Visuté zahrady Semiramidiny v Babylonu a Venuše
Zvláštní místo mezi sedmi divy starověkého světa zaujímají visuté zahrady Semiramidiny. Již jejich vznik a tím i stáří nejsou dány zcela jednoznačně. Semiramis je řecké jméno asyrské královny babylónského původu Šammuramat, která vládla po smrti svého manžela, asyrského krále Šamšiadada V ., v letech 809 až 806 př. n. l. za nezletilého syna. Podle jedné verze dala prý vybudovat nádherné visuté zahrady v Babylonu sama a podle jiné je pro ni nechal vystavět její manžel, když ještě žil. Moderní badatelé se však domnívají, že toto architektonické dílo je mladší a že pochází asi až ze šestého století př. n. l. V tom případě by ale šlo o jinou Semiramis a také už byly navrhovány různé spekulativní možnosti, zatím však s nejednoznačným výsledkem. Kdyby nebylo archeologických vykopávek architekta a historika Roberta Koldeweye, byla by asi Semiramis i se svými nádhernými zahradami odkázána do říše pohádek. On však zbytky jejich kleneb objevil a byly to zároveň nejstarší klenby nalezené v oblasti Mezopotámie. Od ostatních šesti divů světa se visuté zahrady výrazně odlišují také tím, že se jedná o vysloveně ženskou záležitost. Svou líbezností, krásou, barevností i omamnými vůněmi důmyslně zavlažovaných rostlin by mohly splňovat ty nejnáročnější požadavky na intimní ženský budoár pod širým nebem. Úchvatnou krásou a půvabem odpovídaly tedy dosti přesně tomu, co již od doby svého vzniku ve starověku vkládala astrologie do výbavy páté planety babylónské řady - V enuše. V horoskopech zastupuje Venuše zpravidla v obecné rovině smyslnou krásu ženství, lásku, sex, ale také uměleckou inspiraci a taky přírodní krásy, zastoupené zpravidla atributem květiny na jejích alegorických vyobrazeních. Můžeme tedy položit analogickou paralelu mezi v našem pořadí pátým divem starověkého světa - visutými zahradami Semiramidinými a Venuší.
(Pokračování příště)