Šéf české diplomacie bude v postsovětské republice reprezentovat Českou republiku i Evropskou unii. "Především se bude zajímat o vývoj v otázce lidských práv," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Během návštěvy se setká se svým běloruským protějškem Sergejem Martynovem. Otazník dlouho visel nad setkáním s autoritářským prezidentem Lukašenkem. "Schůzku s ním máme přislíbenou," upřesnila Zuzana Opletalová.
Rozhovorům budou vévodit lidská práva, finanční krize a především pozvání na první schůzku východního partnerství, která se uskuteční 7. května v Praze. EU podmínila začlenění Běloruska do programu Východního partnerství demokratizací země.
Schwarzenberg se sejde i s předáky opozice
Rozhodnutí o účasti na setkání, které má posloužit ke sblížení "sedmadvacítky" s postsovětskými republikami je podle Opletalové na Bělorusku.
ROZHOVOR S VŮDCEM BĚLORUSKÉ OPOZICEEU musí být k Bělorusku tvrdá, říká Milinkevič |
V minulosti se uvažovalo, že do české metropole přijede i sám Lukašenko. Baltská tisková agentura BNS s odvoláním na diplomatické zdroje ale včera uvedla, že Lukašenko již signalizoval, že se i v případě pozvání schůzky nezúčastní. Místo něj by tak mohl přijet běloruský premiér Sjarhej Sidorskyj.
Karel Schwarzenberg by se měl v Minsku setkat i s hlavními představiteli opozice, se kterými ho pojí i osobní přátelství.
Běloruští předáci mohou cestovat do EU
Evropská unie i Česká republika běloruský režim mnohokrát kritizovaly kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Situace se ale v poslední době trochu uvolnila.
I proto Brusel loni v říjnu pozastavil cestovní sankce pro tamní předáky a v březnu svoje rozhodnutí prodloužil. O cestovních sankcích by se mělo znovu rozhodovat v prosinci. - o uvolnění sankcí si přečtěte zde
Lukašenkův režim je zcela závislý na Rusku a spolupráce s Bruselem je tak pro něj až na druhé koleji. Moskva si přitom chce udržet vliv v regionu.
PROJEKT VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍProjekt východního partnerství je jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví EU, které skončí v polovině roku. Vedle Běloruska se do programu sbližování "sedmadvacítky" s postsovětskými republikami mají zapojit Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Unie do něj do roku 2013 investuje na 600 milionů eur (přes 16 miliard korun). |