"Lidé, kteří zastupují akcionáře společnosti Sazka, se od roku 1990 postupně etablovali i v poradních orgánech, které se podílejí na rozhodování o státních dotacích. To uskupení obsadilo všechny významné funkce, dostat se mezi ně je obtížné," říká František Schulmann z České motocyklové federace.
Ví, o čem mluví - právě jeho sdružení je spolu s dalšími více než dvaceti sportovními svazy už druhý rok zcela odříznuto od příjmů Sazky. Loterijní společnost byla sice zřízena právě na podporu sportovních aktivit, v současném modelu však takto funguje jen pro někoho: osm vyvolených akcionářů.
Organizace, které se k majetku Sazky nedostaly, se kromě sponzorských příspěvků a vlastního podnikání mohou dočkat pomoci jen od státu. Přesněji od ministerstva školství, které má rozdělování milionových dotací na starosti.
"Rozhodujeme se pouze na základě kvality projektů, které posuzují nezávislí odborníci," tvrdí vedoucí oddělení financování tělovýchovy Zdeněk Červenka. Věc má nicméně malý háček. Radu, která ministrovi doporučuje, jak peníze rozdělit, tvoří z větší části představitelé nejsilnějších sportovních svazů - neboli sedm z osmi akcionářů Sazky.
Aféra s údajnými finančními machinacemi uvnitř Sazky, kterou odstartovala televizní reportáž pořadu Klekánice, ukázala, že stát nemá žádný způsob, jak hospodaření firmy kontrolovat.
"Státní kontrola je daleko za dohledem běžným třeba v USA. Tam je to tvrdší," upozorňuje Miroslav Svoboda, který v minulosti působil ve vedení firmy.
Dohled nad Sazkou má osm akcionářů. Ti se však k pochybám o hospodaření buď nechtějí vyjadřovat, nebo mají jednoduchou odpověď: vše je v pořádku. "V mých očích funguje všechno řádně," tvrdí Miloslav Pleskač, starosta České obce sokolské.
Lidé ze svazů, které stojí mimo firmu, mají jednoduché vysvětlení: bližší košile než kabát. "Z peněz, které jdou ze Sazky, se nikomu nezpovídáte. Nepřijde žádná kontrola, která bude hledat, jak jste s nimi naložil. Proto všichni drží spolu. Je to prostě výhodný podnik," míní František Schulmann.
Důvod, proč se stát tak lehce definitivně zbavil vlivu, nedokáže zpětně nikdo vysvětlit. "Že jsme v roce 1998 schválili zákon o loteriích v této podobě, je chyba nás poslanců, i já pro něj hlasoval," přiznává ministr kultury Pavel Dostál.
Už od roku 1994 se začaly sportovní svazy štěpit na dvě nerovné skupiny, přičemž navrch brzy získala jedna z nich - uskupení nejsilnějších svazů v čele s hlavním akcionářem Sazky ČSTV. "My jsme se v roce 1995 oddělili od Autoklubu. Jeho předseda Roman Ječmínek, první náměstek ředitele Sazky a zároveň člen komise na ministerstvu školství, dokázal rychle prosadit, že od té doby nám nepřišla ze Sazky ani koruna," tvrdí Schulmann.
Před dvěma lety si akcionáři Sazky prosadili nový zákon a zbavili se i poslední zábrany - ministerstva školství, přes které do té doby peníze ze sázek putovaly.
Stalo se tak i přesto, že o průhlednosti hospodaření společnosti panovaly už několik let pochyby.
Podle bývalého vysoce postaveného pracovníka ministerstva školství měl úřad informace o tom, že Sazka používá peníze ze sázek i k "prosazování vlastních záměrů". "Už za ministra Pilipa mělo ministerstvo informace o tom, že management Sazky používá například velké výdaje na reklamu i k financování spřízněných společností," uvedl.
Další z bývalých zaměstnanců ministerstva, Vladimír Sobotka, který spravoval někdejší depozitní účet, přes nějž chodily peníze ze Sazky, zase trvá na tom, že firma z částky určené na sport navyšovala základní jmění, čímž se jí peníze vracely zpět. "Chtěl jsem, aby aktivity Sazky prověřila ministerstva školství a financí. Místo toho jsem byl svým nadřízeným vyhozen," říká.
Dobré vztahy akcionářů Sazky a některých vyšších úředníků na ministerstvu školství, mají celkem jednoduché vysvětlení: v důležitých orgánech úřadu, který má pod patronátem i sport, sedí titíž lidé jako v křeslech v sídle Sazky. Skupina funkcionářů okolo dlouholetého šéfa ČSTV Vladimíra Srba (ve vedení svazu byl už před listopadem) rozhoduje dokonce i o penězích, které na sport obecně rozděluje stát. Na rozhovor o záležitostech kolem Sazky si Srb celý týden nenašel čas.
Zástupci majitelů Sazky sedí přímo v Radě tělovýchovy a sportu, která je poradním orgánem ministra. "Tito lidé dostanou posouzené žádosti o dotace a poté říkají ministrovi: pane ministře, toto schvalte, toto naopak ne," uvedl vedoucí oddělení financování tělovýchovy Zdeněk Červenka.
Nesmělé snahy státu o kontrolu hospodaření společnosti skončily u jediného pokusu o návštěvu pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu. Vedení Sazky je odmítlo pustit dovnitř. Úřad za to řediteli firmy Aleši Hušákovi vyměřil padesátitisícovou pokutu. Šéf Sazky nezaplatil, místo toho podal na NKÚ žalobu.
