Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je úkolem úřadu vysoutěžit pro armádu takovou výstroj a výzbroj, kterou potřebuje a kterou si zaslouží. "Mně nejde až tolik o nějakou úžasnou rychlost, ale o důkladnost," řekl Stropnický na tiskové konferenci.
Ministerstvo obrany zároveň obnovilo pozici zástupce ředitele úřadu. Stal se jím Tomáš Dvořáček, který strávil 37 let jako voják z povolání a naposledy působil jako vojenský přidělenec ve Švédsku.
Dosavadní ředitelka odboru logistiky a zahraniční pomoci na ministerstvu obrany Nalevajková uvedla, že pravidla pro akvizice jsou nyní nastavena přísně, ale jednoznačně a transparentně. Ráda by zjednodušila celý proces nákupů vojenské výzbroje a výstroje. Chce také navázat a dále zefektivnit mezinárodní spolupráci v oblasti vyzbrojování.
"Národní úřad pro vyzbrojování znám včetně jeho silných i slabých stránek, byly zde učiněny pozitivní kroky, ale řada věcí nebyla dotažena do konce, řadu věcí si 'neseme' z předešlé doby," připustila Nalevajková. Slíbila férové a otevřené zacházení jak s partnery v rámci resortu, tak i s potenciálními dodavateli a veřejností.
Post šéfa úřadu byl volný od října, kdy z něj odešel Pavel Bulant. Výběrové řízení na uvolněnou pozici vyhlásilo nové vedení ministerstva obrany na konci února, z původních 16 uchazečů se do finálového výběru dostali dva muži a Nalevajková. O jejím výběru spolurozhodoval coby šéf komise i ředitel české Transparency International David Ondráčka.
Bulant odešel z čela úřadu po dvou a půl letech, podle svých slov z rodinných důvodů. Od února je členem představenstva pardubické společnosti Explosia, která vyrábí trhaviny a střeliviny a je akciovou společností státu. Po Bulantově odchodu pověřil tehdejší ministr obrany Vlastimil Picek řízením úřadu náměstka pro obranné akvizice Libora Karáska.
Nová ředitelka úřadu je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy, v listopadu 2012 absolvovala kurz zadávání veřejných zakázek na The Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey.
V letech 2001-2002 působila jako právnička odboru akviziční politiky ministerstva obrany, pak přešla do soukromé sféry a v roce 2005 se na resort vrátila jako zástupkyně vedoucího oddělení vnitřní správy Úřadu provozu a služeb. Dále prošla jako právnička kabinetem ministra, odborem vnitřní správy, sekcí vyzbrojování a Národním úřadem pro vyzbrojování coby vedoucí oddělení právní podpory veřejných zakázek (za Alexandra Vondry).
Národní úřad pro vyzbrojování zajišťuje zpracování koncepce vyzbrojování a řízení akvizic vojenského materiálu. Právě akvizice byly v minulých letech častým předmětem kritiky, například v případě transportérů Pandur či letounů CASA. Zavedení úřadu bylo spolu například s omezením nákupů přes překupníky součástí strategie ministra obrany Alexandra Vondry, jak zamezit prodražovaným nákupům techniky.
