Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na saúdské čistky dohlížel i Trump. Reformy jsou jen pozlátko, míní expert

  19:43aktualizováno  19:43
Není náhoda, že víkendové protikorupční čistky v Saúdské Arábii proběhly poté, co ji navštívil zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Návrat k umírněnému islámu a reformy v oblasti ženských práv, které slibuje korunní princ Salmán, jsou však jen pozlátkem pro Západ, říká ředitel Orientálního ústavu při Akademii věd Ondřej Beránek.

Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. (30. května 2017) | foto: AP

Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán po nástupu do funkce spustil v království nebývalé čistky, z nichž poslední proběhly o víkendu a stále pokračují. Saúdská Arábie je prezentuje jako vymetání korupce z vysokých úřadů, zahraniční tisk zase jako princův boj o moc. Jak situaci vnímáte vy?
Jednoznačně jako čistou konsolidaci moci. Stačí se podívat na seznamy zadržených. Vystupují mezi nimi například princové Mut‘ib a Turkí – synové předchozího krále Abdalláha, jenž zemřel v roce 2015 – a další klíčoví činitelé jeho režimu. Princ Mut‘ib stál v čele mocné národní gardy. S tím souvisí i zatčení do té doby korunního prince Muhammada bin Nájifa v červnu tohoto roku.

Fotogalerie

Jak mocný nyní princ Salmán je?
Nejenže tento krok z Muhammada bin Salmána učinil přímého nástupce na trůn, ale ještě navíc mu dal kontrolu nad ministerstvem vnitra. 

Tím se dovršuje kontrola tří klíčových saúdských bezpečnostních složek – armády, vnitřního bezpečnostního aparátu a národní gardy –, které byly po dlouhá desetiletí ovládány odlišnými větvemi královské rodiny a zajišťovaly tak rovnováhu moci. Nyní jsou všechny, zdá se, pod kontrolou Muhammada bin Salmána.

Co bude podle vás dál se zatčenými princi a byznysmeny, kteří jsou nyní drženi v pětihvězdičkových hotelech?
Bude záležet na míře jejich spolupráce. V případě přijetí nového statu quo je u některých možné veřejné pokání, u jiných „dobrovolný“ exil v zahraničí – jako je tomu v případě celé řady dalších prominentních Saúdů, kteří exil zvolili v posledních měsících – či časově neohraničené domácí vězení.

Jaké je vlastně rozdělení moci v Saúdské Arábii? Jaký vliv má král Salmán bin Abdul al-Azíz na činnost vlády? Ptám se na to, jestli o víkendových čistkách mohl předem vědět, nebo si princ Salmán jede po vlastní ose.
Vzhledem k tomu, že král Salmán je otcem prince Muhammada bin Salmána, lze myslím důvodně předpokládat, že je to činěno s jeho podporou a pod jeho dohledem. Král Salmán, jeden z posledních žijících synů zakladatele moderní Saúdské Arábie, navíc dlouhá desetiletí fungoval jako respektovaný zprostředkovatel jednotlivých frakcí královské rodiny. To mu přineslo dobré konexe, široký rozhled a databázi informací.

Nepouštějme ale ze zřetele ani to, že zřejmě dalším důležitým „dohlížitelem“ je i americký prezident Donald Trump – není jistě náhodou, že se poslední vlna zatýkání odehrála jen chvíli poté, co byl na návštěvě u Muhammada bin Salmána důvěrný Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.

Americký prezident na Twitteru nedlouho po čistkách v Saúdské Arábii oznámil, že si je jistý, že tamní král i korunní princ vědí, co dělají:

07.listopadu 2017 v 00:03, příspěvek archivován: 07.listopadu 2017 v 15:37

I have great confidence in King Salman and the Crown Prince of Saudi Arabia, they know exactly what they are doing....

Oficiálně byly víkendové čistky zátahem proti zkorumpovaným politikům. Jak velký je v Saúdské Arábii ve skutečnosti problém s korupcí?
Přesná čísla neexistují, ale země je již několik desetiletí známá ohromnou mírou korupce a zneužíváním státní pokladny k financování opulentního životního stylu rozsáhlé královské rodiny a jejích přívrženců. Obecně si ale nemyslím, že by byl problém v tom, že by v zemi byla korupce rozsáhlejší než jinde. Jedná se spíše o její absolutní hodnotu, danou nezměrným ropným bohatstvím země.

Ondřej Beránek

Ředitel Orientálního ústavu při Akademii věd ČR Ondřej Beránek vystudoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity obory Arabistika a Dějiny a kultura islámských zemíDoktorát v oboru Dějiny a kultury zemí Asie a Afriky se zaměřením na soudobý vývoj Saúdské Arábie získal tamtéž. 

Je autorem knihy Saúdská Arábie mezi tradicemi a moderností: domácí politika, salafíjská ideologie a zahraniční vztahy a mnoha dalších.

Může princi jeho současné tažení ještě někdo překazit?
Jeho opatření na domácí scéně jsou velmi riskantní, stejně jako mnohé zahraničněpolitické kroky. Boj o nástupnictví, které se podle všeho blíží velmi rychle, nemá ještě zdaleka vyhraný. V rámci rozvětvené královské rodiny stále existují mnohá další mocenská centra. Saúdská ekonomika už delší dobu trpí nízkými cenami ropy, válka v Jemenu se změnila v noční – a pro Saúdy velmi nákladnou – můru. Přičemž není zcela jasné, že se daří hlavní úsilí – zadržovat rostoucí vliv Íránu v regionu.

Navíc se mohou dostavit i některé nečekané následky dosavadních kroků. Koneckonců nebylo by to poprvé, kdy v království kombinace umlčování intelektuálů a naopak vhánění mnohých umírněných náboženských aktérů do náruče radikálů připraví velmi výbušný koktejl.

Princ nedávno oznámil, že se království vrátí k umírněnému islámu, a pravděpodobně stojí i za v zemi přelomovým rozhodnutím, že ženy budou moci začít řídit autoJak velká je podpora běžných občanů pro tyto a další reformy? Je princ mezi lidmi v království populární?
Dvaatřicetiletý korunní princ Muhammad bin Salmán se vzhledem ke svému věku i některým krokům těší značné popularitě zejména mezi mladší generací Saúdů. Na druhou stranu Saúdská Arábie je poměrně konzervativní společností, takže některá opatření – například týkající se ženských práv – mohou být pro mnohé těžko stravitelná. Je těžké předpokládat, že se po generace vštěpovaná dogmata rozpustí ze dne na den. Také si nepleťme popularitu se strachem.

Ze západního pohledu vypadá princovo dosavadní jednání téměř ideálně. Mladý liberální politik se snaží zreformovat zkostnatělou zemi a udělat z ní moderní stát. V čem je háček?
Těch háčků je celá řada. Neměli bychom se nechat zlákat tou líbivou představou liberálního prince, který konečně modernizuje středověké království. Princ Muhammad bin Salmán stojí za celou řadou kroků, které celé situaci dávají i jiné rozměry a od ideálu ji notně vzdalují. Už více než tři roky osobně řídí saúdské vojenské angažmá v Jemenu, které už tak chudou zemi naprosto decimuje, ničí její civilní infrastrukturu a miliony lidí přivádí na pokraj hladomoru. Nemluvě o tisících civilních obětí saúdských náletů. To vše má za následek humanitární katastrofu neskutečných rozměrů.

Nehoda vrtulníku, jemenská raketa

Syn bývalého saúdskoarabského korunního prince Mansúr bin Mukrín v neděli zemřel při nehodě vrtulníku nedaleko jemenské hranice. Ve vrtulníku bylo osm lidí a nikdo z nich nepřežil. Příčina nehody zatím není jasná.

Saúdská Arábie se o víkendu musela potýkat ještě s jednou událostí, a sice raketou vypálenou z Jemenu na Rijád. Raketa nezpůsobila žádné škody a k odpovědnosti se přihlásily jednotky jemenských povstaleckých Húsíů. Za nimi Saúdská Arábie vidí Írán, který v úterý obvinila z přímé agrese.

Součástí jeho „modernizační“ kampaně je rovněž několik měsíců trvající vlna zatýkání intelektuálů, literátů či duchovních – v kostce kohokoliv, kdo nevyjadřuje hlasitou podporu jeho krokům. A nemusí se jednat zrovna o kritiku, i ticho je někdy důvodem k zatčení. 

V Saúdské Arábii tak už řadu měsíců vládne strach. Navíc i kdybychom přijali protikorupční rétoriku, pak nelze nevidět, že se jedná o velmi selektivní uplatňování spravedlnosti. Právě Muhammad bin Salmán loni proslul koupí jachty za více než deset miliard korun. Jeho politika má tak mnohem spíše rysy nedávné „protikorupční“ kampaně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Má princ Salmán – ať už jako nástupník trůnu nebo později jako král – vůbec moc otočit takto konzervativní zemi novým směrem? 
Obávám se, že silácká slova Muhammada bin Salmána ohledně modernizace země a směřování k umírněnému islámu jsou pouze pozlátkem pro Západ. Pokud by byla míněna upřímně, byla by samozřejmě velmi vítaná. Ovšem obávám se, že skutečnou motivací korunního prince je prosazení partikulárních ekonomických zájmů, ne primárně otázka reformy náboženského establishmentu. 

Koneckonců i ve svém vyjádření o nutnosti náboženské reformy a o tom, že v posledních třech desetiletích se království nábožensky ubíralo špatným směrem, de facto svalil vinu na Írán. Král, jakkoliv je v Saúdské Arábii mocnou postavou, nemá moc změnit ze dne na den náboženské uvažování lidí. Skutečná změna by si vyžádala reformu desítek či stovek náboženských univerzit, soudů, charitativních institucí i celého školského systému. Slova o umožnění ženám řídit jsou sice líbivá, ale zdaleka neřeší podstatu problému.

Navíc pokud nás dějiny Blízkého východu o něčem učí, tak o tom, že jakékoliv pokusy shora o podmanění či redefinování náboženství končí špatně a zpravidla vedou k hlubšímu zradikalizování některých složek společnosti. O tom jsme se v posledním století mohli opakovaně přesvědčit v Saúdské Arábii, Turecku, Íránu i dalších zemích. A konečně součástí upřímně míněné snahy o hlubší náboženskou reformu by neměla být perzekuce hlasů, které po něčem obdobném volají již dlouhá léta.

Saúdský vliv v Libanonu

Libanonský premiér Saad Harírí v sobotu rezignoval. Rozhodnutí oznámil ze saúdskoarabské metropole Rijádu. Saúdská Arábie následně prohlásila, že jí Libanon kvůli agresi hnutí Hizballáh vyhlásil válku.

Libanon je další zemí, ve které se vliv Íránu a Saúdské Arábie potkává. A fakt, že je Libanon i vzhledem k etnickému složení politicky velmi nestabilní země, tomu samozřejmě nahrává,“ míní další odborník na Blízký východ oslovený serverem iDNES.cz Jakub El-Ahmadieh.

„V Libanonu je totálně zablokovaný politický systém. Jednotlivé náboženské skupiny nejsou schopny se dohodnout, přestože jsou na sobě při rozhodování závislé. Velkým úspěchem vlády, která teď končí, je už jen to, že se jí podařilo udržet syrskou občanskou válku mimo libanonské hranice, přestože je tam asi milion a čtvrt syrských uprchlíků. Hnutí Hizballáh se aktivně angažovalo v podpoře syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco uprchlíci jsou většinou proti Asadovi. Hizballáh se také dlouhodobě snaží Libanon ovládnout a přitáhnout ho na íránskou stranu politického spektra,“ dodává.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

Česko zasáhla vichřice. Nejezdily vlaky, výpadky jsou v dodávkách elektřiny

Kvůli vichřici vyjížděli hasiči v Karlovarském kraji hlavně k popadaným...

Česko v neděli večer a v noci na pondělí zasáhla bouře Fabienne. Na desítkách míst kvůli popadaným stromům nejezdily...



All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...

Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...



Další z rubriky

Dovolená ve vězení. Přepracovaní Jihokorejci odpočívají v malé cele

Vězení, ilustrační snímek

Vystresovaní manažeři i přetížení úředníci mají v Jižní Koreji vedle tradiční dovolené ještě jednu možnost, jak si...

Rychlejší vyhošťování, méně azylů. Salvini prosadil dekret proti migraci

Uprchlíci, které ve Středozemním moři zachránilo italské námořnictvo a odvezlo...

Italská vláda schválila přísný dekret, který slučuje předchozí zákonná opatření o migraci a bezpečnosti. Prosadil jej...

Afghánská armáda krvácí rychleji než dříve, západní strategie selhává

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)

Oficiální statistiky jsou už dva roky tajné, počet zabitých afghánských vojáků však vytrvale stoupá. Tálibán jich podle...

BMW Řada 5 530d xDrive Gran Turismo
BMW Řada 5 530d xDrive Gran Turismo

r.v. 2016, naj. 63 400 km, diesel
1 149 000 Kč (s DPH)



Najdete na iDNES.cz