Výkonný šéf aliance se o možné operaci v této oblasti zmínil v rozhovoru pro deník Financial Times. O podobné myšlence se zatím spíše mluvilo v akademických kruzích, zvláště amerických či izraelských.
Jaap de Hoop Scheffer však jakoukoliv akci NATO podmínil splněním klíčové podmínky: Izraelci a Palestinci se nejdříve musejí mezi sebou dohodnout na izraelském stažení z Gazy a požádat alianci o spolupráci. Vojáci NATO by pak zřejmě mohli hrát roli mírové síly, která by bránila vypuknutí nového násilí.
"Zmíněná budoucí operace na Blízkém východě je jedním z témat, jimiž by se aliance měla zabývat v rámci rozsáhlejšího politického dialogu," soudí Jaap de Hoop Scheffer.
Na nedávném zasedání Parlamentního shromáždění NATO v Benátkách prohlásil, že alianci by měla náležet významnější politická úloha než dosud. Dalšími důležitými tématy jsou podle něj Afghánistán, Kosovo a Irák, tedy oblasti, kam už NATO své mise vyslalo. Více ZDE
Případná operace na palestinských územích je nicméně značně kontroverzním tématem. Předpokládá se, že aliance by nemusela být příliš vítána Palestinci, kteří by v ní mohli vidět "prodlouženou ruku" Spojených států, blízkého spojence Izraele. Na druhé straně síly NATO by i pro Palestince mohly být přijatelnějším řešením než třeba přímé zapojení amerických ozbrojených sil.
Možnosti NATO vyčerpány?
Pochybnosti však vyplývají i ze skutečnosti, že aliance má nezanedbatelné problémy i v rámci současných operací. Objevují se úvahy, že možnosti NATO jsou již vyčerpány. Kupříkladu misi v Afghánistánu všechny členské státy podporují, ne vždy jsou však ochotny poskytnout potřebné prostředky. Aliance má velké problémy se "sháněním" helikoptér.
Nejvyšší činitelé bruselského sídla aliance připouštějí, že zpochybněna je také mise v Iráku, kde NATO hodlá cvičit irácké ozbrojené síly. Deset členských zemí včetně Francie a Německa se odmítá podílet a vyslat do Iráku své cvičitele. Generál James Jones, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě dokonce tvrdí, že současné neshody kolem Iráku ohrožují schopnost realizovat operace do budoucna.
Obavy z nevstřícné Ameriky
Úspěšnost budoucích misí však závisí především na vůli spojenců - Američanů i Evropanů - podnikat koordinované a efektivní kroky při řešení krizí v různých částech světa. Řada Evropanů se obává, že po rezignaci amerického ministra zahraničí Colina Powella se vztahy mezi Washingtonem a starým kontinentem mohou dále komplikovat.
Britský deník The Guardian označil Colina Powella za umírněný hlas Spojených států a nejbližšího spojence Británie. Nyní se údajně na ovládnutí washingtonského ministerstva zahraničí chystají američtí jestřábové.
Pokud však jde o oblast Blízkého východu, administrativa George Bushe teď dává spíše najevo, že se hodlá aktivněji zapojit do řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Mnozí spojují naděje s novým palestinským vedením, které nastupuje po smrti Jásira Arafata.
Členské země NATO pak budou v příštích dnech jednat o tom, jak přispět k větší úspěšnosti stávajících operací. Všeobecná shoda panuje v tom, že je nutné zajistit lepší systém financování a plánování misí. Naprosto klíčové ovšem je, aby členské země bez průtahů poskytovaly nezbytné vojenské prostředky.
