"V policii nejsou takové úniky ojedinělým jevem. Inspekce každý rok prověřuje několik desítek neoprávněných lustrací. Ať už se týkají známých lidí nebo třeba kriminalistů pracujících na velkých kauzách," říká v rozhovoru pro MF DNES Brunclík.
Největší podíl podle něj tvoří případy, kdy policista získá údaje pro svého kamaráda. Například když mu někdo nabourá auto a poškozený zná jeho SPZ, požádá policistu, aby mu zjistil vlastníka vozu.
"To jsou banality, kde chybí úmysl někoho poškodit či vydírat," dodává šéf inspekce. Horší podle něj je, když někdo policistu zneužije nebo když mu někdo za dodání informací platí.
Policie přitom prý závažnost úniků dat ze svých databází podceňuje. "Sebemenší lustraci se musí věnovat mnohem více pozornosti. Nestačí vysvětlení přistiženého, že si na to nepamatuje či že se přepsal. Snažíme se tomu věnovat, ale někdy cítíme, že nemáme od policie správnou odezvu," vysvětluje Brunclík.
Policisté prý prostě spoléhají na to, že se vymluví. Navíc pro ně není získávání informací z databází takovým zločinem jako třeba krádež peněz. "Nevolal bych po velkých změnách, systém je nastaven správně, jde jen o jeho dodržování," dodává Brunclík.
