Belgie mešitu pronajala Saúdské Arábii výměnou za dodávky levné ropy už v roce 1969. Bezplatný pronájem měl Rijád zaručený na dobu 99 let. S rostoucím vlivem radikálního islámu v Evropě však Brusel pomalu mění svůj pohled a v posledních letech tlačí na zrušení smluv. Teroristické útoky v Paříži v roce 2015 a v Belgii o rok později posloužily jako pádný argument. Teror byl navíc v obou případech plánovaný na belgickém území.
Vedení Saúdské Arábie v čele s korunním princem Mohamedem bin Salmánem s odstoupením od dohod překvapivě souhlasilo. Oficiálně by měly obě strany konec nájemní smlouvy oznámit v příštích týdnech, potvrdil belgický ministr vnitra Jan Jambon.
Odjel bojovat do Sýrie, po návratu bral dávky. Nejsem Belgičan, ale muslim, říká dnes |
Bin Salmán se snaží prosadit v Saúdské Arábii alespoň částečné uvolnění přísných náboženských norem (více v článku Vizionář a kritik radikálního islámu. Saúdský princ čistkou upevňuje moc). Belgický diplomat Dirk Achten, který v listopadu loňského roku vedl vládní delegaci při návštěvě Rijádu, považuje poslední saúdské kroky za unikátní možnost k dialogu.
Velká mešita v Bruselu je pozůstatkem po velké národní výstavě z roku 1880. V rámci orientální expozice stavbu navrhl architekt Ernest Van Humbeek. Během výstavy v ní viselo i obří panorama tehdejší Káhiry od belgického malíře Emila Wauterse. Po skončení přehlídky budova dlouhé roky chátrala.
Až v šedesátých letech minulého století po finanční injekci Saúdské Arábie začala mešita opět vzkvétat. Od roku 1969 provozuje svatostánek Světová muslimská liga (MWL) sídlící v Mekce. A tu financuje saúdská vláda. Zprvu sloužila mešita jako centrála pro pomoc přistěhovalcům z Maroka, kteří do Belgie přicházeli za prací v průmyslu. Sídlí zde i Islámské a kulturní centrum.
Radikalizace mladých muslimů
Spolu s vzestupem radikálního islámu v Evropě se však začaly objevovat hlasy, že zdejší imámové stále častěji cílí na potomky přistěhovalců, kteří často žijí na okraji společnosti. Právě při výuce omladiny má dostávat prostor i radikální islám. Není proto náhoda, že z Belgie odešlo do řad Islámského státu v poměru k počtu obyvatel nejvíce mladých lidí z celé Evropy.
Zpráva belgické bezpečnostní agentury OCAD/OCAM z roku 2016 uvádí, že v mešitě je vyučován i takzvaný wahhábismus, který je považován za sunnitskou fundamentalistickou formu islámu. Wahhábisté sami sebe označují za jediné následovníky skutečného nezkaženého islámu, ostatní muslimy považují za nevěřící. K učení wahhábismu se hlásil i Usáma bin Ládin. „Bruselská mešita sloužila jako nástroj pro šíření této ideologie. Nikdo tomu nevěnoval mnoho desetiletí pozornost,“ uvedl pro agenturu Reuters zdroj z bezpečnostních kruhů.
V říjnu loňského roku jednal o ukončení pronájmu mešity i belgický parlament. Ministr pro imigraci se v té době rovněž pokoušel o vyhoštění egyptského imáma, který v mešitě působil posledních třináct let. Obvinil ho z toho, že hlásá radikální islám, soud však žádosti o vyhoštění nevyhověl.
Oficiální stanovisko bruselských tajných služeb však uvádí, že imámové z Velké mešity neprosazují žádnou násilnou formu islámu a nemají napojení na strůjce teroristických útoků. Náboráři islámských radikálů podle expertů působí spíše na internetu a v chudých oblastech Bruselu, jakou je například předměstí Molenbeek, kde žilo několik útočníků z Paříže.
Cesta k umírněnému islámu v Evropě?
Támer Abú el Saúd, který byl jmenován ředitelem mešity loni v květnu, tvrdí, že bruselský muslimský svatostánek má určité problémy s veřejným míněním. Zároveň však odmítá, že by zde imámové kázali jakékoli radikální formy islámu. Přislíbil, že bude ve všech směrech spolupracovat s belgickými úřady.
Pravá víra gaye přijímá. Islamisté Korán překrucují, říká homosexuální imám |
Umírněnější formy islámu začíná prosazovat i MWL. Během prvního roku ve funkci se nový ředitel organizace Mohammad bin Abdul Karim al-Issa setkal s papežem Františkem a opakovaně veřejně vystoupil proti popírání holokaustu. V listopadu loňského roku reportérům Reuters sdělil, že jeho cílem je „vymýtit extremismus“.
MWL ročně přispívá na chod mešity v přepočtu asi 152 miliony korun. Belgická vláda požaduje, aby se v mešitě vyučoval takzvaný evropský islám, který souzní s evropskými hodnotami.
Kdo dostane stavbu nově do nájmu, zatím úřady nerozhodly. Nejčastěji se hovoří o Muslimské výkonné radě, která působí jako prostředník mezi belgickými muslimy a vládou. Zaměřuje se zejména na belgické zákony, které islám uznávají jako státem podporované náboženství. Rada vznikla v roce 1996, současným předsedou je Noureddine Smaili. Podle zákulisních zdrojů má rada úzké vazby na marockou vládu.
