Úředník zodpovědný za financování CDU spáchal sebevraždu
Vedoucí parlamentního finančního oddělení německé CDU, která se zmítá ve finančních skandálech s černými konty, devětačtyřicetiletý Wolfgang Huellen byl nalezen mrtev. V jeho berlínském domě byl dopis na rozloučenou, ve kterém sebevraždu vysvětlil osobními důvody.
Auditoři podle informace televize ZDF objevili ve středu v účetních výkazech, kdy straně šéfoval Helmut Kohl, dalších osm až deset milionů marek neznámého původu. Vzniká domněnka, že peníze jsou součástí Kohlova systému tajných sponzorských kont.
Konečná zpráva auditorů se očeká koncem týdne. V neděli se bude materiálem zabývat vedení strany a pak má být zveřejněn. Ve čtvrtek bude skandál CDU na programu Spolkového sněmu.
Předseda CDU Wolfgang Schäuble, který se v úterý dočkal od vedení strany demonstrativní podpory, si od auditorské zprávy sliboval uklidnění situace. Pozorovatelé však nyní soudí, že se jeho naděje zřejmě nesplní.
"Také regionální organizace CDU ve spolkové zemi Hesensku, která minulý týden přiznala tajná konta ve Švýcarsku, dostala zřejmě více, než dosud uvedla," připustil zemský ministerský předseda Roland Koch (CDU).
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Schäuble zůstává šéfem CDU, Kohl se vzdal čestné funkce
Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfgang Schäuble zůstává i po úterním krizovém zasedání vedoucích grémií strany ve své funkci. To je hlavní výsledek narychlo svolané mimořádné schůze vedení CDU, které se znovu zabývalo důsledky neustále se prohlubujícího finančního skandálu, který vyšel na povrch koncem loňského roku a nyní ohrožuje samu politickou stabilitu ve Spolkové republice.
Svého čestného předsednictví se kvůli aféře vzdal bývalý předseda strany Helmut Kohl.
Schäuble nabídl v úvodu zasedání své odstoupení, širší předsednictvo strany mu však jednomyslně vyjádřilo důvěru. Generální tajemnice Angela Merkelová potvrdila informace, které předtím pronikly z jednacích kruhů, že v případě Schäubleho odstoupení podá užší vedení rovněž kolektivní demisi.
Čtyřbodové usnesení obsahuje kromě vyjádření důvěry dosavadnímu vedení v čele se Schäublem také omluvu židovským spoluobčanům za nepřijatelné zdůvodnění ilegálních převodů peněz v hesenské zemské organizaci strany údajnými dary židovských exulantů. Dále obsahuje úkol připravit pro dubnový sjezd strany návrh změn stanov tak, aby se v budoucnu nemohly opakovat nyní odhalené finanční nesrovnalosti, a konstatování, že bývalý kancléř Helmut Kohl porušuje svým odmítáním přispět k objasnění skandálu povinnosti čestného předsedy.
V souvislosti s privatizací petrochemického kombinátu ve východoněmecké Leuně uvádí středeční německý list Stuttgarter Nachrichten jména významných politiků Křesťanskodemokratické unie (CDU) zabředlé v rozsáhlém finančním skandálu. Jsou mezi nimi i bývalí ministři vlády exkancléře Helmuta Kohla Günther Krause a Friedrich Bohl, kteří možná dostali úplatky za prodej rafinerie francouzskému koncernu.
Deník se odvolává na německé vyšetřovatele, na něž se obrátili jejich kolegové ze Švýcarska v šetření souvisejícím s aférou. Na "seznamu" údajně figurují nejen bývalý ministr dopravy Krause a ministr bez portfeje a šéf Kohlova kancléřského úřadu Bohl, ale také náměstci ministrů obrany a financí Agnes Hürlandová-Büningová a Manfred Carstens, jakož i někdejší zemský premiér Saska-Anhaltska, kde se Leuna nachází, Werner Münch.
Podle zjištění švýcarských úřadů, jež zkoumají peněžní toky při prodeji rafinerie koncernu Elf Aquitaine, pomáhali politikové CDU obchodníkovi Dieteru Holzerovi, který prý hraje v prodeji klíčovou úlohu. Podle televize ZDF přes jeho firmu v Lichtenštejnsku Delta International plynuly úplatky ve výši 50 miliónů marek. Švýcarská prokuratura Holzera podezírá z podvodu, padělání listin a praní peněz.
Kohl byl znovu naléhavě vyzván, aby zveřejnil jména dosud anonymních dárců, kteří v uplynulých letech přispívali do stranické pokladny, aniž byly jejich dary řádně evidovány. Bylo mu zároveň doporučeno, aby se - dokud tento požadavek nesplní - čestného předsednictví v CDU prozatím vzdal, což Kohl také učinil.
Schäuble uvedl, že při obtížných, ale otevřených a intenzivních jednáních dali všichni členové vedení strany přednost odpovědnosti vůči celé zemi a zachování demokracie v ní
před osobními zájmy. Oznámil, že aférou se bude vedení znovu zabývat v neděli, kdy by mělo projednat zprávu auditorské firmy o výsledcích prověrky stranických financí.
Finanční aféru CDU odstartoval před Vánoci bývalý spolkový kancléř Helmut Kohl, když v televizním interview přiznal, že v letech 1993-98 přijal 1,5 až dva miliony marek na darech v rozporu se zákonem. Zdůvodnil to tím, že dárcům dal čestné slovo, že jejich jména udrží v tajnosti, a údajnou potřebou pomoci východoněmeckým organizacím strany ve finanční tísni.
|
Chronologie vývoje sponzorské aféry CDU |
| 4. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu vydává zatykač na Walthera Leislera Kiepa, pokladníka CDU v letech 1971-1992. Je podezřelý, že v roce 1991 přijal částku milion marek, kterou nezdanil. |
| 5. listopadu 1999 - Kiep předstoupil před justici. Zatykač je na kauci 500 tisíc marek pozastaven. Jako svědek je předvolán hospodářský expert na účetnictví Horst Weyrauch, který vypovídá, že částka milion marek nebyla vyplacena Kiepovi, ale byla jako stranický dar uložena na konto CDU. |
| 6. listopadu 1999 - List Süddeutsche Zeitung sděluje, že obchodník se zbraněmi Karlheinz Schreiber předal v roce 1991 v jednom švýcarském nákupním středisku Weyrauchovi kufřík s milionem marek; Kiep byl této transakci přítomen. Důvodem údajně je, že Kiep pomáhal při obchodech s tanky. Kiep toto obvinění popřel. |
| 12. listopadu 1999 - Bývalý generální zmocněnec CDU Uwe Lüthje, kdysi nejbližší Kiepův spolupracovník, sděluje poprvé podrobnější údaje o milionové částce. Podle něj byly tyto peníze v roce 1992 ve formě tří dílčích částek rozděleny mezi různé lidi, kteří je zdanili. On sám dostal 370 tisíc marek. |
| 21. listopadu 1999 - V souvislosti s Kiepovou aférou bývalý šéf CDU Helmut Kohl popírá podezření, že při dodávkách tanků do Saúdské Arábie v roce 1991 byly použity úplatky. |
| 22. listopadu 1999 - Poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) a Zelených požadují, aby se stranickými dary a obchodem se zbraněmi zabýval zvláštní vyšetřovací výbor. |
| 23. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu ruší zatykač na Kiepa. Naléhavé podezření z daňového úniku však přetrvává. |
| 26. listopadu 1999 - Bývalý generální tajemník CDU Heiner Geissler přiznává, že CDU vedla za Kohlovy éry tajná konta. |
| 30. listopadu 1999 - Kohl přebírá politickou odpovědnost za "chyby", jichž se CDU pod jeho vedením ve finančním resortu dopustila. Po krizovém zasedání předsednictva strany Kohl přiznává, že za jeho funkčního období se vedla oddělená konta. Obvinění, že za jeho působení finance ovlivňovaly politické rozhodování, však popírá. |
| 3. prosince 1999 - Hannoverský právní zástupce Matthias Waldraff podává na Kohla trestní oznámení. Státní zastupitelství v Bonnu poté na základě Kohlova prohlášení zkoumá podezření vůči čestnému předsedovi CDU. |
| 4. prosince 1999 - CDU sesazuje Hanse Terlindena, vedoucího pracovníka v centrále CDU. Tento blízký Kohlův důvěrník nepředal důležité podklady k peněžní aféře nynějšímu předsedovi CDU Wolfgangu Schäublemu, ale Kohlovi. |
| 16. prosince 1999 - Kohl v jednom televizním rozhovoru přiznává, že v letech 1993-1998 převzal pro CDU sponzorský dar 1,5 až 2 miliony marek, který však nebyl vykázán v žádném oficiálním účetnictví strany. Jména sponzorů odmítl uvést. Poprvé se schází vyšetřovací výbor v čele s poslancem SPD Volkerem Neumannem. Výbor se nemá zabývat jen případnými úplatky při obchodu se zbraněmi, nýbrž také možným vlivem sponzorských darů na plánovaný prodej 114 tisíc železničářských bytů Kohlovou vládou. |
| 18. prosince 1999 - Vychází najevo, že chybí důležité doklady k objasnění aféry Leuna. Při privatizaci tohoto východoněmeckého petrochemického kombinátu domněle CDU získala značné provize za prodej firmy francouzskému koncernu Elf Aquitaine. |
| 22. prosince 1999 - Další krizové zasedání předsednictva CDU - Kohl se ho neúčastní. Předsednictvo rozhodně vyzve bývalého kancléře, aby zveřejnil jména tajných sponzorů. Generální tajemnice CDU Angela Merkelová požaduje v jednom novinovém článku, aby se strana konečně odpoutala od Kohla. Kromě toho svému pěstounovi vyčetla, že stranu poškodil. Předseda CDU Schäuble přiznal, že v roce 1994 převzal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes100 tisíc marek, který není zanesen do účetnictví strany. |
| 29. prosince 1999 - Státní zastupitelství v Bonnu sděluje Spolkovému sněmu své rozhodnutí zavést proti Kohlovi vyšetřování. Zastupitelství dalo osmačtyřicetihodinovou lhůtu ke vznesení námitky proti tomuto kroku. Kohl je vyšetřován pro podezření ze zpronevěry, která měla za následek poškození spolkové CDU. |
| 10. ledna 2000 - Šéf CDU Wolfgang Schäuble potvrdil, že v roce 1994 přijal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes 100 tisíc marek, které nebyly zaneseny v účetních knihách CDU. |
 Předseda německé opoziční křesťanskodemokratické unie (CDU)Wolfgang Schäuble zůstává i po krizovém zasedání vedoucích grémií strany ve své funkci. |
