S informací o připravované schůzce mezi vrchním velitelem sil NATO Curtisem Scaparrottim a náčelníkem generálního štábu ruské armády Valerijem Gerasimovem informovalo několik amerických médií i zpravodajské portály v Ázerbájdžánu.
Šlo by o první setkání nejvyššího velení obou stran od roku 2014, kdy NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na východní Ukrajině pozastavilo veškerou praktickou vojenskou spolupráci s Ruskem.
Podle informací natoaktual.cz obě strany pracují na vhodném termínu. Ani jedna se zatím nevyjádřila opačně, tedy že by ke schůzce nemělo dojít, potvrdil zdroj obeznámený s vyjednáváním.
Mluvčí ministerstva zahraničí Heather Nauertová pro BuzzFeed News uvedla, že schůzka by neměla být překvapením. „Vše je součástí normálního kurzu diplomacie a pro nikoho by nemělo být překvapení, že existuje mnoho otázek, které musíme s Rusy prodiskutovat,“ uvedla.
Scaparrotti s Gerasimovem zatím hovořil jen telefonicky loni na podzim. S ruským generálem se ale osobně rovněž v Baku setkal šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Schůzku tehdy označil za otevřenou, oba generálové se prý snažili držet se vojenských záležitostí a vyhnout se politickým sporům.
Aliance a Rusko tak podle něj dokázaly udělat jisté první kroky k určitému „obnovení vztahů“ a avizoval, že ke schůzce Scaparrotiho s Gerasimovem by mohlo dojít ještě do konce roku. Nestalo se ale tak.
Pavel tehdy připustil, že to, co NATO považuje za „jasnou agresi“ (Krym a Ukrajina), vidí Rusko jinak a naopak věří, že jej ohrožuje Aliance.
Pavel už dříve prohlásil, že obnovení smysluplného vojenského dialogu s ruskou stranou je pro něj prioritou od nástupu do čela Vojenského výboru v roce 2015. Upozornil však, že spojenci nejsou ochotni obnovit spolupráci s Ruskem v plném rozsahu.
„Říkáme ruským partnerům, že jsme otevřeni dialogu, ale ne obnovení spolupráce, protože podmínky pro to nenastaly,“ řekl na podzim s tím, že jde především o respektování mezinárodního práva a urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Komunikace na vojenské úrovni by podle spojenců měla pomoci předcházet případným nedorozuměním či možným incidentům při vojenských akcích. NATO si dlouhodobě stěžuje například na chování ruských vojenských pilotů nad Baltem a Černým mořem, a posiluje tam proto svou přítomnost.
