Tedy věc, kterou Kalousek více než tři roky pečlivě tají.
Při dotazech se omezoval pouze na konstatování, že mu pomohli jeho nejbližší příbuzní.
Kalousek připouští, že jej k tomuto kroku přiměla bytová aféra premiéra Stanislava Grosse. "Chápu, že v této atmosféře musí být nějaká kontrola politiků," řekl Kalousek v Sobotním rozhovoru pro MF DNES.
Konkrétní jméno však i dál zůstane veřejnosti neznámé. "Sdělím, kdo mi z rodiny pomohl a jaký důvod mě vede k tomu, že nemám právo zveřejnit jeho jméno," prohlásil Kalousek.
Tlustý: Mám smlouvy
Předseda lidovců není jediným vrcholným politikem, který nechce úplně odkrýt své příjmy či půjčky. Stejný problém má i šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý, který rovněž dodnes nezveřejnil, kdo mu přispěl na stavbu jeho luxusní vily ve Slaném.
A nehodlá to udělat ani teď. "Znovu jsem se obou ptal, jestli je možné je zveřejnit, ale oni s tím nesouhlasili," říká Tlustý. Tvrdí však, že má oproti Grossovi i Kalouskovi jednu výhodu: narozdíl od nich má totiž na svou půjčku uzavřeny písemné smlouvy.
Minulý týden ve Sněmovně dokonce prohlásil, že dokumenty jsou kdykoliv k dispozici například finančnímu úřadu. Ten Tlustého nabídky dosud nevyužil. "Jsem ochoten ty smlouvy ukázat i veřejnosti," říká Tlustý. "Ale bez konkrétních jmen. Ta jsem ale už řekl třeba místopředsedovi ODS Petru Nečasovi."
Kalousek: Nejlepší by byl Grossův odchod
Vadí mi, když si premiér dělá legraci z nás i z voličů. Ale jen kvůli tomu z vlády neodejdeme, říká předseda KDU Miroslav Kalousek. Rozhovor vznikal v pátek ráno, před jeho schůzkou s premiérem Grossem.
Kolikrát jste měl coby čerstvý nekuřák chuť si tento týden zapálit?
Nejen tenhle týden, chuť mám od chvíle, kdy jsem típnul poslední cigaretu. Už je to pátý šestý týden... Už se ale tak netrápím. Prvních čtrnáct dní to bylo fyzické vypětí.
Během tohoto dramatického období to nebylo silnější?
Nevidím tam souvislost. Chuť zapálit si mám pořád ohromnou. Ale nezapálím si.
Jak byste nazval to, co se odehrálo? Krize, nedorozumění, běžná politická třenice?
Ani krize, ani nedorozumění. Normální snaha o jednání, která byla mediálně silně přeexponována. Nicméně problém stále trvá. Když měl premiér potíže s vysvětlováním svého bytu, brali jsme to jako jeho osobní problém a problém ČSSD. Samo o sobě to neohrožovalo vládu ani koalici.
Jiný rozměr situace dostala po informaci o podnikání paní Šárky Grossové. Už o tom nestačilo jen mluvit, chtěli jsme jednat. A o tom jsme informovali premiéra.
Proč jste museli vyhlašovat svou potřebu jednat o krocích, které by ochránily dobré jméno země, zrovna v úterý, když byl premiér pryč? Proč jste nepočkali na jeho návrat?
Chtěli jsme jednat a dát najevo, že to vidíme jako koaliční problém. Samozřejmě, až se premiér vrátí. Za dobu, co jsem v politice, jsem se ještě nikdy nesetkal s tak hysterickou reakcí na žádost: situace je vážná, pojďme jednat.
Nedivte se, když jste k tomu přidal prohlášení, že je ohrožena důvěryhodnost a akceschopnost vlády.
To si stále myslím. Jestliže jsou zveřejněny podobné informace o podnikatelských aktivitách manželky předsedy vlády, je jistě určitě potřeba zajistit, aby rozhodování vlády nebylo posuzováno pod touto optikou. Nechci, aby to vypadalo jako podezírání, naopak.
Ale vy jste také řekli, že byste byli ochotni jednat o novém premiérovi, kdyby si to ČSSD přála. To si normální lidé neužívající jazyka politiků museli přeložit jako: Byli bychom nejradši, kdybys, milý Stanislave Grossi, šel.
Ne. Já vám to přeložím přesně: Milá sociální demokracie, za pozici premiéra jsi plně odpovědná ty. Výměna premiéra znamená pád vlády. A kdybys svůj problém chtěla řešit výměnou premiéra, my ti z toho hřiště neodejdeme. To je to sdělení: Své koaliční závazky, které chceme dodržet, jsme uzavřeli s ČSSD, ne s rodinou Stanislava Grosse.
A je ten, kdo si to vykládal jako nepřímou výzvu k odchodu Grosse, úplně mimo?
Kdybyste se zeptali, jestli bychom to uvítali, pak ano. Pokud by se tak sociální demokraté rozhodli, pokládali bychom to za nejčistší a nejlepší řešení.
Jaký je pro vás rozdíl mezi tím, že premiér není schopen doložit přes milion na svůj byt, čímž může vznikat podezření z korupce, a tím, že jeho manželka podniká s trestně stíhanou dámou, která má ve svém domě nevěstinec?
Nejde jen o tu dámu, ale o celé podnikání Šárky Grossové. Ten byt byla minulost. Byla to lapálie Grosse a jeho politické strany. To neohrožuje vládu v její každodenní práci. Podnikatelské aktivity jeho ženy by tak posuzovány být mohly. Pro současnost i pro budoucnost.
Nemůže vládu, v níž sedíte, ohrožovat to, že se třeba po Praze pohybuje člověk, který drží kompromitující materiál na premiéra, protože mu kdysi zaplatil byt?
Nemáme pocit, že tomu tak je. Máme pocit, že premiér jen poněkud trapně vysvětluje způsob financování svého bytu, ale nemám pocit, že je tam riziko vydíratelnosti.
Takže věříte premiérovi jeho vysvětlení na lince Vik-Rod-Simkanič?
To je tak neuvěřitelné panoptikum, že tomu nemůže soudný člověk věřit. Ale myslím si, že když bude dlužit důvěryhodným osobám či nedlužit vůbec nikomu, pak to není riziko. Na rozdíl od podnikání jeho ženy.
Proč si myslíte, že premiér není vydíratelný? Co když mu na byt ve skutečnosti půjčil či peníze přímo dal šéf solncevské mafie, Usáma bin Ládin nebo kdokoliv jiný?
Protože si to prostě nemyslím. Nemyslím si, že něco, co se v tomto případě stalo hluboko v minulosti, může být rizikem. Jsme rádi, že pan premiér dělá kroky, které směřují k tomu, aby dlužil důvěryhodným osobám, nebo nikomu.
Mluvil jste někdy s premiérem o tom, zda může být vydíratelný?
Nikdy jsme se o tom nebavili.
O podnikání jeho ženy jste mluvili?
O tom jsme chtěli mluvit na schůzce ve čtvrtek ráno, kterou premiér zrušil.
Premiér oznámil, že si vezme vyšší hypotéku. Tím se podle vás vyřeší jeho potenciálně nebezpečný závazek z minula? Teď mám čistý úvěr a čistá je i minulost?
Proti vašemu argumentu se nedá protestovat, jen nevím, jestli je ten dluh z minula potenciálně nebezpečný. Nepodezírám premiéra, že si vzal nějakou špinavou půjčku.
Sám jste řekl, že premiérovo vysvětlení nemůže brát nikdo soudný vážně. Vám nevadí, že si z voličů i z vás dělá legraci?
Vadí, samozřejmě.
Proč zůstáváte ve vládě vedené premiérem, který si z vás dělá legraci?
Protože jsme uzavřeli koaliční závazky nikoliv s jednou osobou, ale s dvěma politickými stranami. Jeho vysvětlování je trapné, ale vysvětlit by mu to měli především jeho voliči. Já ho nikdy nevolil a nebudu.
Proč je podnikání jeho ženy pro vás vlastně tak nebezpečné?
Protože u každé vlády, každého premiéra, v jehož blízkosti je taková podnikatelská aktivita, může být každé rozhodnutí znevěrohodněno touto optikou.
Uklidnila vás skutečnost, že si firma Šárky Grossové vzala na koupi domu na Proseku úvěr od e-Banky?
Nevyšetřuji, odkud si vzala úvěr.
Premiér to sám přiznal. e-Banka patří PPF. Ta se uchází o privatizaci Telecomu. Rozhodovat o ní bude Grossova vláda. Uklidňuje vás to?
Každá banka někomu patří. Nejdu do takových podrobností. U každé banky byste našel nějakou souvislost se zásadním rozhodováním státu. Já si myslím, že za této situace premiérova žena nemá podnikat vůbec.
Kdyby KDU neměla trauma z odchodu z Klausovy druhé vlády v zimě 1997 a následné opoziční smlouvy, chovali byste se razantněji a opustili vládu?
Na to se těžko odpovídá. Zkušenost rozšiřuje míru vašeho poznání. Samozřejmě, zkušenost z roku 1997 je součástí úvah, na jejichž základě se rozhodujeme. Ta situace není úplně stejná, je dokonce ještě komplikovanější. V roce 1997 nehrozilo sestavení úplně jiné většiny ve Sněmovně, nehrozilo aktivní zapojení komunistů do výkonné moci.
Vážíte si osobně Stanislava Grosse?
To přece není vůbec podstatné. Jsem konzervativní politik. A ctím instituce. Předseda vlády je instituce mého státu, kterou ctím, a právě proto chci, aby v ní byl člověk, který nemůže být znevěrohodňován.
Věříte Stanislavu Grossovi, že už nemá žádné kostlivce ve skříni? Objevují se, kam se podíváte: byt, studium, podnikání jeho ženy...
To se musíte zeptat jeho.
Ptal jste se ho na to vy?
Ne, ale chci to udělat.
Vaším poradcem je bývalý šéf BIS Jiří Růžek, který se s premiérem upřímně nenávidí. Neprozradil vám na Grosse něco víc?
Věřte nebo ne, ale Jiří Růžek je profesionál. Vedeme spolu debaty o koordinaci tajných služeb. Ale určitě ne o konkrétních osobách.
Vy máte podobný problém jako premiér Gross. Stále jste nezveřejnil, kdo vám půjčil na stavbu domu v Bechyni. Uděláte to tentokrát?
Tu otázku jsem očekával, padnout musí. Informaci, kterou jsem podal, pokládám za dostatečnou. Dům jsem nekupoval, stavěl jsem jej, a v tom mi vypomohlo nejbližší rodinné okolí. Já jsem to již splatil, nemám dluhy ani věřitele.
Ale chápu, že v této atmosféře musí být nějaká kontrola politiků. Ve čtvrtek jsem informoval předsedy obou komor parlamentu, že jim dopisem sdělím, kdo mi z rodiny pomohl a jaký důvod mě vede k tomu, že nemám právo zveřejnit jeho jméno.
Jaký je ten důvod?
Je to ohled na toho člověka a jeho nejbližší.
To chápeme. Ale jak to chcete vysvětlit veřejnosti?
Té mohu sdělit jediné: nikomu nic nedlužím. Snad v každé rodině, kde někdo stavěl dům, si členové rodiny pomáhali.
Ano. Ale jak se zaručíte za to, že se z toho nemůže stát historie podobná té Grossově?
Podívejte, ta informace, i kdyby byla zveřejněna, je stejně z objektivních důvodů neověřitelná. Nemohli byste udělat nic jiného než ji vzít na vědomí.
Protože ten člověk nežije?
Nezlobte se, ale opravdu to nebudu už víc komentovat.
Bavme se teď o systému, ne jen o jednotlivcích. Podpořil byste přísnější verzi zákona o střetu zájmů, která by zakázala rodinným příslušníkům ústavních činitelů podnikat?
Tady silně záleží na okolnostech. Myslím, že každý příčetný ústavní činitel zváží, jestli mají jeho rodinní příslušníci podnikat. Je také velký rozdíl, jestli jste si už bral úspěšnou podnikatelku, nebo jestli ona začala podnikat až ve chvíli, kdy jste se stal významným politikem. To není třeba formulovat v zákoně, politická scéna by měla mít vlastní samočisticí schopnost.
Ale zatím to tak moc nevypadá. Byl byste pro přísnější majetková přiznání vrcholných politiků?
Určitě bych se jim nebránil. Ale nemyslím, že by pak všechny informace ze soupisu jejich majetku měly být veřejné. Měly by být někde uloženy a nějaká instituce by měla mít právo kontroly.
Měli by mít politici povinnost uvádět také své půjčky?
S tím bych problém neměl.
Měli by ministři podstupovat bezpečnostní prověrku, která by mohla odhalit věci, jež často vyjdou na povrch až po řadě let? Příští týden o tom bude Sněmovna hlasovat.
O tom budeme příští týden hluboce diskutovat. A než tu diskusi prodělám, nejsem schopen přesně zvážit všechna pro a proti.
Necháte si vy sám dobrovolně udělat bezpečnostní prověrku?
Beze všeho v okamžiku, kdy budu, budu-li někdy, na pozici, která ji vyžaduje. Proč bych měl zatěžovat bezpečnostní aparát a státní rozpočet, pokud ji nepotřebuji.
Nemáte obavy, že můžete mít při prověrce problém s faktem, že vaším přítelem je Josef Šťáva, na nějž je vydán mezinárodní zatykač?
Spíš než přátelé jsme sousedé v Bechyni, známe se. Možná mi bezpečnostní úřad řekne, že se budu muset přestěhovat.
To byste udělal?
Zaprvé si nemyslím, že to je zásadní překážka, protože si myslím, že to je jinak, že to není mezinárodně hledaný zločinec.
A ten mezinárodní zatykač?
Já si prostě myslím, že je to jinak. Pokud bych byl povolán na post, kde by tento kontakt byl překážkou, tak bych ho prostě neměl.
Kontakt, nebo post?
Ten kontakt. Tak hluboké přátelství to opravdu není.
