V Praze strhl vítr v sobotu z panelového domu střechu, která se zřítila na zaparkovaná auta. Hasiči museli evakuovat obyvatele ze šestatřiceti bytů. Lidé z poloviny z nich se nemohli vrátit domů ani po uklidnění větru – směli si vzít jen pár osobních věcí a do své postele si lehnou, teprve až stavebníci postaví novou střechu.
Klimatologové se přitom shodují, že na podobné obrázky si budeme muset zvyknout častěji – spolu s tím, jak extrémních projevů počasí přibývá.
"Rozhodně ale nemyslím, že by bylo třeba kvůli tomu upravovat stavební normy. Nejde všechno dimenzovat na nejhorší možnost, to by se stavby velmi prodražily," říká statik Petr Macháň.
"Vezměte si, že v Praze v Letňanech teď sice přišel jeden dům o střechu, ale ostatním, stejným domům, střecha vydržela. Kdyby byly normy špatné, uletěly by všechny. Takže zjevně nejde jen o normy," dodává Macháň.
Bilion a problémy s vlastníky pozemků
Totéž říká i mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Jistě, elektrické vedení může být podzemní a pak se nestane to co teď – že by vichr přelomil sloupy vysokého napětí a tisíce lidí byly bez proudu. Jenže jednak by to stálo, troufnu si odhadnout, tak bilion korun, a pak: ztroskotali bychom na tom, že ke každému takovému vedení je třeba přístupová cesta a ta je mnohem širším záběrem na soukromých majetcích lidí. A ti už teď mají problém s tím, že jim pole křižují stožáry," říká.
Elektrické vedení se proto pokládá do země jen ve velkých městech. Proto také například Praha neměla při víkendové vichřici problém s výpadky proudu.
"Podzemní vedení pro změnu ohrožuje jiná kalamita – povodně," dodává mluvčí pražské energetiky Petr Holubec.
Snažit se čelit častějším vichřicím zpevněním sloupů vysokého napětí je podle něj také utopií. "Opět by to totiž znamenalo větší zábory soukromých pozemků," říká.
Klimatolog: Měly se kontrolovat stromy v okolí vedení
"Správce distributorské sítě by se měl rozhodně podívat, jestli někde nemá stromy, které jsou ve špatném stavu. A pokud tam zůstanou, je to šlendrián," nesouhlasí klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu s tím, že se nedá proti silnému větru nic dělat.
I tak si podle odborníků musíme zvyknout, že škody kvůli větru nebudou nic výjimečného. "Výpadky elektřiny vždycky odnesou třeba mrazáky, tedy potraviny v nich uložené. A tomu se zabránit nedá. Pro mrazák neexistuje alternativní zdroj energie," říká Kříž.
Jak varovat a zachránit životy?
Mnohem větším problémem jsou zmařené lidské životy. Tady pomůže jen včasné varování. Jenže jak se jej mohou dozvědět lidé, kteří nečtou noviny, nedívají se na televizi a nemají internet?
"Takových moc nebude," míní starosta Berouna Jiří Besser. Teoreticky je podle něj možné použít k varování systém rozeslání esemesek.
"Jenže ten slouží k varování obyvatel ohrožených povodní, takže do něj nejsou zapojeni všichni. A sirény? Ty jsme zatím použili jen jednou – v roce 1996, když hořela továrna. A pak: silný vítr není tak vážnou událostí, aby se použily sirény. Myslím, že stačí zdravý rozum. I ten, kdo nepoužívá média, vidí, že je silný vítr a že by se podle toho měl zachovat," dodává starosta.