Elektromobily
Auta na elektřinu mohou být jedním z dopravních řešení pro dobu, až "dojde" ropa. Jsou méně hlučná a nevypouštějí škodliviny.
O elektromobilech se mluví jako o ekologických či zelených vozidlech. Problém je, že elektřina pro ně se musí někde vyrobit. Větší hlad po energii bude znamenat stavbu nových elektráren a více škodlivin. V Kalifornii spočítali, že kdyby každé desáté auto jezdilo na elektřinu, muselo by se ve státě postavit dvakrát tolik jaderných elektráren, než je tam nyní. Ekologové sice mluví o tom, že by se auta mohla dobíjet ve stanicích, které by proud získávaly například ze solárních panelů, je to však spíše vize budoucnosti. Není také jisté, zda by to stačilo. Spornou výhodou je i to, že jsou elektromobily tiché. Jsou pak nebezpečnější pro chodce.
Úsporné spotřebiče
Lidé o ně mají zájem hlavně kvůli penězům, přírodu řeší až ve druhém plánu. Brzy už nebudou k dostání jiné než úsporné žárovky.
Povinné zavádění úsporných žárovek v EU vypadá jako vítězství rozumu, ale je tu několik proti: cena a rozdíly v kvalitě. Test MF DNES a společnosti PRE ukázal, že některé hůře svítí a mají nižší životnost, než výrobci slibují. Jejich výroba je složitější a obsahují rtuť, proto se musí likvidovat jako nebezpečný odpad. Vůči velkým úsporným spotřebičům takové námitky nejsou, nicméně nemívají dlouhou výdrž, počítá se s obměnou za pár let. To přírodě nesvědčí.
Úsporné domy
Nízkoenergetické, či dokonce pasivní domy si lidé pořizují, aby neplatili tolik za vytápění. Budují se už i v masové výstavbě.
Návratnost nákladů se počítá na dlouhé roky. Navíc výroba některých materiálů zatěžuje přírodu. Sporné je to zejména při zateplování již stojících domů, hlavně paneláků. V Česku pro získání dotace stačí, když náklady na úsporu jedné tuny emisí nepřekročí 370 tisíc korun. Je otázkou, jestli se při výrobě materiálu na tak drahé zateplení nevyprodukuje více škodlivin, než se nakonec ušetří.
Biopotraviny
Jídlo a nápoje, jejichž výroba nezatíží přírodu chemikáliemi. Hitem jsou posledních pět let. Širšímu rozšíření brání vyšší cena.
Od července 2010 bude v celé EU platit jednotné logo s označením bio. O přínosu pro zdraví se vedou spory, britská studie z roku 2009 nic takového nepotvrdila. Obecně se však má za to, že biopotraviny jsou chutnější a hlavně méně zatěžují přírodu. "Mají vyšší cenu, ale dražší nejsou. Cenu za průmyslově vyráběné potraviny platíme v nákladech na čištění vody, v kontaminaci půd a ovzduší, v nevzhledné krajině," hájí biopotraviny Tomáš Václavík ze sdružení Greenmarketing. Ten nepovažuje za nesmyslné ani to, že se někdy vozí i na velkou vzdálenost - na dopravu podle něho připadá ani ne třetina oxidu uhličitého vyprodukovaného v souvislosti s výrobou potravin, naprostá většina jde na vrub zemědělství.
Energie z větru a slunce
Solární panely a větrné elektrárny mají snižovat trvající závislost lidstva na fosilních palivech a jaderné energii.
Solární panely zažívaly v Česku boom díky štědrým dotacím a povinnosti odkupovat jimi vyrobenou elektřinu. To však skončilo. Navíc zhruba za dvacet let budeme řešit problém, kam s desetitisíci vysloužilými solárními panely. S jejich likvidací (jde o nebezpečný odpad) v Česku nejsou zkušenosti. "Někteří aktivisté se obávají české vyčuranosti. Že firmy, které zbohatnou na prodeji elektřiny, budou řízeně vytunelovány a zbudou po nich lány starých panelů. Profesní organizace provozovatelů fotovoltaických elektráren proto doporučují majitelům pozemků likvidaci panelů smluvně ošetřit," říká expert na energetiku Petr Nejedlý. Větrné elektrárny tolik místa nezabírají, ale má se jim za zlé, že hyzdí krajinu a ohrožují ptáky při tazích. Navíc jak solární panely, tak větrné elektrárny mají jednu nevýhodu - nedokážou dodávat proud do sítě vyrovnaně, způsobují proto takzvaná okamžitá přepětí.
České dálnice
Jízda po nich je rychlejší, bezpečnější a nezatěžuje města. V Česku se však stavba vleče i kvůli protestům ekologických organizací.
Ochránci přírody bojkotují poslední úsek dálnice D8 do Drážďan. "Každý, kdo bojkotuje dostavbu, riskuje životy lidí," uvedl šéf krajské dopravní policie v Ústí nad Labem Jiří Ušák. Kvůli blokádě se deset let valí auta a kamiony přes obce v okolí, které se potýkají se špínou i nehodami. "Není naší chybou, že se na rozhodnutí soudu čeká roky," namítá Miroslav Patrik z Dětí Země.
Biopaliva
Zaměňují se dvě věci. Jednou z nich je sporné obohacování benzinu o rostlinnou složku, druhou používání biomasy na vytápění.
I šéf Strany zelených Ondřej Liška nedávno v televizní debatě připustil, že biopaliva jsou neefektivní. Přesto český Senát schválil zvýšení podílu biosložky v benzinu i v naftě. Zákonodárci se připojili k trendu, který se už nějaký čas šíří i jinde v Evropě a v USA. Agentura Reuters přitom zveřejnila zprávu, kterou získala od Evropské unie a podle níž biopaliva ze zemědělských plodin - u nás se většinou používá řepka - mohou několikanásobně zvýšit množství emisí. Navíc se kvůli nim zabírá zemědělská půda, nehledě na přesuny suroviny někdy na nesmyslně velké vzdálenosti. Kritici namítají, že spíše než o přírodu jde o podporu zemědělců.
Výtky se však netýkají biomasy, která se používá k vytápění domů a která může částečně nahradit docházející fosilní paliva.
