|
Vláda: NATO nám nikdy do stíhaček nemluvilo |
|
České ministerstvo obrany podle svého mluvčího Milana Řepky nikdy v minulosti neobdrželo doporučení Severoatlantické aliance, jímž by Česko odrazovala od plánovaného nákupu nových armádních nadzvukových letounů. Premiér Miloš Zeman v úterý v rozhlasové stanici Frekvence 1 odmítl zpochybňování nákupu nových stíhaček s odkazem na dopis britského premiéra Tonyho Blaira, který mu doporučoval nákup strojů Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems. Představitelé českého letectva tvrdí, že ČR nebude bez nadzvukových letounů schopná sama ubránit český vzdušný prostor. "Země tím, že by rezignovala na svou vlastní bezpečnost, může ohrozit bezpečnost svých partnerů v alianci," řekl mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. |
Hlavní bod jejich schůzky byl přitom jasný: jak česká armáda plní úkoly, které si při vstupu do NATO předsevzala.
Ze 132 povinných, závazných či doporučujících jich je splněno zatím asi jen šestadvacet.
Před novináři však Robertson - například po setkání s ministrem zahraničí Janem Kavanem - o hluboké finanční krizi české armády diplomaticky mlčel. Přesto si šéf NATO po jednání s Kavanem neodpustil poznámku, že plnění závazků vůči Bruselu by mělo být pro členy aliance zákonem. Také při zmínce o druhé vlně rozšíření NATO zopakoval, že "důležitá je vojenská připravenost nových uchazečů i jejich schopnost plnit sliby, které dají alianční centrále."
Ve středu večer se Robertson setkal na stejné téma také s premiérem Milošem Zemanem a předsedou sněmovny Václavem Klausem.
I když armáda zápolí především se špatným hospodařením, bruselští diplomaté oceňují alespoň to, že zejména vojáci hodnotí její připravenost realisticky.
Z dokumentu adresovaného Bruselu, který má MF DNES k dispozici, vyplývají tvrdá přiznání.
Uvádí se v něm, že operační připravenost vzdušných sil je nízká a piloti nalétají tak málo hodin, že nedosahují ani minima limitu požadovaného NATO. České letectvo nemá rovněž kapacitu na přepravu vlastních elitních jednotek sil rychlé reakce, takže je zcela odkázáno na pomoc spojenců.
Robertson přitom připomíná, že po zkušenostech z války v Perském zálivu a z operace v Kosovu je pro alianci nejdůležitější optimální vybavení pozemních bojových jednotek, jejich schopnost rychlého přesunu a kvalita spojovacích prostředků.
Armáda v hodnotícím dokumentu, který poskytla alianci, přiznává i to, že brigáda rychlého nasazení získá odpovídající radiostanice o dva roky později, než se NATO zavázala. Omezená tudíž bude (asi do roku 2005) její schopnost tyto jednotky zabezpečit, řídit je a velet jim, pokud budou nasazeny mimo území republiky.
Kvůli nedostatku peněz vojsko dokonce neplní ani prioritní úkoly ve strategické přepravě jednotek a jejich logistickém zabezpečení. "Obdobné je to se zaváděním moderních systémů velení a řízení," konstatuje zpráva.
Kritické poměry vládnou i v oblastech, s nimiž stojí a padá každá armáda: "Zásobování náhradními díly a municí je nedostatečné, takže nepříznivě ovlivňuje připravenost jednotek," přiznává dokument.
Za "skrytou bombu" pak vojsko považuje Bruselu slíbený nákup protiletadlových raket typu Patriot. "Jak a z čeho koupíme tyto střely, když se obchod překrývá s nákupem dvaasedmdesáti letounů L-159 (v hodnotě 50 miliard korun - pozn. red.)?" ptají se autoři textu. Odpověď však v dokumentu nenabízejí.
O závažnosti jednání Robertsona v Praze svědčí podle zdrojů NATO fakt, že i když byla návštěva dlouho připravována, nejsou přinejmenším do konce března plánovány podobné návštěvy ani v Polsku, ani v Maďarsku.
Návštěva má mít podobné zaměření jako lednové jednání s vrchním velitelem sil NATO pro Evropu Johnem Ralstonem v Praze. "Jde hlavně o začlenění a uskutečnění českých příslibů, což je určitě problém, protože republika má potíže s dosažením kvality," potvrdil zdroj aliance.
Dodal, že leccos se může po návštěvě Robertsona v Praze změnit, ale jen tehdy, pokud šéf NATO vysloví konkrétní požadavky.
George Robertson například upozornil, že pokud se česká vláda rozhodne nakoupit nové víceúčelové nadzvukové letouny, nemělo by se tak stát na úkor ostatních složek ozbrojených sil a jejich závazků, byť je rozhodnutí o nákupu jakékoliv výzbroje rozhodnutím suverénních vlád a NATO nehodlá žádné ze zemí diktovat, co má a co nemá nakupovat.
"Říkáme pouze to, že operační náklady na provoz a údržbu výzbroje musí být efektivní ve vztahu k prioritám jiných druhů vojsk, například pozemních," prohlásil Robertson.
Rovněž ministr zahraničí Jan Kavan, jak uvedla agentura ČTK, přiznal, že ví o obavách "řady lidí" z aliance, aby vysoká cena nákupu stíhaček nevedla k oslabení bojeschopnosti a modernizace například pozemních vojsk.
"My se nerozhodujeme mezi modernizací jedné složky nebo druhé složky," prohlásil šéf české diplomacie. Zdůraznil, že až 100 miliard korun za stíhačky v případě jejich nákupu by nebylo vynaloženo z kolabujícího rozpočtu ministerstva obrany.
 Generální tajemník NATO George Robertson před jednáním s ministrem obrany Vladimírem Vetchým, které se konalo ve středu večer na ministerstvu obrany v Praze. (21. února 2001) |
 Rozšiřování Severoatlantické aliance a připravovaný pražský summit členských států dominovaly jednání prezidenta Václava Havla s generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem. Havel přijal Robertsona v Ústřední vojenské nemocnici, kde se zotavuje ze zánětu průdušek. (22. února 2001) |
 Generální tajemník NATO George Robertson před jednáním s ministrem obrany Vladimírem Vetchým, které se konalo ve středu večer na ministerstvu obrany v Praze. (21. února 2001) |
 Rozšiřování Severoatlantické aliance a připravovaný pražský summit členských států dominovaly jednání prezidenta Václava Havla s generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem. Havel přijal Robertsona v Ústřední vojenské nemocnici, kde se zotavuje ze zánětu průdušek. (22. února 2001) |
 Rozšiřování Severoatlantické aliance a připravovaný pražský summit členských států dominovaly jednání prezidenta Václava Havla s generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem. Havel přijal Robertsona v Ústřední vojenské nemocnici, kde se zotavuje ze zánětu průdušek. (22. února 2001) |
 Rozšiřování Severoatlantické aliance a připravovaný pražský summit členských států dominovaly jednání prezidenta Václava Havla s generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem. Havel přijal Robertsona v Ústřední vojenské nemocnici, kde se zotavuje ze zánětu průdušek. (22. února 2001) |
