Schwarzenbergův dopis ve středu předal v hlavním městě Rangúnu vůdkyni barmské opozice Aun Schan Su Ťij český diplomat Jiří Šitler.
"Naše země má zkušenost s totalitním režimem. A nyní, po úspěšné proměně v demokracii a integraci do Evropské unie, cítíme, že je naší povinností využívat naši svobodu k tomu, abychom bojovali za svobodu vaši," píše ministr a ptá se na radu, co vlastně mají Češi dělat, aby to "korespondovalo s vůlí barmského lidu".
Schwarzenbergův dopis končí přáním, aby se Su Ťij v novém roce dostávalo "svobody, štěstí a dobrého zdraví". Novoroční pojetí bylo evidentně dost na místě, neboť 5. ledna slavila jedna z barmských etnických skupin, Karenové, svůj Nový rok. Jak Šitler uvedl, Su Ťij byla na schůzce oděná do karenského kroje.
Su Ťij popřála ostatním odvahu jako má Česko
Doslovná odpověď disidentky na otázku MF DNES, jaké má osobní přání do nového roku 2011, zní takto: "Doufám, že i ostatní evropské země najdou v roce 2011 odvahu zasadit se o demokracii v Barmě stejným způsobem, jako to dělá již nyní Česká republika."
Pětašedesátiletá disidentka je na svobodě teprve od poloviny listopadu. Předtím ji režim dlouhé roky držel v domácím vězení. Kontakt s ní, tedy s celosvětově uznávanou ikonou boje za demokracii, byl po tu dobu možný jen složitě: tajně přes místní barmské prostředníky.
Barma patří vedle Kuby a Běloruska k lidskoprávním prioritám české zahraniční politiky. Na tom se v posledních letech nic neměnilo bez ohledu na aktuálního šéfa Černínského paláce v Praze.
