Schwarzenberg podle agentury APA, která o diskusi informovala, připomněl, že Rakousko bylo obsazeno vojenskou silou, někteří jeho tehdejší obyvatelé ale byli nadšenými nacisty a v poměru k počtu obyvatel bylo v zemi velké množství válečných zločinců.
Schwarzenberg a rakouská karta v boji o HradBěhem kampaně před prezidentskou volbou zdůrazňovali odpůrci Karla Schwarzenberga fakt, že jeho tchán byl nacistou. Schwarzenberg sám to nijak netajil, stálo to v jím autorizovaném životopise z roku 2007. Schwarzenbergovi na konci války bylo sedm let, jeho budoucí ženě Therese pět let. Není známo, zda její otec Johann Hardegg válku přežil a zda se někdy se Schwarzenbergem setkal. Schwarzenbergové naopak patřil mezi české vlastence, deklarovali věrnost republice a přispěli na pohraniční opevnění. Prezidentské volby nakonec Karel Schwarzenberg prohrál, "rakouskou kartu" v nich jeho odpůrci hráli poměrně aktivně. Nakolik přispěla k vítězství Miloše Zemana, je ale těžké říci. |
"Měli bychom rozlišovat mezi Rakušany, kteří se provinili, a státem, který byl obětí. Popírání toho je výsledkem přehnané politické korektnosti," zdůraznil český politik, který během své poválečné emigrace žil i v Rakousku.
Podle historika Olivera Rathkolba je problémem, že se "za doktrínu o oběti schovali pachatelé, arizátoři a váleční zločinci". Na jejím vytvoření se podle něj podíleli i diplomaté jako Johannes Schwarzenberg, bojovník proti nacismu, který se po válce zaměřil na posilování rakouské identity.
Z vlastní zkušenosti oběti hitlerovského režimu pak lidé jako on nárokovali status oběti pro celé Rakousko, poznamenal během diskuze v úterý večer Rathkolb.
Jeho kolega Rudolf Agstner při této příležitosti vyzval vídeňské ministerstvo zahraničí, aby zveřejnilo všechny dokumenty z doby nacismu. Potom, co všechna akta týkající se rakouských diplomatů z tohoto období publikovalo Německo, nemá podle něj smysl cokoli schovávat.
Hlasovací lístek nenechal Rakušany na pochybách o tom, že mají souhlasit s Hitlerem.
Nacistické Německo obsadilo svého rakouského souseda před 75 lety, 12. března 1938. Po takzvaném anšlusu se až do konce druhé světové války stalo součástí nacistické Třetí říše jako Východní marka (Ostmark). Hitler si dal anšlus potvrdit zmanipulovaným lidovým hlasováním, kde kolečko pro vyznačení souhlasu bylo výrazně větší a viditelnější než nesouhlas (podrobnosti zde).
