| Brajer: Šlo o udržení klidu a pořádku |
| Zástupce ředitele pražské pořádkové policie Jan Brajer přiznal, že byl před rokem 1989 prakticky u každého zásahu Veřejné bezpečnosti proti demonstrantům. Říká, že tyto akce chápal jako snahu udržet klid a veřejný pořádek a o to samé mu jde i dnes.
Co jste dělal během Palachova týdne na Václavském náměstí? Máme videoznáznam, na kterém jste jedním z velitelů zásahu. |
Brajera usvědčuje videoznáznam, který byl natočen v lednu 1989 během takzvaného Palachova týdne, kdy Veřejná bezpečnost razantně zasahovala proti lidem zejména na Václavském náměstí. Kromě toho existuje i svědectví bývalého rehabilitovaného policisty Rudolfa Klímy, který tvrdí, že Brajer politicky "vymýval mozky" svým podřízeným.
Brajer včera nejprve tvrdil, že si na svoji účast na Palachově týdnu nevzpomíná. Vzápětí však přiznal, že před deseti lety skutečně byl velícím důstojníkem na většině demonstrací.
"Byl jsem odvelen na každé takové opatření. Tenkrát byly takové akce denně. Byl jsem náčelníkem místního oddělení na Vinohradech. Na demonstrace chodily jednotlivé skupiny, každý útvar dával třeba deset lidí a k tomu šel velitel - většinou náčelník nebo zástupce," přiznal Brajer, který se hájí tím, že prošel polistopadovými prověrkami.
Na otázku, jestli někdy vydal rozkaz k násilí proti demonstrantům, Brajer nedokázal jednoznačně odpovědět: "Helejte, pokud vím, tak bití jako takové asi těžko."
Šéf pražské policie Radislav Charvát byl informacemi o minulosti svého podřízeného zjevně překvapen. "To jste mě popravdě zaskočila. Ten videozáznam jsem neviděl a byl to opravdu on? O tom, že by se účastnil takových zásahů nebo že by je řídil, to nevím," prohlásil Charvát a dodal: "Vy tu kazetu máte? Mohla byste mi ji půjčit?"
Videozáznam z Palachova týdne pořídila Československá televize a o tomto víkendu jej veřejnoprávní stanice odvysílala jako nesestříhaný materiál. Jan Brajer je v uniformě na videu několik minut vidět ve společnosti příslušníků Lidové milice. V jednu chvíli je zcela zřetelně slyšet Brajerův pokyn: "A tady zasáhněte."
Brajer se k videu nechtěl příliš vyjadřovat. "Musel bych to vidět, jestli jsem to já," řekl.
V neprospěch Brajera svědčí i výpověď bývalého policisty Rudolfa Klímy. "Nejenom, že velel. On dokonce vymýval mozky příslušníkům Veřejné bezpečnosti v pohotovostním pluku. Říkal jim: soudruzi zasáhněte, strana se za vás postaví. To jsem ochoten dosvědčit i u soudu," tvrdí Klíma, který se k policii vrátil po roce 1989.
Klíma označil Brajerovo nynější působení ve státní správě za výsměch. "Člověk, který stál proti všem, chce vést pořádkovou službu. Pamatuji si na shromáždění rehabilitovaných policistů v roce 1990, kterého jsem se zúčastnil, kam tehdejšího ministra vnitra Richarda Sachra přivedl právě Brajer. Byla to urážka a výsměch demokracii, když tam před nás Brajer předstoupil," dodal Klíma, který se po roce 1989 stal kriminalistou a pracoval mimo jiné na útvaru pro boj s organizovaným zločinem.
Brajer trvá na tom, že Klímu vůbec nezná a jeho slova rozhodně popírá. "Rád bych toho člověka potkal. Vím, že tohle jsem nikdy neřekl a o bití už vůbec ne. Samozřejmě, že jsem se zúčastnil instruktáží pro skupiny, kterým jsem velel. Ale co vím, třeba z toho Václaváku, tak tam se většinou přehrazovaly prostory a tak. Nikdy jsem nebyl v úderné jednotce," řekl Brajer.
Další osud Brajera má v rukou ředitel pražské policie Charvát. Ten má do konce roku rozhodnout, jestli se Brajer skutečně stane šéfem pořádkové služby. "Není jediným kandidátem, ještě to není rozhodnuto," uvedl Charvát, který si přitom myslí, že Brajerova minulost není překážkou ani pro jeho nynější funkci náměstka ředitele pořádkové policie. "Myslím, že ne. Všichni, co jsme tady ve vedení, jsme byli prověřeni."
Staré televizní záběry mohou i dneska pomoci potrestat pachatele
Kromě nynějšího náměstka pražské pořádkové policie Jana Brajera se na obrazovce ČT 2, která po sobotní půlnoci vysílala nesestříhané záběry z "předlistopadových" demonstrací, objevilo hned několik "zakročujících" policistů či příslušníků Státní bezpečnosti. Na rozdíl od Brajera, který "pouze" velel své jednotce, televize odhalila i ty, kteří demonstranty surově mlátili a kopali.
Náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret tvrdí, že více než deset let staré záběry mohou posloužit jako důkaz proti těm z nich, kteří dosud nebyli za své počínání potrestáni.
"Stačí, aby kdokoliv, kdo to v televizi viděl, podal trestní oznámení. Bude na příslušných vyšetřovacích orgánech, aby zjistily totožnost konkrétní osoby, prověřily, zda už nebyla za tentýž čin trestána," uvedl náměstek.
S podobným trestním oznámení by však lidé neměli otálet: 29. prosince totiž možná vyprší destiletá promlčecí lhůta, kterou sice poslanci chtěli novelou trestního zákona ještě prodloužit, ale není jasné, zda novelu stihnout včas schválit. Zatím prošla do druhého čtení a čeká ji ještě projednání Senátem. "Novela by měla umožnit potrestat některé zločiny komunismu i po letošní promlčecí lhůtě," uvedl jeden z překladatelů novely Václav Krása z Unie svobody.
Desetiletá promlčecí lhůta se týká trestných činů, u nichž je horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let. (například zneužívání pravomoci veřejného činitele).
"Trestní oznámení by měla být podána co nejdříve tak, aby se eventuelně stihlo sdělit obvinění do 29. prosince. Nemůžeme se spoléhat na to, že parlament stihne novelu přijmout," upozornil Bret.
ÚDV dosud vyšetřoval spíš vysoké policejní funkcionáře, nikoli "pěšáky", kteří při demonstracích zasahovali. "Bylo potrestáno asi dvanáct lidí, třeba pánové Lorenc, Vykypěl, řadoví příslušníci mezi nimi zatím nejsou," konstatoval Bret.
Oficiální čísla o osobách, které byly za bití demonstrantů potrestány, neexistují ani na ministerstvu spravedlnosti. "My ta čísla takto nezachytíme. K nám se případ dostane údaj, že byl někdo souzen a za co byl souzen. Nepoznáme z toho jestli to je policajt a kdy se trestného činu dopustil," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Voráček.
