Jakého úspěchu při snaze o změnu současného krajského uspořádání vaše sdružení naposledy dosáhlo?
Já myslím, že posledním úspěchem bylo prohlášení obcí Haberska, které projevily přání odejít z kraje Vysočina a připojit se k Pardubickému kraji. Jednalo se o tom i na zastupitelstvu v Havlíčkově Brodě, kde sice Brodští tuto iniciativu nepodpořili, ale myslím si, že i tato iniciativa vznikla z našeho popudu.
Haberská iniciativa ale není v první řadě počin vašeho sdružení. Čeho jste dosáhli vy?
Náš hlavní úspěch je v tom, že po tři čtvrtě roce tady existujeme, přibývají nám noví členové a neustále vyvíjíme aktivitu. V rámci výboru sdružení se scházíme každý týden, publikujeme v okresním tisku a v dalších novinách, snažíme se stále poukazovat na nevýhody spočinutí v kraji Vysočina.
|
Dopis prezidentu republiky, který vznikl |
Většina lidí, než kraje oficiálně vznikly, předpokládala, že k takové situaci nedojde. Věřili, že není možné, aby ten kraj byl koncipován takovým způsobem...
Ale kraje byly schváleny ústavním zákonem a dokonce už v roce 1997. Jak to, že to nikdo nebral vážně?
Vezměte si to tedy jinak. Třebíčáci začali vyvíjet aktivity ve svém úsilí o odtržení od Jihlavského kraje už v těch let 1997 a 1998 a jsou tak daleko jako my, kteří jsme začali před rokem.
Vy ale chcete dneska revidovat něco, co už nějakou dobu platí. Nebyla chyba, že jste nedali svůj názor najevo v době, kdy diskuse o krajském uspořádání začaly?
To je dost možné, ale jak je vidět, efekt je tentýž.
Ve svých argumentech považujete Vysočinu jako kraj za slepenec, spojování nespojitelného. Ta Vysočina tady ale byla už dávno, než vznikl současný kraj. Nejsou neorganickými celky, slepenci, spíš jiné útvary? Nebyl jím daleko více bývalý Východočeský kraj, který je dneska "rozpuštěn" hned do pěti nových krajů?
Z hlediska geografického je tady Vysočina už od čtvrtohor, to nemá se současným územním uspořádáním nic společného. My tvrdíme, právě s ohledem na státoprávní uspořádání, že Českomoravskou vrchovinou probíhala odedávna, po staletí, zemská hranice Čech a Moravy. Pokud toto chce někdo směšovat, tak je to nesmysl.
Sám jste řekl, že ta vrchovina je právě Českomoravská...
Nechť je. Vždycky byla a doufejme, že bude.
Co je pak na tom tak nespojitelného?
Nespojitelné je to, že odjakživa české okresy, Pelhřimov a Havlíčkův Brod, patřily k českému etniku a českému regionu, zatímco okresy jak třeba Třebíč vždycky patřily a počítaly se k Moravě. Tady je nespojitelná ta historická tradice Čech a Moravy.
Vraťme se k otázce, zda není neorganickým celkem spíš někdejší Východočeský kraj.
My neposuzujeme Východočeský kraj, nás zajímá současnost. Nechceme posuzovat, jak Východočeský kraj fungoval, to je pro nás historie. V tomto se nelze ohlížet do minulosti. Jihlavský kraj tady byl za komunistů v padesátých letech a jsou tady na něj docela špatné vzpomínky.
Co vám na kraji Vysočina vadí především?
Jedním z našich hlavních argumentů je to, že kraj Vysočina tmelí dohromady nejenom různé okresy z různých zemí, ale navíc i okresy evidentně chudé. Okresy, které jsou nejchudšími v rámci celé České republiky.
Tady ale přece vedle sebe nežijí dvě národnosti, dva národy...
Jsou tady Češi a jsou tady Moravané. My jsme se vždycky považovali za Čechy a mně vadí, když nás teď někdo řadí k Moravanům.
Z čeho usuzujete, že vás někdo řadí k Moravanům?
Zařadili nás tam vytvořením kraje Vysočina. A to je podle nás nesmysl.
Co je něm tak moravského, když kraj leží na Českomoravské vrchovině?
Je to stmelenec českých a moravských okresů. Čechy k Čechům, Morava k Moravě!
Myslíte si, že všichni nebo většina lidí žijících na Brodsku chce pod Pardubice?
Všichni ne. Ale zatím se těch lidí dokázali seriozně zeptat pouze v Podoubraví a jejich odpověď je jasná.
Vy ale říkáte, že celé Havlíčkobrodsko by mělo přejít do Pardubického kraje. To znamená všichni zdejší obyvatelé, ať už si to přejí nebo nikoliv. Přitom každá z těch variant má svoje klady a zápory, ani jedno řešení není jednoznačně dobré, ideální...
V každém kraji jsou problémy, příslušnost Havlíčkobrodska v Pardubickém kraji určitě nebude bez problémů, to nikdo netvrdí.
Co má Havlíčkův Brod tak společného s Pardubicemi?
Hlavně to, že jsou to česká města, která tradičně měla vazbu, třeba administrativní, správní. K Jihlavě a k brněnské oblasti jsme nikdy vazbu neměli.
Úřady, o jejichž umístění taky kdysi musel někdo rozhodnout, lze přece přemístit.
V Pardubicích jsou ale i firmy, řada firem, které mají tradiční vazbu k Brodu.
Ani v tom by nemusel být problém. Ty firmy mohou na svých teritoriích působit i nadále, nebo se transformovat podle krajů současných...
Podle mě je vznik krajů spojen s plýtváním penězi, a to, o čem teď mluvíte, by znamenalo další plýtvání penězi. Já si myslím, že kraje by měly sloužit pro občany, a neměly by být o tom, že si politikové rozdělí území způsobem, jaký jim vyhovuje.
Argument o zavedených úřadech v Pardubicích jste použil vy, já nechci polemizovat o tom, že by kraj měl sloužit lidem, kteří v něm žijí. Naopak postrádám komplexnější argumentaci, ono věcné srovnání kladů a záporů obou variant...
O ekonomickém a národnostním kritériu jsem se už zmiňoval. Dalším kritériem je to, že Jihlava nikdy nebyla takovým nadregionálním centrem, zatímco Pardubice byly. To se teď v Jihlavě vehementně dohání, ale Pardubice jsou pořád o krok dál.
Asi si nerozumíme. Vy pořád argumentujete tak, že na současné variantě kraje Vysočina nevidíte žádné klady. To opravdu nic pozitivního na současném uspořádání nenalézáte?
Když srovnáváme produkt Pardubického kraje a kraje Vysočina, tak je mezi těmi kraji rozdíl doslova v řádech. Jestliže se v Jihlavě něco počítá na desítky, tak v Pardubicích se to počítá na stovky.
Co vám vadí na Jihlavě?
Jihlava nám vadí i z důvodů historických. V už zmíněných padesátých letech Brod prožíval ve všech oblastech stagnaci na úkor Jihlavy. Rivalita mezi Brodem a Jihlavou se datuje už od středověku.
Vy jste řekl, že se nechcete vracet zpátky, ale pořád se při zdůvodňování svých cílů na historii odvoláváte. Není dnes kladení důrazu na zemské hranice a středověké vztahy brzdou integrace regionu a spíš hledáním problému za každou cenu.
Já pouze řekl, že neumím zhodnotit přínos bývalého Východočeského kraje. Celá Evropa se integruje, do Evropy míříme i my, ale přes veškerou integraci si všechny státy zachovávají tradici svého zemského zřízení. V Německu, v Rakousku, v Dánsku a v jiných státech existuje zemské zřízení, přes veškerou integraci si tyto státy své zemské hranice chrání, ctí je. Proč u nás chceme zemskou hranici rozebírat?
Krajské uspořádání je taky určitou formou, jako území spravovat. Ostatně ani minulé krajské uspořádání zemskou hranici striktně zemskou hranici nerespektovalo. Proč na tom dneska tak lpíte?
To je pravda. Proto bychom se z toho dneska mohli poučit a udělat kraje takové, které tuto hranici budou ctít. Potlačování tradic a historie nepovažujeme za správné.
Proč tak zdůrazňujete odlišnosti mezi Čechy a Moravou?
Protože tam ty odlišnosti jsou.
Vy jste nedávno kritizovali krajský znak a okolnosti jeho vzniku. Co vám na tom vadí?
Znak porušuje heraldická pravidla a je podle nás i heraldickou raritou, neboť krajský znak skoro nikde ve světě neznají.
Dobře, ale jak má tento argument zdůvodnit nesmyslnost existence kraje Vysočina?
Tuto věc jsme pojali obecně, podle nás znaky krajů kdekoliv v Čechách jsou nesmyslem.
Nehledáte ale pak argumenty za změnu krajského uspořádání za každou cenu?
Ne, to si nemyslím. V tomto případě jsme chtěli upozornit na to, že se krajskému znaku Vysočiny věnovala v některých médiích značná péče, určitě iniciovaná krajským hejtmanstvím.
S jakými dosud nezveřejněnými argumenty proti existenci kraje Vysočina chce sdružení Za pardubickou spádovost přijít?
Jedním z připravených materiálů je dopis prezidentu republiky, který vznikl v třebíčském sdružení Pro brněnskou spádovost. Myslím si, že obsahuje dost pádné argumenty Třebíčáků proti kraji Vysočina. A my se s nimi ve spoustě věcí ztotožňujeme.
Když s protikrajskými aktivisty z Třebíče nacházíte tak společnou řeč, proč ji neumíte najít taky v rámci tohoto kraje?
My nenacházíme společnou řeč jenom s Třebíčáky, jsme ve spojení s dalšími iniciativami, které jsou odstředivé od kraje Vysočina, a udržujeme kontakty i s podobnými sdružením v rámci celé republiky.
Proč ale schopností jednat a dohodnout se nevyužijete na podporu současného stavu?
My nechceme Vysočinu stmelovat, to vůbec ne. My chceme z kraje Vysočina pryč.
Vy jste tedy nehledali cesty, zda byste to, co nazýváte českými nebo brodskými specifiky, mohli rozvíjet nebo naplňovat v rámci kraje Vysočina?
Nechceme vyvolávat žádný svár v rámci nového kraje, ale nový kraj nám nevyhovuje. Nevyhovuje nám to, že jsme součástí tohoto kraje, takže nebudeme hledat cesty, jak ho utužovat.
Havlíčkobrodští kandidáti získali loni ve volbách do jihlavského krajského zastupitelstva silnou podporu voličů, havlíčkobrodští krajští zastupitelé tvoří dnes v Jihlavě početnou enklávu, jakou nedisponuje žádné jiné okresní město. Ani to vás nepřesvědčuje, že Havlíčkův Brod může v sousedství Jihlavy prosperovat, rozvíjet se?
Spoustu lidí, hlavně starších to nepřesvědčuje. Ani kdyby tam byla nadpoloviční většina zastupitelů z Brodu, tak to není kritérium pro to, abychom věřili, že ten kraj bude prosperovat. Opakuji, že je to stmelenec nejchudších okresů.
Okres Havlíčkův Brod bude chudý nebo bohatý stále stejně, ať už bude v jednom nebo druhém kraji. Vy si myslíte, že na vás v Pardubickém kraji čekají?
To si nemyslíme, ale jsme přesvědčeni, že k tomu regionu patříme.
Za rok budou volby. Budete usilovat o výměnu garnitury na havlíčkobrodské radnici, která vaše snahy příliš nepodporuje, a zkusíte své propardubické cíle prosazovat aktivním vstupem do komunální politiky?
V našich aktivitách nehodláme polevit, ale to, kdo bude po nejbližších volbách na brodské radnici, necháme na voličích. My jsme oslovili veřejnost peticí pro odtržení okresu z kraje Vysočina, podpořilo nás zatím zhruba jedenáct tisíc lidí, a to o něčem vypovídá. O tom, zda jako sdružení Za pardubickou spádovost budeme kandidovat, jsme zatím neuvažovali, zatím je ještě čas.
