Libor Lochman, ředitel policejního Útvaru rychlého nasazení

Libor Lochman, ředitel policejního Útvaru rychlého nasazení | foto: David Neff, MAFRA

Šéf URNA Lochman: Norové zásah zvládli. Nebyli bychom rychlejší

  • 172
Šéf policejního Útvaru rychlého nasazení varuje, že teror může v Evropě udeřit kdykoliv znovu. Ani Česko není rájem, jemuž se teroristé musí věčně vyhýbat. "Jejich úder může přijít kdykoliv," upozorňuje Libor Lochman.

Zdá se, že farmář Anders Breivik provedl dokonalý teroristický útok, jakkoliv paradoxně to zní.
Je to amatér, ale lépe by to neudělali ani školení teroristé. Mám jen pochybnosti o tom, že to udělal sám.

Proč se vám to nezdá?
Postřílel pětaosmdesát lidí a nejméně stejně tolik jich zranil. Ti lidé přece nečekali na smrt jako ovce - utíkali, schovávali se. Ne každou střelou navíc při takové akci někoho zasáhnete... A on své oběti dalšími výstřely dobíjel. K tomu vám nestačí pětaosmdesát nábojů. Pokud by byl sám,musel by mít k dispozici obrovské množství munice, která něco váží a zabere i spoustu místa. Tohle mně na teorii, že Breivik střílel na ostrově Utoya sám, nesedí. A podle všeho ani norské policii, která pátrá po jeho komplicích, třebaže Breivik říká, že je neměl.

Zanedbala něco norská policie?
Na jejím místě bychom jednali stejně.

Libor Lochman (49)

Od roku 1996 vede policejní protiteroristickou jednotku URNA. Ta působí i v Afghánistánu, spolupracuje s americkou Delta Force či britskou SAS. V Česku se podílí na boji proti organizovanému zločinu. Libor Lochman vystudoval právnickou fakultu, krátce pracoval v soudnictví, později v Národní protidrogové centrále. Hovoří anglicky a rusky.

Lze podobnému teroru vůbec zabránit?
Samozřejmě. Museli bychom tu zavést tuhou diktaturu a zcela potlačit svobodu s lidskými právy. Ale policejní stát tu dnes nikdo normální nechce. A není v silách zpravodajských služeb zachytit všechny šílence, kteří mají sklony k terorismu. Natož ty frustrované bez lidských hodnot, kteří chtějí, tak jako Breivik, změnit svou vlast "k lepšímu". I proto si myslím, že podobné útoky budou stále častější. Je jich už slušné množství: opakovaně Moskva, Madrid, Londýn... A další, které byly odvráceny až v poslední chvíli.

Poslanec Marek Benda (ODS) nedávno kvůli odposlechům prohlásil, že raději jeden nevypátraný zločinec, než aby se porušovala lidská práva...
Je na politicích, aby rozhodli, kde je ta míra. Ale boj s terorem se bez omezení jistých svobod neobejde.

Nedoplatili Norové na určitou naivitu, dojem, že jejich společnost teror nemůže potkat?
Možná. Norové jsou zvyklí, že v jejich zemi je nízká kriminalita a moc se tam ani nekrade. Proto nejsou tolik obezřetní. Těžko jim to dnes vyčítat. Zjednodušeně řečeno: jde o daň za lepší život. Jak konkrétně se dá terorismu čelit? Mít o něm informace. Tedy i od agentů v komunitách, které sympatizují s extremismem. Tihle agenti dělají jednu z nejnebezpečnějších prací a musí být dobře placeni. Pokud se jim něco stane, musí být slušně zajištěni. Bezpečnost něco stojí a bude stále dražší a dražší.

Politici nás uklidňují slovy, že nemají informace o žádné hrozbě...
Že nemám informace, samozřejmě ještě neznamená, že zemi teror nehrozí.

O Breivikovi víme z internetu skoro vše. To nikdo nesleduje?
Počítačové kriminalitě se věnují jednotlivci. K tomu jsou však nutné celé týmy počítačových expertů. Memorand podobných tomu Breivikovu visí na internetu stovky. Další týmy analytiků musí však posoudit, nakolik mohou být takové hovadiny reálnou hrozbou. I tyto experty musíte zaplatit. A jsme opět u peněz. Ministr financí namítne, že není čaroděj, aby vykouzlil více peněz. Dnes máme například velkou nouzi o střelivo ráže devět milimetrů, které používáme nejčastěji. V zásobě ho máme už jen zbytky.

Co tohle znamená pro protiteroristickou jednotku?
Nechci se přiživovat na tragédii Norů, ale při pohledu na tohle neštěstí nám hlava nebere, v jak absurdní situaci se URNA ocitla. Ptáte se mě, jak bojujeme s terorem, a nám přitom dochází munice.

U policie se neplýtvá penězi?
To neříkám. Asi teď naštvu potápěče. Česko jich má víc než leckterý ostrovní stát. Má je policie, strážníci, hasiči i armáda. Jejich výstroj a výcvik jdou do ohromných částek. Norové jich mají jako přímořský stát určitě méně než my.

Ještě k možnému zanedbání Norů: policejní helikoptéra norské protiteroristické Delty přiletěla na ostrov až po hodině a půl. To si dala dost načas, ne?
S Norskou Deltou se dobře známe. Jsou to profíci. Víte, ve filmech vypadají akce policie v několika minutách velice hezky. Realita je jiná. Ani české speciální policejní jednotky by nebyly rychlejší. Dát dohromady komando, připravit vrtulník, to vše nějakou dobu trvá. Pokud by se něco podobného stalo v Krkonoších, URNA je tam také za dvě hodiny.

Materiál k časované bombě s takovým účinkem, jaká vybouchla v centru Osla, se přece jen tak lehce nesežene, pokud vůbec...
Tohle se může stát i u nás, výroba poměrně účinné výbušniny není dnes tak složitá. Počkejme si na informace, o jakou bombu šlo. Pokud se její výroba neobešla bez speciálního materiálu, který alespoň u nás podléhá přísné kontrole, pak je na místě se ptát, kde a jak ho Breivik sehnal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video