Jednotky ISAF si však podle něj vyhrazují právo, že budou opětovat palbu, pokud na ně povstalci přes hranice zaútočí.
Jednotky ISAF pod velením NATO se od počátku roku potýkají s nárůstem útoků militantních povstalců bývalého vládního hnutí Taliban, a to zvláště v příhraničních oblastech. Některé zdroje uvádějí, že počet útoků vzrostl až o 40 procent.
Důvodem je podle vojenských velitelů i afghánských úřadů fakt, že nová pákistánská vláda udržuje příměří s bojovníky Talibanu, kteří hornaté hraniční oblasti s Afghánistánem využívají jako útočiště před spojeneckými jednotkami i jako výcvikové tábory pro nové bojovníky.
To ale vede ke zvyšování počtu povstaleckých útoků v Afghánistánu, kam povstalci přes nestřežené hranice lehce vyrážejí ke svým akcím. Situaci několikrát kritizovali představitelé NATO i afghánský prezident Hamíd Karzáí, který vyzval Alianci, aby proti Talibanu zakročila i na pákistánském území.
Podle Jaap de Hoop Scheffera ale NATO nemá k takovým operacím mandát. "Od OSN máme bezpečnostní mandát pro Afghánistán. Jestliže bude na jednotky NATO někdo střílet z druhé strany hranice, mají vždy právo na sebeobranu, ale nikdy neuvidíte jednotky NATO vkročit na pákistánská území," citovala Scheffera agentura Reuters.
Jak dodal, takové akce by byly kritické pro dobré vztahy s Pákistánem. NATO sice považuje situaci v příhraničních oblastech mezi Afghánistánem a Pákistánem za velký problém, ale podle něj o rozšíření mandátu žádat nebude.
Podle afghánského prezidenta Hamída Karzáího ale nebude Afghánistán nikdy bezpečný, "pokud se pozornost mezinárodního společenství neobrátí i k základnám povstalců v Pákistánu".
