jednotky dnů (jód 131 8 dní).
20.3.2011 9:50
OTÁZKA:
Dobrý den paní inženýrko, já mám otázku hned z úvodního titulku článku - máme se tedy bát radiace tady v Čechách (myslím tu, která by dorazila z Japonska)? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Určitě ne, vzdálenost nás chrání. Jestli něco dorazí bude to vědecky zajímavé, ale rozhodně ne nebezpečné.
Začínají zuřivě zvonit telefony, tak se jdu zase věnovat jiným povinnostem. Přeji hezký den a hlavně se fakt nenechte poplašit různými senzacechtivými hláškami. Rozum máme k tomu, abychom ho používali :-)
20.3.2011 9:55
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, zdravím všechny a pokusím se podle svých sil odpovědět na vaše dotazy.
Situace je podle informací, které máme, trochu překvapivě nejhorší na bloku 4, který byl v době zemětřesení odstaven pro revizi. Tam došlo k poklesu vody v bazénu skladování vyhořelého paliva a dvěma požárům, zvýšená radiace v areálu je asi z podstatné části nyní kvůli tomuto problému. Bloky 1, 2 a 3 jsou na tom zhruba stejně jako včera, nic moc, ale také ne výrazné zhoršení.
BWR pracuje s teplotou páry na výstupu 290 stupňů, vychlazení do odstávky trvá několik hodin. Pracovníci jsou krátkodobě vystavování dávkovým příkonům až o hodnotách milisieverty za hodinu, nejvyšší zatím oznámená celková dávka je 100 mSv.
Situaci v EU raději nekomentuji, má cca 20 podobných reaktorů, z hlavy fakt přesně nevím.
16.3.2011 9:00
