Také proto ochranáři uzavřeli pro veřejnost část takzvané třetí zóny parku a znovu ji otevřou až v polovině října. Vedení krkonošského parku sáhlo k omezení hlavně proto, že chce chránit divoká zvířata, která si zde začínají zvykat na místa, kde přezimují. Totéž udělal park opakovaně již v dřívějších letech.
S nájezdy borůvkářů mají špatné zkušenosti i v dalších chráněných oblastech. Někteří pro rychlejší sbírání používají speciální hřebeny, které ničí borůvčí. "Lesní zvířata kvůli tomu přicházejí o potravu," říká šéf beskydské chráněné oblasti František Jaskula. Borůvky jsou důležité hlavně pro některé ptáky.
Podle zákona se borůvky v cizím lese smějí sbírat jen pro vlastní potřebu, ne pro komerční účely. Borůvkáři mohou za sbírání na prodej dostat až padesát tisíc korun pokuty. Prokázat však, že člověk, který v lese sbírá borůvky, je bude následně prodávat, je obtížné. Zákon neurčuje, zda pro vlastní potřebu znamená jeden nebo dvacet litrů nasbíraných plodů.
Sběrači borůvek nejsou jediní, kdo ohrožuje přírodní oblasti. Teď v létě asi osmdesát procent všech turistů jezdí po chráněných lesích na kolech. "I přesto, že tu je 340 kilometrů cyklotras, jezdí mnozí cyklisté mimo tyto stezky," říká Zdeněk Kantořík ze Správy Národního parku Šumava. Cyklisté za takové jízdy mohou dostat až tisícikorunovou pokutu.
Svůj podíl na chování cyklistů mají podle ochranářů i firmy, které vydávají cyklomapy. "Oni vydají mapu, na které však jsou zakresleny stezky, které neexistují," říká František Jaskula z Beskyd.
