Sčítání lidu bude beze změny

Dohady, která právní norma platí víc, zda zákon o sčítání lidu či zákon o ochraně osobních dat, skončily. Úřad pro ochranu osobních údajů totiž přijal argumenty statistiků a souhlasí s tím, že budou občané při sčítání lidu v dotaznících uvádět jméno a adresu. Mezi oběma institucemi ale ještě stále trvá spor o to, zda je při sčítání nutné uvádět také rodné číslo.

Letošní sčítání lidu, domů a bytů bude sedmé od vzniku Československa a první od rozdělení federace. Letošní evidence bude vycházet ze stavu o půlnoci z 28. února na 1. března. Sčítací komisaři budou sčítací tiskopisy rozdávat od 22. února a vyberou je do 12. března. Při sčítání, které je ze zákona povinné, se bude zjišťovat 26 údajů týkajících se osob, 18 údajů vztahujících se k bydlení a 12 údajů zabývajících se především technickým vybavením domácností.

Šéfka Českého statistického úřadu Marie Bohatá řekla, že se obě strany shodly na tom, že Úřad na ochranu osobních údajů bude proces zpracování dotazníků kontrolovat, o případných prohřešcích pak bude informovat veřejnost.

Ŕodné číslo asi ve formulářích zůstane
Z hlediska zpracování údajů je v současné době vypuštění rodného čísla nemožné, řekla  Bohatá s tím, že pokud by to byl ČSÚ nucen udělat, byla by cena takového kroku velmi vysoká. Karel Neuwirt z ÚOOÚ ale upřesnil, že doporučení jeho úřadu nelze statistikům nařídit.

Bohatá: kvalitní rozhodování vyžaduje kvalitní informace
Marie Bohatá nedokáže odhadnout, nakolik budou zjišťované údaje odpovídat realitě. "My doufáme, že se nám podaří postupně více a více lidí přesvědčit o
tom, že obavy ze zneužití dat nejsou opodstatněné," řekla s tím se ČSÚ předem na chyby nemůže nijak připravit. Stát kvalitní informace o občanech potřebuje, dodala. 

Sčítání  podléhá
- každý občan, který má od půlnoci z 28. února na 1. března 2001 na území republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt
- každý občan, který je na území České republiky v době sčítán  přítomný
- každý dům, i neobydlený
- každý byt, i neobydlený