Šedesát milionů Němců volí parlament. Největší šance má „Angie“

Němci mají do osmnácti hodin čas na to, aby rozhodli o složení parlamentu, a dali tak podobu vládě na další čtyři roky. Kabinet bude nejspíše sestavovat dosavadní kancléřka Angela Merkelová. Křesťanští demokraté by raději vládli s liberály ze Svobodné demokratické strany než s dosavadním koaličním partnerem sociálními demokraty.

Volební místnosti se u našich západních sousedů otevřely v osm hodin ráno a zpočátku nebyla volební účast, zřejmě i kvůli nádhernému slunečnému počasí, nijak ohromující. Záhy se také objevily drobné nesrovnalosti.

Ve schránkách jedné obce v Durynsku prý volební komise objevila mylně doručené dálkové hlasy patřící do Wiesbadenu a Kolína nad Rýnem. "Jak se sem dostaly, je opravdu podivné," připustila šéfka komise. Hlasy prý tak nelze do celkového počtu zahrnout.

V Erfurtu nemohli najít volební urnu

Menší zádrhel se objevil také v metropoli. Do volebního lokálu v západním Berlíně dorazily hlasovací lístky z jiného obvodu. Problém byl odstraněn, ale už odevzdané zaměněné lístky budou považovány za neplatné.

Horkou chvilku prý zažili ještě před otevřením volebních místností v durynské metropoli Erfurtu, kde se na jednom volebním místě ztratila hlasovací urna. Na poslední chvíli se našla v sousední místnosti.

Někteří vrcholní politici už odvolili, včetně prezidenta Horsta Köhlera, který svůj lístek vhodil do urny v Berlíně stejně jako kandidát SPD, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten vyjádřil přesvědčení, že SPD bude vládnout jako nejsilnější strana, neboť voliče přesvědčí její program.

Angela Merkelová, které se říká "Angie", si dávala na čas a v menze Humboldtovy univerzity v centru Berlína odvolila až po poledni. První odhady výsledků zveřejní televizní stanice po uzavření volebních místností v 18 hodin, oficiální výsledky se očekávají pozdě v noci.

Jde o tom, s kým bude Merkelová vládnout

Volby stejně jako před čtyřmi lety nabídnou napínavý souboj o parlamentní většinu mezi konzervativně-liberálním a levicovým táborem. Křesťanští demokraté (CDU/CSU) Angely Merkelové chtějí po více než deseti letech znovu vládnout s liberály ze Svobodné demokratické strany (FDP).

NĚMCŮM VYHROŽUJÍ TERORISTÉ

Al-Kajda diktovala Němcům, koho mají volit

V případě volebního patu, který volbám opět reálně hrozí, by ale neopovrhli i restartováním dosavadní velké koalice se sociálními demokraty (SPD). Další varianty se jeví jen velmi málo pravděpodobné.

Partneři z koalice proti sobě

Sociální demokraté proti pětapadesátileté Merkelové, první ženě v čele spolkové vlády, postavili jako svého kandidáta na kancléře třiapadesátiletého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera.

Pro některé komentátory je však pouhým kandidátem na vicekancléře, neboť jeho strana přes postupné posilování v posledních předvolebních průzkumech za konzervativci zaostávala o zhruba deset procent.

ANGELA MERKELOVÁ

- Kancléřka Angela Merkelová je na sklonku svého prvního funkčního období jedním z nejoblíbenějších německých politiků. Časopis Forbes ji čtyřikrát po sobě zvolil nejmocnější ženou světa a na mezinárodním poli sklidila řadu pochvalných reakcí.

- Domácí publikum je kritičtější zejména kvůli jejím ústupkům z někdejších plánů na reformu daňového a sociálního systému, z nichž na konci funkčního období zbylo jen torzo. Nicméně i kritici vesměs uznávají, že Merkelová obratně využívá svoji vysoce vyvinutou schopnost moderovat spory a nalézat konsenzuální řešení.

Smazání náskoku by se rovnalo téměř zázraku, který se však v roce 2005 v podobné situaci bezmála konal. Výsledkem tehdejšího patu je dnešní černo-červená vláda.

Veškeré předvolební průzkumy zkresluje skutečnost, že ještě tento týden bylo mezi voliči nebývalé množství, podle některých zdrojů až třetina, nerozhodnutých voličů.

WALTER STEINMEIER

- Ministr zahraničí Walter Steinmeier dosud nemá s kandidaturou ve volbách žádnou osobní zkušenost, a tak musí přesvědčit voliče, že je skutečný lídr schopný vést zemi, a ne pouze vlivný muž v pozadí, kterým byl coby blízký spolupracovník někdejšího kancléře Gerharda Schrödera.

- Právě po boku kancléře si vydobyl pověst schopného vyjednavače. Jeho velkým minusem je, že není příliš zdatný rétor. Hlavním lákadlem, s nímž v letošní kampani vstupoval, byl program dalekosáhlých hospodářských a sociálních reforem. Vysloužil si za něj řadu uštěpačných poznámek.

Nejpravděpodobnějším výsledkem voleb se až do poslední chvíle jevila těsná většina křesťanských demokratů s liberály. Dokonce není vyloučeno, že by dolní komoru parlamentu nakonec ovládla jen díky takzvaným převislým mandátům, které zpravidla vítězná strana získává jako bonus na základě většinových prvků v německém volebním systému.

Volbám dominují ekonomická témata

I v letošní mimořádně uměřené předvolební kampani vykrystalizovalo několik převážně ekonomických, sociálních a ekologických témat, která pravděpodobně sehrají klíčovou roli při koaličních jednáních.

NEJSTARŠÍ A NEJMLADŠÍ KANDIDÁTi

- Přes 62 milionů Němců vybírá nové poslance Spolkového sněmu. O jejich přízeň se uchází 3556 kandidátů z 28 politických stran a hnutí.

- Je mezi nimi i osmnáctiletý mladík, který teprve letos získal volební právo. Pomyslným doyenem letošních kandidátek je aspirantka za opoziční Zelené Irmgard Zecherová, která má v rodném listě zapsán rok 1920.
                        autor: ČTK

Zatímco socialisté, Zelení i postkomunistická Levice prosazují zavedení minimální mzdy a zvýšení horní sazby daně z příjmu, CDU/CSU a FDP slibují navzdory rekordnímu zadlužení zapříčiněnému světovou krizí daňové škrty pro téměř všechny občany.

Křesťanští a svobodní demokraté hodlají prodloužit provoz stávajících jaderných elektráren, SPD a Zelení naopak trvají na dodržení dohodnutého odklonu od jaderné energetiky v roce 2021. Všechny strany chtějí zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.

Žádné zemětřesení se při jakémkoli výsledku voleb nedá očekávat v zahraniční politice. Například pro okamžité stažení německých vojáků z Afghánistánu je z parlamentních stran pouze Levice, která má téměř nulový koaliční potenciál.

Změnu zřejmě nijak nepocítí ani Česká republika. Žádná ze stran totiž nehodlá zcela otevřít svůj pracovní trh pro Čechy dříve než v dubnu 2011.

STRANY, KTERÉ SE ZŘEJMĚ DOSTANOU DO PARLAMENTU

Křesťanskodemokratická unie Německa/Křesťanskosociální unie (CDU/CSU)

Pravicový subjekt, složený ze dvou sesterských politických stran, které vznikly krátce po druhé světové válce. CSU působí výhradně na území Bavorska, zatímco CDU má stranické organizace ve všech ostatních spolkových zemích. V programové rovině se obě strany hlásí ke křesťanskosociálnímu a liberálně-konzervativnímu proudu.

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Levicová strana, jejíž kořeny sahají až do roku 1875. Poválečná SPD se zformovala v západních okupačních zónách jako lidová strana sociálnědemokratického zaměření.

Svobodná demokratická strana (FDP)

Strana vznikla na sklonku 1948 spojením několika německých liberálních subjektů. Svobodní byli po dlouhou dobu "jazýčkem na vahách", který se přikláněl buď k vládní spolupráci s CDU/CSU, nebo SPD. S proměnou stranického systému v 80. a 90. letech však byla tato jejich role oslabena.

Spojenectví 90/Zelení

Zelení vzešli v 70. letech z podhoubí ekologických, pacifistických a feministických občanských sdružení. Strana, která se původně profilovala jako protisystémová, se v březnu 1983 poprvé dostala do federálního parlamentu a postupně prošla přeměnou ve standardní politický subjekt.

Levice

Levicová strana, kritiky obviňovaná ze sklonů k populismu, vznikla v červnu 2007 spojením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) a levicové Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti (WASG).