Statistiky, které citovala agentura AP, neuvádějí příčiny sebevražd a Pentagon připomíná, že jich je méně než mezi civilní populací. Ale podle Panetty jde i tak o obrovský problém a "epidemii", s níž je potřeba něco udělat.
Podle agentury AP souvisí vysoká míra sebevražd s vysokými požadavky, které na vojáky klade deset let válek v Iráku a Afghánistánu, stejně jako obavy z propuštění ze zeštíhlované armády.
Loňských 349 případů sebevraždy je o 48 více než v roce 2011 a jde o vůbec nejhorší bilanci od roku 2001, kdy si vojsko USA vede záznamy. Počet sebevražd začal růst od roku 2006.
AP dále připomíná, že loňský nárůst je poměrně překvapivý vzhledem k tomu, že irácká válka už skončila a do závěrečné fáze už směřuje i konflikt v Afghánistánu.
Mezi vojáky, kteří si nejčastěji sahají na život, jsou podle vojenského experta Davida Rudda právě veteráni z Iráku a Afghánistánu, kteří trpí depresemi, posttraumatickým stresem nebo se příliš opíjejí či berou drogy. Kromě toho si nejvíc berou život vojáci, kteří nebyli ve válce, ale mají osobní problémy, potíže s penězi nebo se zákonem.
Rudd uvedl, že pokud jde o další vývoj, není přílišným optimistou. "Myslím si, že ještě uvidíme další vzestup sebevražd," řekl. Pentagon připouští, že sebevražd přibývá, ale je jich pořád méně než mezi civilisty. Mezi muži v civilu ve věku 17 až 60 let připadalo v roce 2010 na 100 tisíc lidí 25 sebevražd. V armádě je to 17,5 sebevraždy na 100 tisíc vojáků.
