Teprve zpracování všech formulářů ukáže, kolik se jejich prostřednictvím sečetlo bytů, domácností a osob.
„Při minulém sčítání jsme sečetli 4,1 milionu bytových domácností, v nich žilo 10 milionů 145 tisíc obvykle bydlících obyvatel. Dalších 292 tisíc obvykle bydlících obyvatel žilo mimo byty, zejména v hromadných ubytovacích zařízeních,“ nastínil věcný gestor Sčítání 2021 Robert Šanda.
Jak dodává, od roku 2011 do konce roku 2020 se podle statistiky stavebnictví dokončilo dalších zhruba tři sta tisíc bytů. Od minulého sčítání se počet trvale bydlících obyvatel zvýšil zhruba o dvě stě tisíc. „Při zohlednění všech těchto údajů lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se drtivá většina populace sečetla,“ doplnil Šanda.
Výsledky až na přelomu roku
Přesný počet sečtených ČSÚ zjistí až v průběhu zpracování výsledků. Jak podotýká předseda úřadu Marek Rojíček, veřejnost bude v průběhu zpracovávání dostávat průběžné informace a zajímavosti, které ze sčítání vyplynou. „V žádném případě ale nepůjde o výsledky. Ty budou v kompletní podobě skutečně k dispozici až na přelomu tohoto a příštího roku,“ upozornil.
Sčítací komisaři šokovali finštinou, dohodit nezadanou ženu však nedokázali |
Proces trvá mimo jiné kvůli skenování a digitalizaci listinných formulářů, ověřování a přiřazování dalších údajů z administrativních zdrojů dat. Poté se ze všech formulářů vymažou osobní údaje, tedy rodná čísla, čísla dokladů a jména a příjmení.
„Všechny tyto úkony vyžadují čas v řádu týdnů až měsíců. Teprve potom začíná zpracování samotných statistik. Proto nemohou být výsledky zveřejněny dřív než na přelomu roku,“ upozorňuje ČSÚ.
O pomoc se obrátily statisíce lidí
Sčítání začalo v sobotu 27. března. Začátek provázely potíže s informačním systémem. Po spuštění se musel hned první den zhruba na deset hodin odstavit, přesto se lidem podařilo odeslat 237 tisíc formulářů. Kvůli výpadku byl termín pro sčítání prodloužen do 11. května.
Od té doby fungovala online verze bez problémů. Vyplnění elektronického formuláře podle statistiků trvalo v průměru 20 minut. Jednočlenná domácnost se sečetla asi za sedm až deset minut, početnější zhruba za půl hodiny.
Významnou roli sehrálo Kontaktní centrum a informační služby ČSÚ, kam se lidé mohli obracet s dotazy. Centrum od svého spuštění 12. března odbavilo 263 034 hovorů. Unikátní chatbot, na který se lidé obraceli i přímo během vyplňování formuláře, pak využilo 264 845 uživatelům.
Sčítání se koná každých deset let. V ČR je povinné pro všechny obyvatele a týká se i cizinců. Údaje musí odeslat také Češi, kteří žijí v zahraničí, ale mají v Česku trvalý pobyt. Výsledky sčítání využívá ČSÚ pro zjištění celkového počtu obyvatel a jeho změn. Z toho se pak každý rok vychází například při rozpočtovém určení daní.
ČSÚ také každých pět let provádí prognózy obyvatelstva z důvodu nastavení důchodového systému nebo kvůli důchodové reformě či pro plánování služeb, jako je výstavba školek či domovů pro seniory.
Dále je například potřeba vědět, jací v dané lokalitě žijí lidé: jaké mají vzdělání, jaká je jejich profese a jak daleko jezdí do práce. Z toho se dá poznat, jestli je v určitém regionu potenciální pracovní síla pro určitý typ podniků, kam by lidé nemuseli dojíždět dvě hodiny, a směrovat tam investice, dodává úřad.
