"Atlas jasně ukazuje zranitelnost obyvatel regionu vůči silám, které jsou často mimo jejich kontrolu," prohlásil Achim Steiner, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). "Naznačuje to, jak vážnou se situace stala," dodal.
Čtyřsetstránková publikace přibližuje situaci v každé africké zemi nyní a před několika desítkami let. Změny jsou viditelné na první pohled.
Odborníci navíc přidávají nelichotivé statistiky. Z nich vyplývá, že ačkoliv černý kontinent produkuje pouhá čtyři procenta skleníkových plynů, jeho obyvatelé pociťují důsledky klimatických změn nejvíce.
Mizí tak sníh z "věčně bílého" Kilimandžára, nejvyššího afrického vrcholu. Dramaticky ubývají pralesy na Madagaskaru, Čadské jezero nyní zabírá jen zlomek své původní rozlohy.
Na devastaci životního prostředí se ale v mnoha případech podílejí sami lidé. Důvodem pro drancování přírody je častokrát honba za nerostnými surovinami. Ukázkou mohou být například diamantové doly či ropné rafinerie.
Zásadní vliv má urbanizace. Ještě v půli minulého století byl senegalský Dakar malým městečkem v cípu Zeleného mysu. Dnes je metropolí, která s 2,5 milionu obyvatel zabrala celý poloostrov. Svůj podíl na změnách mají i časté válečné konflikty a s nimi spojená migrace uprchlíků.
Vědci jsou přesto optimističtí. Sami upozorňují na řadu oblastí, kde se situace razantně zlepšila. Příkladem by mohli jít farmáři z Nigeru, kteří se úspěšně pustili do vysazování nových stromů.
"V Africe je mnoho míst, kde se lidé pustili do akce, kde je teď víc stromů než před 30 lety, kam se vrátily mokřiny, kde bylo zvráceno ničení půdy. To jsou světýlka, která musíme následovat," zdůraznil Steiner.
. Atlas změn v Africe najdete zde |
