Na sever Olomouckého kraje chce sdružení medvědy dostat zhruba za dva roky. Ovšem na autory nápadu čeká to nejpodstatnější: přesvědčit místní, že medvěda v daných lokalitách vůbec chtějí.
"Proti mínění lidí a samospráv nepůjdeme. Chceme je přesvědčit, že návrat medvěda do jeho přirozeného prostředí jim neuškodí. Naopak bude přidanou hodnotou," řekl místní patriot a zakladatel i předseda sdružení Patriot CZ Jan Králík.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod kterou spadá i Králický Sněžník, míní, že medvědí comeback není "na pořadu dne". Podobné repatriační programy u zvláště chráněných živočichů navíc musí schválit ministerstvo životního prostředí.
"Nemohu mluvit za Rychlebské hory, ale nevím o ničem, co by se týkalo medvěda ve vztahu k námi spravované oblasti," podotkl vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar.
Ten se nicméně domnívá, že do Jeseníků velké šelmy patří. "Konkrétně rys, který se tu vyskytuje ve zbytkové populaci. Snažíme se, aby se tu trvale zabydlel a jeho populace se zvýšila," nastínil Halfar.
Když se medvěd objevil naposledy, byl z toho poplach
Příliš informací zatím o aktivitě nemají lidé žijící na daných územích. Starostka Javorníku Irena Karešová, kterou členové sdružení o svém projektu nedávno informovali, odhaduje, že plán nejspíš vzbudí velké emoce. "Když se před lety v oblasti Červeného dolu a Uhelné objevila medvědice, byl z toho poměrně velký poplach," zavzpomínala starostka.
Podle Králíka by se lidé přítomnosti medvědů obávat neměli. Jde o plachou teritoriální šelmu, která sama vyhledává místa dál od lidí. Sdružení proto chystá větší osvětovou kampaň. "Jde o to, aby místní lidé vzali plán za svůj," myslí si.
Jste pro, aby se do Jeseníků a Rychlebských hor vrátili medvědi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 7. října 2011. Anketa je uzavřena.
Nastíněná představa by paradoxně zase tolik nevadila myslivcům. "Medvěd dělá z velkých šelem nejmenší problémy. Je všežravec, který v určité části roku preferuje rostlinnou potravu. Živočišnou využívá víceméně po zimě. Zásadní problémy ve vztahu k lesnímu hospodaření nám nedělá," vysvětlil Luděk Králíček z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty.
Pokud by se sdružení podařilo lidi i úřady přesvědčit a navázat spolupráci s Poláky, jsou ve hře dvě varianty. První je udržet již existující přirozenou cestu - biokoridor, který vede přes Beskydy. Díky němu by do lokality mohl "dorazit" zástupce medvědů migrujících dnes z Karpat přes Slovensko právě až do Beskyd.
V první fázi by do přírody zamířili čtyři medvědi
Zprůchodnění krajiny tak, aby mohl medvěd volně přejít až do vybraných oblastí, ale může být u přirozené migrace problematické. Druhou možností je proto přivézt medvědy odchycené na Slovensku. Tam jsou přemnožení a slovenská strana nemá problém s tím pár kusů se "zbavit".
Pro ověření životaschopnosti plánů Králík považuje za klíčový příští rok, už v roce 2013 by pak v ideálním případě chtělo sdružení zvířata vysazovat. "Ale pokud s tím obyvatelé nebudou souhlasit, může se celá akce zpozdit," poznamenal Králík s tím, že by v první fázi chtěli v okolí Smrku vypustit tři medvědice a jednoho medvěda.
"Jestliže jsou na daném území medvědi v takto nízké koncentraci, jsou bezproblémoví. Až v případě, že populace začne výrazně narůstat, jako se to děje v Rumunsku či na Slovensku, slabší jedinci se přibližují lidským sídlům a napadají třeba ovce," poznamenal k plánu Králíček.
Příroda je v současném stavu podle odborníků schopná absorbovat velké šelmy jen do určité míry. "Česká republika je hustě obydlená. Medvědi jsou plaché šelmy a přítomnost člověka jim nevyhovuje. Vyhledávají neobydlené oblasti. A takových míst je málo," uzavřel Králíček.
