Parkanová uvedla, že vládě nepředložila návrh na odvolání Krejčíka a že vláda žádný takový návrh neprojednala. Slovy "bez komentáře" odvětila na dotaz LN, dokdy se rozhodne, zda návrh na odvolání Krejčíka podá.
Krejčík nedávno v rozhovoru pro MF DNES řekl, že ve vojenské tajné službě až do roku 2003 působila řada důstojníků někdejší komunistické Státní bezpečnosti. Zastávali zde významné posty a práci útvaru podle něj "sabotovali". - více zde
Ve středu řekl v České televizi, že bývalí agenti StB, které z Vojenského zpravodajství propustil, by mohli stát za zvěstmi o jeho chystaném odvolání. Mají podle něj stále silný vliv.
"Považuji za velkou chybu, když šéf tajné služby vystupuje v médiích. O této službě se nemá moc vědět. To ji oslabuje a devalvuje. Prostě tajné služby nejsou věcí veřejnou. Ředitel vojenského zpravodajství je můj podřízený a podle mě veřejnost jeho jméno vůbec nemá znát. A už vůbec by neměla znát jeho tvář!" prohlásila Parkanová v rozhovoru pro LN. Zdůraznila rovněž, že "ředitel tajné služby rozhodně nesmí vystupovat na svoji vlastní podporu".
Podle Parkanové Krejčík v rozhovorech pro MFD a ČT "podporoval sám sebe, nabízel novinářům svoje zásluhy, a přitom ti nemají možnost jeho slova ověřit!".
"Tohle ředitel tajné služby dělat prostě nesmí. On se dokonce vyjádřil, že probíhá tajné spiknutí proti jeho osobě! No tohle je přece věc, která tu tajnou službu oslabuje a znevěrohodňuje! Tohle je přesně ta hranice, za niž on nesmí zajít! Pokud by to bylo, jak on říká, tedy že by se tam děla spiknutí, tak já se ptám - kdo jiný než ředitel tajné služby, který v této funkci dlouhodobě je, by to měl řešit?" ptá se Parkanová v rozhovoru.
Ministryně rovněž řekla, že "ředitel vojenského zpravodajství prostě musí splňovat parametry, o nichž jsem mluvila, a ty v jeho případě naplněny nebyly". "Politickou odpovědnost nese vláda skrze mě. Důvěra mezi ním a mnou nefunguje," řekla Parkanová s tím, že o svých názorech na jeho mediální kroky Krejčíka informovala. Krejčíkovu reakci odmítla komentovat.
Respekt: Krejčík způsobil roztržku v koalici
O návrhu na odvolání Krejčíka se v minulých dnech zmínil týdeník Respekt a server Euro Online. Podle Respektu Parkanová sice přímo vládě odvolání Krejčíka nepředložila, ale pověřila svého náměstka Martina Bartáka (ODS), aby premiérovi Mirku Topolánkovi návrh tlumočil.
Krejčík nakonec ve funkci zůstal. Ministři se podle Respektu rozhodli jeho odvolání odložit. Čekají, zda se rozhodne odejít, nebo zda prodlouží smlouvu, kterou má s armádou podepsanou do konce srpna. Respekt uvedl, že návrh Parkanové vzbudil u Topolánka značnou nevoli a vyvolal zásadní roztržku v koalici.
Respekt také uvedl, že první pokus odvolat Krejčíka se uskutečnil loni na podzim po nástupu nové vlády. Topolánek tehdy údajně dostal od svých spolupracovníků, informovaných prý od lidí, kteří museli službu opustit, udání o Krejčíkově neschopnosti.
Krejčík si však podle listu díky osobnímu rozhovoru s premiérem svoji funkci udržel, při setkání mu totiž předložil jisté dokumenty - třeba o tom, jak bruselská centrála NATO odmítala do odchodu estébáků udělovat Krejčíkovým lidem prověrky k seznámení se s aliančními tajnými materiály, napsal Respekt. Podle listu totiž Krejčík zpravodajství reorganizoval a přístup NATO se změnil.
Vidím: Existoval návrh na Krejčíkovo odvolání
Předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím ve středu v rozhovoru pro ČT uvedl, že na ministerstvu obrany byl vypracován materiál, který se Krejčíkova odvolání týkal. Návrh se podle Vidíma dostal téměř až na jednání vlády. Úřad vlády tyto informace označil za spekulace.
"Existoval materiál, který měla projednat vláda a schválit záměr odvolat generála Krejčíka a jmenovat generála Pelze," řekl ČT Vidím. Uvedl také, že někdo z ministerstva obrany materiál o výměně šéfa Vojenského zpravodajství připravil. "Někde na ministerstvu vznikl takový materiál a dostal se téměř až na jednání vlády. Myslím si, že paní ministryně určitě zjistí, jak ten materiál vznikl, a potrestá ty, kteří ten materiál vytvořili," dodal Vidím.
Krejčík v čele Vojenského zpravodajství, tedy armádní rozvědky a kontrarozvědky, stanul v roce 2004. Vojenské zpravodajství ze zákona zabezpečuje informace o vojenském ohrožení Česka. Kromě toho získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace, které svědčí o riziku terorismu, organizovaného zločinu a sabotáží.
