Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 16. března 2011 do 8:50
OTÁZKA:
Ještě jedna otázka: Jak hodnotíte přístup MAAE a jejich inspektorů k českým JE? Byl vždy přísně odborný a věcný nebo někdy podlehl politickému či mediálnímu tlaku - mám na mysli protesty u našich rakouských sousedů. Děkuji a přeji hezký den.
Pavel Kučera
ODPOVĚĎ:
Veškeré mezinárodní kontroly (IAEA + WANO) provádějí mezinárodní týmy složené z expertů řady zemí. Tato skladba a apolitičnost MAAE (IAEA) brání v maximální míře nejen politickému tlaku, ale i případné subjektivitě jednotlivých inspektorů.
16.3.2011 9:38
OTÁZKA:
Hezký den, vím, že to nesouvisí s Japonskem, ale co přesně bylo ono fialové světlo, které viděl Valerij Legasov při kontrole zničeného bloku v Černobylu? To, jak hned volal na posádku vrtulníku, že to není světlo, ale smrt...
ODPOVĚĎ:
Nevím, jaké světlo máte konkrétně na mysli. Na černobylském bloku došlo k požáru grafitového moderátoru a dalším zdrojem světla mohlo Čerenkovo záření, které vyzařuje použité jaderné palivo. Z nám dostupných záběrů je zřejmé, že vrtulníky měly problém s udržením stabity v důsledku intenzity tepelného proudění z hořícího reaktoru.
Omlouvám se všem, na které se nedostalo, ale musím se jít věnovat dalším povinnostem. Pokud to bude technicky možné a redakce iDNES.cz mi to umožní, pokusím se pokračovat v odpovědích na vaše dotazy zítra.
Děkuji za pochopení, pěkný den.
16.3.2011 9:45
OTÁZKA:
Dobry den,
Jakou moznost ovlivnit nasi jadernou energetiku ma Rakousko?
Petr Bartoš
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer, ve čtvrtek ani vdaląích dnech jsem se pro nával jiných povinností k diskusi vrátit nezvládla, moje schopnosti jsou fakt omezené. Zkusím to zase chvilku teď a zítra.
Energetická politika je věcí kaľdého státu a ani Lisabonská smlouva na tom pro členy EU nic nezměnila. Takľe Rakousko ľádné reálné moľnosti nemá, pokud ovąem budeme svoji energetiku provozovat, jak se sluąí a patří, tedy tak, aby nemohla negativně souseda ovlivnit.
19.3.2011 21:48
OTÁZKA:
Dobrý den, pokud by zemětřesení porušilo i vnější obal jaderné elektrárny, bylo by už nyní Japonsko zamořeno radiací? A jste si opravdu jistá, že se mořská voda používáná k chlazení vypařuje a nikoliv vrací zpět do moře? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pokud by k tomu došlo už při zemětřesení, byla by situace mnohem horší, protože radiace v reaktoru prudce klesá s rostoucím časem od jeho odstavení. To, že ochranné obálky a stavební konstrukce vůbec zemětřesení přestály, moc pomohlo. Jistí si nejsme skoro ničím, technických informací z pochopitelných důvodů dostatek nemáme, ale vycházím z toho, jak by to měl teoreticky vypadat systém "feed and bleed" pro takovéto nouzové chlazení. A to se voda skutečně jen odpařuje a znova doplňuje.
19.3.2011 21:54
OTÁZKA:
Dobrý den paní doktorko. Rád bych se zeptal, kolik je na světě přibližně fungujících jaderných elektráren černobylského typu, či zastaralých a potenciálně nebezpečných? Dále bych se rád zeptal, jestli nám opravdu nehrozí žádné nebezpečí z Fukušimi, teď před chvílí vyšla zpráva, že museli evakuovat personál. A pokud by se radioaktivní mrak dostal i sem, co dělat? Zůstat doma, dát si lžíčku iodované soli, osprchovat se? Předem děkuji za odpověď. Tom.
Tomáš Procházka
ODPOVĚĎ:
Reaktorů černobylského typu stále v Rusku pracuje zhruba deset. Flotila jederných reaktorů ve světě už většinou není nejmladší, v provozu je jich 442 a mají v průměru odpracováno přes dvacet let. Probíhájí však na nich modernizace a opetření ke zvýšení bezpečnosti, tak bych o protenciálně nebezpečných nemluvila. Musí stále udržovat vysokou úroveň bezpečnosti podle uznávané mezinárodní praxe.
I dnes (v sobotu 19.3.) mohu ohrožení ČR z Fukušimy vyloučit. A tak to i zůstane, chrání nás vzdálenost. Radioktivní mrak je, jak mi došlo zbytečně expresivní pojem, k nám se mohou dostat nanejvýš jednotlivé částice nesené atmosférickým prouděním. Takže hlavní je, nenechat se pobláznit senzačními zprávami :-).
19.3.2011 22:01
OTÁZKA:
Dobrý den paní inženýrko, rád bych se zeptal, co přesně se vlastně v elektrárně Fukušima stalo. Pochopil jsem jenom to málo, že došlo k porušení chladícího okruhu, díky kterému začalo vznikat velké množství vodíku, který pak měl za následek ony exploze. Japonci jsou ale ve svých prohlášeních poměrně struční a neposkytují příliš informací. Jaké je riziko, že se pomocí mořské vody nepodaří reaktor uchladit a dojde k explozi a není tato činnost spíše kontraproduktivní? Nebylo by lepší použít jiný způsob jak zpomalit nebo zastavit štěpnou reakci? Děkuji za odpověď.
Jan Němec
ODPOVĚĎ:
K nejhorším explozím již doufejme došlo, mechanismem, který jste pochopil správně. Chlazení mořskou vodou je v dané situaci jedinou možností, jak zabránit dalším, které by mohly situaci dále zhoršit. Já to hodnotím jako řešení správné a jediné možné. Štěpná reakce byla úspěšně zastavena v prvních vteřinách po otřesech, teď už se "jen" odvádí zbytkové teplo.
19.3.2011 22:05
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímalo by me, jakým způsobem se k Vám dostávají informace z Japonska. Máte jich víc, nez kolik se jich dostane k beznému ctenári resp. divákovi ci posluchaci?
Stanislava Krejčová
ODPOVĚĎ:
Informace máme hlavně z Krizového centra MAAE ve Vídni, dále od japonského provozovatele a státního dozoru a potom z otevřených zdrojů na webu. Výhodu máme spíš v tom, že je dokážeme rychleji třídit a analyzovat, než, že bychom jich měli nějak významně více. I tak jsme zavaleni. Dneska svět žije i trpí v přímém přenosu.
19.3.2011 22:09
OTÁZKA:
Dobrý den, měl bych otázku: V návaznosti na reakci Německa uzavřít některé své jaderné elektrárny a negativního postoje Rakouska vůči Temelínu můžeme reálně očekávat, že nám tyto státy a nebo i celá EU dokáže zakázat výrobu elektřiny v našich jaderných elektrárnách? Nebo alespoň tak znemožnit, že se to protě už nevypatí? S tím, že pak bychom museli elektřinu z jádra nahradit třeba elektřinou z uhlí ( prolomení těžebních limitů) nebo z ruského plynu případně masivně podlořit obnovitelné zdroje?
Jindřich Piliček
ODPOVĚĎ:
Pokud budou naše bloky spolehlivé a bezpečné, nikdo nám jejich provoz zakázat nemůže. A já mám stále za to, že jsme to mnohokrát prokázali a prokázat to dokážeme znovu. A z Fukušimy se poučíme. Máte pravdu, že každé zvýšení bezpečnosti něco stojí. Je třeba zkoumat skutečný přínos k bezpečnosti a stále hledat rovnováhu mezi tímto přínosem a náklady. Možná, že počáteční reakce Evropy takhle pragmatická nebude, ale snad se po počátečních emocích vrátíme ke zdravému rozumu.
19.3.2011 22:13
OTÁZKA:
Dobré ráno,
je možné v nejhorším případě řešit japonské problémy s jadernými zařízeními podobně, jako jej řešili při havárii černobylské JE? Myslím tedy, vytvoření jakéhosi sarkofágu kolem problémových reaktorů, samozřejmě ve vyšší kvalitě, než v bývalém SSSR?
Martin Chalupa
ODPOVĚĎ:
Ano, i to je možné. Ale napřed se musí zajistit chlazení a reaktory stabilizovat.
19.3.2011 22:14
OTÁZKA:
Dobrý den, paní Drábová. Zajímalo by mě, jak moc je v dnešních dnech nebezpečné odcestovat na sousední Filipíny? Neustále se objevují informace o radioaktivním mraku putujícím Tichomořím, co radioaktivní látky, které se z elektrárny vypouští od včera? Je tu nějaké riziko? Děkuji předem za odpověď i Vaše dosavadní informování o situaci v médiích. Jana N.
ODPOVĚĎ:
I dnes (v sobotu 19:3.) není důvod obávat se cest do sousedních zemí Japonska, koneckonců i do převážné části Japonska samotného (i když tam bych možná váhala, ne z důvodu radiace, ale ta země má prostě starostí dost).
Doporučuji sledovat náš web www.sujb.cz, máme tam pokyny pro cesty do Japonska a jihovýchodní Asie a budeme je podle potřeby aktualizovat.
19.3.2011 22:17
OTÁZKA:
Dobrý den Dano, chtěl jsem se zeptat, pokud dojde k tomu nejhoršímu scénáří a protrhne se jedno, nebo i víc plášťů reaktoru, pak určitě nezbude, než toto místo co nejdřív a nebo později zakonzervovat, prostě nějak zahrabat. Lidi, který to budou muset udělat, budou vědět, že budou nenávratně poškozeni a nebo to lze provést tak, že z toho vyjdou bez újmy na zdraví? A co říkáte na neustálý strkání nosu rakušanů do našich jaderných zařízení? Co jim je po tom...Díky. Hezký den
Radek Sobotka
ODPOVĚĎ:
Bloky 1 až 3 jsou odsouzeny k postupné likvidaci. Po jejich zchlazení a stabilizaci už ale bude čas na vymyšlení postupů, které by lidi pokud možno neohrozily vůbec nebo minimálně (roboti, manipulátory a tak). Hlavnímu nebezpečí je personál v areálu vystaven v těchto dnech, kdy je třeba rychle udělat všechno, co je možné, pro zajištění chlazení.
19.3.2011 22:21
OTÁZKA:
Dobrý den,
opravdu se dá považovat jaderná energetika za bezpečnou s minimem rizik?
Pokud dojde k jakékoli vážnější nehodě či poruše v jaderné elektrárně, tak to má vážné následky pro veškerý život v okolí na mnoho let dopředu. Stojí nám to opravdu za to?
Štěpán Friedrich
ODPOVĚĎ:
Jaderná energetika přináší rizika. O tom není sporu, měli bychom je však srovnávat s riziky jiných věcí, které děláme, nebo používáme. Své okolí na mnoho let ovlivňujeme i spoustou jiných svých výtvorů a akcí. A jestli nám to za to stojí? To za nás nikdo jiný nerozhodne. Klidně se můžeme jádra vzdát. Jen bychom si měli poctivě rozebrat, co to bude znamenat. Jaké takové rozhodnutí bude mít rizika, náklady a následky. A že bude o tom není sporu. To má úplně každé rozhodnutí.
Přeji dobrou noc a zkusím se zase na chvíli vrátit zítra.
19.3.2011 22:26
OTÁZKA:
Kam odtéká mořská voda, kterou se chladí reaktory? jak dlouho se musí chladit, než obsah reaktoru sám "dohoří"? Kde přesně vybuchl vodík, mezi reaktorem a kontejmentem, nebo vně kontejmentu? Děkuji.
Přemysl Čulík
ODPOVĚĎ:
Dobré nedělní ráno, zase zkusím odpovědět tak na deset otázek, vic toho v jedné várce nejsem schopná stihnout.
Jak jsem psala výše, máme za to, že reaktory jsou mořskou vodou chlazeny systémem "feed and bleed", takže voda neodtkéká, odpařuje se a je zase doplňována.
Zbytkové teplo se i po skončení štěpné reakce musí odvádět dlouhou dobu, chlazení poškozených reaktorů bude nutno zajistit po léta, nebo palivo vyjmout a odvézt jinam, kde pro to budou lepší podmínky.
Vodík podle všeho vybuchl v meziprostoru mezi vnějším a vnitřním kontejnmentem.
20.3.2011 8:48
OTÁZKA:
Dobrý den, jak je zabezpečen bazén pro vyhořelé palivo v českých elektrárnách? Zdá se, že jde o slabé místo a teroristický útok by vlastně vůbec nemusel být směřován na reaktor. Je vyhořelé palivo chráněno i proti případné ozbrojené krádeži? Do špinavé bomby by se jistě někomu mohlo hodit.
Martin Soušek
ODPOVĚĎ:
U nás jsou bazény uvnitř ochranných obálek či v hermetických prostorách a jsou chráněny jako vlastní reaktor. Krádež je podle mě vyloučena :-), soubory jsou pod deseti metry vody, jeden váží půl tuny a co hlavního, kdyby nebyl tou vodou stíněn a někdo by se k němu přiblížil, zabije záření z něj podle toho jak je "starý" za několik minut až hodin.
20.3.2011 8:52
OTÁZKA:
Dobry den,
Pochopil jsem , ze situace v jaderne elektrarne Fukusima je kriticka. Chapu take zpravne , ze je stale v provozu? Nebylo by za stavajicich okolnosti lepsi ji odstavit?
Dekuji
Radek Dvoracek
ODPOVĚĎ:
Ne, to je nedorozumění. Reaktory byly odstaveny hned při otřesech, elektrárna kvůli poškození už nikdy v provozu nebude. To je mimochodem veliký problém, ten proud ve zničené oblasti strašně chybí a chybět bude.
20.3.2011 8:55
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
