Cameron chce pomoci zmenšit deficit způsobený hospodářskou krizí. Snížením ministerských platů, zrušením dotovaného jídla a zredukováním počtu poslanců se podle něj ušetří asi 120 milionů liber (3,5 miliardy korun).
To je, jak sám šéf konzervativců připustil, pouhá "kapka v moři" 175miliardového schodku. Nicméně politici musejí jít příkladem, soudí Cameron.
"Země je kriticky zadlužená... a všichni musejí prokázat šetrnost a odpovědnost. Tak tomu bude, jen když lidé uvidí příklad a když se o toto břemeno budou všichni spravedlivě dělit - především ti, kteří ho mohou nést nejlépe," řekl.
Konzervativci kráčí vstříc volebnímu vítezství
Příští volby se musejí konat do června 2010 a všechny průzkumy ukazují na to, že je konzervativci vyhrají a dostanou se k moci po 13 letech vlády labouristů.
Pokud se tak stane, sníží ministerské platy o pět procent a zmrazí je na celé příští volební období. V případě premiérova platu 194 250 liber ročně to bude představovat snížení o 6 500 liber, přední ministři pak přijdou asi o čtyři tisíce.
Cameron chce také zrušit dotace na jídlo a pití v parlamentu, aby poslanci platili "ceny, které po celé zemi v kavárnách, restauracích a barech platí normální lidé". Nyní podle něj poslanci platí asi polovinu toho, co by je stálo jídlo mimo Westminster. Konzervativci také zamýšlejí o třetinu snížit počet automobilů, kterých má nyní vláda k dispozici 171.
Kontroverznější je záměr omezit počet poslanců z nynějších 650 na 585. Takový krok by znamenal nové vymezení volebních okrsků, což s sebou nese riziko, že nové hranice budou demograficky vyhovovat právě nejsilnější straně.
Cameron sám je absolventem elitní soukromé školy v Etonu a také jeho manželka pochází z bohaté rodiny. Jeho ostrý postup během skandálu kolem poslaneckých náhrad vyvolal odpor jeho některých stranických konkurentů i méně zámožných konzervativních poslanců, kteří poslanecký plat i náhrady potřebují.
Výhra konzervativců ve volbách se zdá být čím dál pravděpodobnější. Nad nynějším labouristickým premiérem Gordonem Brownem, který křeslo před dvěma lety převzal od Tonyho Blaira, visí mnoho mraků.
Z těch nejnovějších je to hlavně Afghánistán, kde Británie přišla v létě o nejvíc vojáků od invaze v roce 2001, nebo také kauza Libyjce odsouzeného za atentát na letadlo nad skotským Lockerbie v roce 1988.
Ten měl strávit zbytek života ve skotském vězení, ale skotská vláda ho v srpnu pustila z humanitárních důvodů. Sedmapadesátiletý Abdal Basat Muhammad Midžrahí má totiž rakovinu prostaty a podle lékařů umírá.
Brown se od případu distancoval a řekl, že rozhodnutí bylo výhradně skotské. Ale později se začalo ukazovat, že v něm Londýn přeci jen sehrál roli. A že rozhodně nešlo jen o soucit s umírajícím, ale také - nebo možná hlavně - o ropný obchod mezi Libyí a Británií. - o kauze atentátníka z Lockerbie čtěte zde
