Scheffer dnes naposledy úřadoval v bruselském sídle NATO. Dopoledne se sešel s nejbližšími spolupracovníky a před polednem společně se svou manželkou Jeannine položil květiny u památníku vojáků padlých v operacích NATO.
V čele Aliance působil neobvykle dlouho - takřka šest let. Do funkce nastoupil po lordu Robertsonovi v lednu 2004. Jeho mandát měl skončit v roce 2007, ale členské státy Aliance se dohodly na tom, aby v čele ještě zůstal.
"Přišel do NATO v době, kdy se Aliance trpěla šrámy z irácké operace. Byl to on, spolu s francouzskou a americkou diplomacií, komu se podařilo šrámy zahojit a jizvy zacelit," řekl o Schefferovi dlouholetý český velvyslanec při NATO Štefan Füle.
Jak dodal, právě za působení Scheffera se podařilo definovat smysl Aliance na počátku 21. století. Za dobu svého působení v Bruselu se s ním sešel nesčetněkrát: "Byl citlivý k názorům všech členských států. Nerozlišoval mezi malými a velkými nebo starými a novými členy."
Scheffer předtím působil jako nizozemský ministr zahraničí. Na kolegy z NATO udělal dojem svým pragmatickým stylem a oddaností Alianci zcela modernizovat. V osmdesátých letech pracoval Scheffer v nizozemské misi v bruselském sídle NATO. Byl v pořadí již třetím Nizozemcem v čele Aliance od jejího založení.
"Ukázal se jako člověk, kterému na věci záleží a chce pro ni udělat maximum," dodal Füle. Připomněl, že za působení Scheffera se zásadním způsobem posunula politika Aliance směrem k partnerským zemím. "Perský záliv dnes ví o NATO daleko více než před čtyřmi pěti lety a také tam už dvakrát zasedala Severoatlantická rada," konstatoval.
JAAP DE HOOP SCHEFFERJakob Gijsbert (Jaap) de Hoop Scheffer se narodil 3. dubna 1948 v nizozemském Amsterodamu. Po střední škole začal studovat práva, která dokončil v roce 1974. Poté absolvoval základní vojenský výcvik u nizozemského Královského letectva. V letech 1976 až 1986 se účastnil několika diplomatických misí, například v Ghaně a belgickém Bruselu. Šest let působil jako osobní tajemník nizozemského ministra zahraničí. Během své politické kariéry byl za křesťanské demokraty zvolen jako poslanec do dolní komory nizozemského parlamentu. Ministrem zahraničí byl od 22. července 2002. |
Na nástupci Scheffera se Aliance po vleklých diskusích nakonec shodla na jarním summitu ve Štrasburku. Volbu Anderse Fogh Rasmussena do čela Aliance až do poslední chvíle blokovalo Turecko kvůli tomu. Vadilo mu, že dosavadní dánský premiér před časem neodsoudil karikatury proroka Mohameda v dánském tisku - NATO povede Dán, i když ho Turci blokovali kvůli karikaturám.
Přesvědčování tureckých představitelů nakonec prodloužilo jednání summitu o dvě hodiny. Klíčovou roli nakonec sehrál americký prezident Obama, který kvůli tomu vedl s Tureckem separátní jednání.
Turecko nakonec souhlasilo a získá za to zřejmě post náměstka generálního tajemníka, který bude mít na starosti vztahy s muslimskými státy.
Šestapadesátiletý Anders Fogh Rasmussen je považován za velmi cílevědomého politika. Otevřeně podpořil americkou invazi do Iráku a Dánsko jako jedna z prvních zemí vyslalo do Iráku své vojáky. Stejně tak do Afghánistánu, kde působí 750 dánských vojáků.
KDO BYL MEZI KANDIDÁTYMezi kandidáty na nového generálního tajemníka se objevila i jména polského šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského, kanadského ministra obrany Petera Mackaye nebo norské ministryně obrany Anne-Grete Strom-Erichsenové. Původní možnost, že by poprvé připadl takový post zástupci nových členských zemí z postkomunistické části Evropy, zůstala - jak předpovídali experti - jen přáním. Dříve média dokonce spekulovala například i o slovenském ministrovi zahraničí Jánu Kubišovi nebo českém vicepremiérovi Alexandru Vondrovi. |
