Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf britských konzervativců Cameron: Obdivuji Mirka i hodnoty ODS

  14:21aktualizováno  14:21
Šéf britských konzervativců David Cameron přijel na víkend do Prahy, aby před volbami do Evropského parlamentu podpořil českého kolegu Mirka Topolánka. Oba brzy čekají volby do národních parlamentů. Cameron má velké šance, že se stane premiérem své země.

David Cameron, předseda britských konzervativců při návštěvě Prahy, 30. května 2009. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Když lídr britských konzervativců David Cameron mluví o českém expremiérovi Topolánkovi, používá výhradně familiární "Mirek“. Když mluví o ODS, seká poklony jako "nejbližší sesterská strana“. V rozhovoru, který MF DNES poskytl v sobotu ráno před agitační procházkou po Praze, aspirant na post britského premiéra mimo jiné politoval šéfa ODS, že nemohl dokončit předsednictví Evropské unii.

Co jste si pomyslel, když česká vláda byla opozicí donucena k demisi uprostřed předsednictví EU?
Samozřejmě mi Mirka bylo líto. Myslím, že udělal extrémně velký kus práce a že české předsednictví bylo v těžké době hospodářské recese velmi úspěšné a dosáhlo řady věcí. Nejsem sice zaangažován v české politice, ale zdá se mi, že lidé se tady více zajímali o vlastní problémy než o evropské předsednictví. A Mirek se více soustředil na předsednictví.

Co víte o Topolánkovi a politické situaci v Česku vůbec?
S Mirkem už se známe tři roky, on už měl projev na naší stranické konferenci a já na jejich. Takže spolu máme velmi dobré vztahy. V pátek jsme spolu povečeřeli a Mirek mi vysvětlil poslední vývoj v Česku před dvojími volbami, které vás letos čekají.

Až předstoupíte před české občany, jakými slovy Mirka Topolánka podpoříte?
Řeknu, že ho po třech letech znám dost dobře a že obdivuji jeho politické přednosti. Stejně tak i hodnoty ODS, které jsou shodné s našimi. Tedy například podpora volného podnikání nebo víra v silné národní státy.

Šéf ODS Mirek Topolánek a lídr britských konzervativců David Cameron na společné procházce Prahou. 30. 5. 2009

Možná jste slyšel, že na politiky opoziční sociální demokracie v posledních týdnech padala vajíčka. Nemáte strach, že by se to tady mohlo stát i vám, byť podporujete ODS?
Slyšel jsem. Nicméně doufám, že to bude bez vajíček. Mám s sebou jen tento oblek. Vždycky bych ale lidem doporučil, aby po sobě a po politicích házeli argumenty a volební hlasy, nikoliv „munici“.

Jsou podobné vajíčkové útoky možné i ve Velké Británii s její dlouhou tradicí demokracie?
Ano, měli jsme v minulosti podobné případy. Lidé házeli třeba vajíčka nebo ovoce. Musím to zaklepat, mně se to ještě nestalo. Ale možná už to brzy přijde.

Teď je docela velká šance, Britové jsou dost naštvaní kvůli skandálu se zneužíváním poslaneckých náhrad.
Máte pravdu, lidé ve Velké Británii jsou extrémně naštvaní a mají na to plné právo. Je to něco, za co by se všichni politici měli stydět. Je to špatný systém, který jsme používali příliš dlouho a který musíme nahradit, což se nyní děje. Moje strana už se k tomu jasně postavila: vinní poslanci vrátí peníze, některé přiměji k odchodu do důchodu, v některých obvodech uděláme znovu výběr kandidátů. Jak vidíte, konzervativní strana to bere velice vážně.

Nemůže právě tento skandál posílit na úkor labouristů a konzervativců třetí britskou stranu: liberální demokraty?
Skandál ovlivnil každou parlamentní stranu. A o tom, co se stane nyní, rozhodne to, jak se jednotlivé strany se záležitostí vyrovnají, jak silná bude jejich odpověď na tuto krizi. Nakonec bude soudcem britská veřejnost ve volbách, které bychom chtěli co nejdříve. (Nejpozdější možný termín je polovina roku 2010 - pozn. red.)

To se ani nedivím, nyní mají konzervativci náskok dvacet procent na labouristy...
Ano, to je nejnovější výzkum, ale jinak ta čísla různě kolísají.

Nicméně konzervativci ve všech anketách po dlouhých letech jasně vedou. Čím to je?
Jsou za tím dva důvody. Zaprvé labouristická strana naprosto selhala především v hospodářství. Zadruhé jsou to reformy, které změnily Konzervativní stranu a rozšířily její přitažlivost, takže se k nám připojuje mnohem více lidí než dříve, a to ve všech regionech země. A také působíme jako docela sjednocený a silný tým.

David Cameron, předseda britských konzervativců při návštěvě Prahy, 30. května 2009.

V čem je váš osobní příspěvek k této změně?
To bych nechal posoudit jiné. Ale jako lídr strany nesu vinu, když se nedaří, tak mám snad i nějaké zásluhy, když se naopak vše vede.

Když srovnám vaše výsledky s tím, jak se nedařilo vašem třem předchůdcům v čele konzervativců, dá se mluvit o úspěchu.
Moji předchůdci to měli těžší v tom, že labouristická vláda nebyla tak nepopulární, jako je nyní. A já také mám štěstí v tom, že je za mnou sjednocená strana, ve které mě všichni předchozí předsedové podporují.

Největší soupeř

Gordon Brown na konferenci Královské zdravotní školy v Harrogate (11. května 2009)

V britských volbách o moc soupeří dvě hlavní strany: Cameronovi konzervativci a levicoví labouristé. Ty vede současný premiér Gordon Brown, který dlouhá léta dělal ministra financí ve vládě Tonyho Blaira. Poté, co Blair dobrovolně odstoupil, ho necharizmatický Skot nahradil. Od té doby popularita labouristů klesá, za konzervativci nyní zaostávají o 22 procent.

Já bych řekl, že jejich neúspěch spočíval hlavně v tom, že měli těžšího politického soka než vy. Tony Blair byl přece jen větší osobnost než současný premiér Brown.
I já jsem byl v přímém střetu s Tonym Blairem. Předsedou mě zvolili na konci roku 2005, on odstoupil... no, kdy to bylo... aha, v roce 2007. Takže jsem se s ním jako s premiérem utkával rok a půl. A už tehdy jsem podle průzkumů vedl a také tehdy jsem volal po volbách.

Já se vrátím k vašemu současnému protivníkovi. Jednou jste premiéra Gordona Browna nazval „analogovým politikem v digitálním věku“. Platí tato charakteristika stále?
Mínil jsem tím, že on a levice jsou stále nakloněni rozhodování seshora a jsou přesvědčeni, že stát ví všechno nejlépe. Což je velmi „analogový“ přístup. My necháváme lidem svobodu rozhodování, místo abychom jim nařizovali, co mají dělat. Což je "digitální“ přístup.

V České republice si stále většina lidí pod pojmem Konzervativní strana představí Margaret Thatcherovou, ačkoli už je téměř dvacet let mimo politiku.
To chápu, řadí se k našim nejvýraznějším vůdcům. Patřím také k jejím velkým fanouškům a jsem rád, že mě silně podporuje.

Když srovnáme Konzervativní stranu její doby s tou dnešní, jaké jsou největší rozdíly?
Je to už třicet let, co Thatcherová přišla k moci. Zrovna nedávno jsme měli výročí. Je zde stále mnoho shod, ale také rozdílů. Shody jsou v důrazu na tržní ekonomiku, omezenou roli vlády, svobodu podnikání. To, co se změnilo, jsou problémy, se kterými se střetáváme. Kromě ekonomické krize, se kterou se musela potýkat i ona, se my musíme soustředit na to, co nazývám "opravou rozbité společnosti“. Tedy řešit vysokou kriminalitu, zneužívání drog a alkoholu, vysokou rozvodovost... Řekl bych, že se strana od její doby tematicky rozšířila, ale i tak se máme od paní Thatcherové stále co učit.

Také si myslím, že strana je někde jinde. Například vy jste sám sebe označil za "moderního soucitného konzervativce“. To by o sobě Thatcherová nikdy neřekla.
Každé z těch slov má svoji důležitost. Moderní znamená porozumět dnešnímu světu a být tolerantní k různým životním stylům. Soucitný znamená, že konzervativci jsou připraveni pomoci těm, co to sami nezvládnou. Ano, podporujeme soběstačnost, ale jsme povinni pomoci těm, kteří mají méně štěstí. A konzervativní znamená, že jsme věrní našim zásadám svobody a zodpovědnosti.

Vy jste do Konzervativní strany přinesl důraz na ekologickou politiku. S tím by vaše slavná předchůdkyně zřejmě také nesouhlasila.
Mýlíte se, o problémy životního prostředí se velmi zajímala. Právě ona byla jedním z prvních světových lídrů, který v roce 1989 přednesl dlouhou řeč na téma životního prostředí, změny klimatu a globálního oteplování. Nicméně si myslím, že pro evropské strany pravého středu je ekologie jedno z hlavních témat.

Aféra posledních týdnů

Velkou Británií tři týdny hýbe skandál, jehož hlavními aktéry jsou zákonodárci obou hlavních stran. Politici zneužívali poslanecké náhrady k soukromým účelům. Ze státního si platili například vylepšování svých nemovitostí. Zatím nejvýše postavenou obětí aféry je labouristický předseda Dolní sněmovny Michael Martin.

Proč?
Protože my věříme v to, že jsme povinni předat planetu našim dětem v pořádku. Nejlepší odpovědí k environmentálním problémům je pustit k nim trh: dát lidem šanci vybrat si zelený styl života. Nesmíme všechno nechat na velkých rozhodnutích státu jako podle receptů levice. Ve své vládě budu prosazovat modro-zelenou agendu. Mimochodem ekologické obtíže jsou pro mě jasně spojeny s problémy při zajišťování energetických zásob. I člověk skeptický ke globálnímu oteplování musí uznat, že je dobré diverzifikovat zdroje energie a nebýt závislý na plynu a ropě z většinou nestabilních částí světa. Takže i proto podporujeme například výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Když už jsme u problematiky globálního oteplování, jistě víte, že český prezident Václav Klaus ho odmítá považovat za problém. Mluvil jste s ním o tom někdy?
Potkal jsem se s prezidentem Klausem myslím třikrát a velmi si ho považuji jako někoho, kdo bojoval za demokracii. Také si pamatuji jeho roli poté, co v Československu padl režim. Co se týče globálního oteplování, tak s ním pochopitelně nesouhlasím. Vím, že jeho hrdinkou je Margaret Thatcherová. Možná bych mu měl poslat ten její projev, o kterém jsme mluvili před chvílí. Přitom si myslím, že i Václav Klaus má své ekologické zásluhy. Pamatuji si svoji návštěvu Československa z roku 1990, kdy jsem tu viděl nekonečné mrtvé lesy zničené kyselým deštěm, a jeho vláda se s tím dobře vypořádala.

V čem se naopak s naším prezidentem shodnete, je skeptický postoj vůči Evropské unii. V případě, že získáte v příštích volbách většinu, budete se snažit změnit, nebo dokonce zrušit Lisabonskou smlouvu, kterou už Velká Británie schválila?
Snažili jsme se, aby se v Británii k evropské ústavě a k Lisabonské smlouvě, která ústavu velmi připomíná, uskutečnilo referendum, což se nestalo. Pokud volby budou brzy, pokud v tu dobu bude Lisabonská smlouva stále projednávána v Irsku, pokud ji český prezident do té doby nepodepíše, pokud ji polský prezident Kaczynski nepodepíše, budeme znovu prosazovat toto referendum. A já budu lidem doporučovat, aby řekli ne. Neboť si nemyslím, že je to dobrá smlouva.

A v případě, že přece jen všichni podepíší ještě před britskými volbami?
Jak jsem řekl, jsou tu ona čtyři pokud. Teprve až budou splněna, budu to řešit. Až přijde čas.

Co říkáte tomu, že v Irsku budou brzy mít druhé referendum o Lisabonské smlouvě, ačkoliv před rokem ji občané odmítli?
Evropské elity musí pochopit, že nelze pokračovat v dotazování se na věc, na kterou už lidé jednou řekli ne. Když řeknou ne, tak se to má respektovat a nepředkládat jim otázku znovu. Pokud bychom se v Británii ptali lidí na to, co už jednou zamítli, řekli by šestinásobné ne.

Poslední otázka je sportovní. Praha by v budoucnu ráda hostila olympijské hry, Londýn je chystá pro rok 2012. Doporučil byste nám po zkušenostech Londýna, abychom se o hry ucházeli?
Největší problém s hrami je výše nákladů. Ať už na sportoviště nebo na zajištění bezpečnosti. Moje rada je od počátku pořádně kontrolovat rozpočet. Můj kamarád a stranický kolega Boris Johnson je starostou Londýna. Až příště pojedu za Mirkem, možná ho s sebou vezmu, abychom si o olympiádě popovídali.

Kdo je David Cameron

Cameron (42) pochází z rodiny bankéřů, vystudoval v Oxfordu filozofii, politologii a ekonomii.
Od mládí pracoval pro konzervativce ve stranickém oddělení pro styk s veřejností, později se přesunul na manažerské pozice v soukromých firmách. Poslancem je od roku 2001, konzervativce vede od prosince 2005.
Po nevýrazných předchůdcích nabídl straně charizmatickou tvář, kterou neměla od dob Margaret Thatcherové. Na rozdíl od ní vede na politickém spektru stranu více do středu, například v programu dává důraz na ekologii.

V osobním životě Camerona potkala velká tragédie, když letos v únoru zemřel jeho šestiletý syn na mozkovou obrnu.

Autor:


ZPRÁVY: Babiše překvapuje urputnost policie při další žádosti o jeho vydání



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

Spálené jídlo i dudlík v lednici
Spálené jídlo i dudlík v lednici

Co všechno prozradí známé mámy na síti?



Najdete na iDNES.cz