Šaron unikl žalobě za válečné zločiny

Belgická prokuratura odmítla stíhat izraelského premiéra Ariela Šarona. Žalobu podali pozůstalí obětí, které zemřely před dvaceti lety při masakrech v palestinských táborech v Libanonu. Podle odvolacího soudu nelze žalobu přijmout. Verdikt je považován za ránu zákonu, který belgickým soudům umožňuje stíhat cizince za zločiny proti lidským právům, ať se jich dopustili kdekoli.

Prokuratura potvrdila květnové prohlášení hlavního prokurátora, že Ariel Šaron se vzhledem ke své funkci podle všeho těší právní imunitě. Podle justice by žaloba také měla být podána v době, kdy by Šaron byl v Belgii.

Výrok tak podle pozorovatelů omezil výklad a dopad belgického zákona z roku 1993 o univerzální trestní odpovědnosti. Tento zákon by měl umožňovat místní justici stíhat každou osobu, která se dopustila zločinu proti lidskosti nebo genocidy, a to bez ohledu na její národnost a místo, kde škodila a kde žije.

"Belgický zákon znehybněl. Text byl hezký, ale příliš idealistický, než aby byl uplatněn na mezinárodní scéně," usoudil po vyjádření hlavního prokurátora místní tisk.

Belgická vláda se vyjádřila pro zachování zákona a dokonce prosazování podobné legislativy i jinde ve světě, ale doporučila jeho revizi a úpravu, aby byl vzhledem k současným realitám aplikovatelný.

Stíhat nemohli ani konžského ministra
Postoj justice je odrazem únorového výroku Mezinárodního soudního dvora OSN, který Belgii zakázal stíhat bývalého konžského ministra Abdoulaye Yerodiu.

V době podání žaloby za navádění ke genocidě byl totiž Yerodia ministrem a těšil se diplomatické imunitě. Mnozí pozorovatelé tehdy odsoudili dvojí metr legislativy, která rozlišuje obžalované ne podle viny, ale podle funkcí.

Belgie žaloby prošetřovala
Loni v červenci přitom belgický soud došel k závěru, že žaloby vznesené proti izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi jsou přijatelné. Podle belgického listu Le Soir začal bruselský soud Šaronovu vinu na masakru z roku 1982 dokonce vyšetřovat.

Pozůstalí a ti, kdo přežili vraždění libanonských křesťanských milicí v libanonských uprchlických táborech Sabra a Šatíla, podali na Šarona do Bruselu žaloby loni 18. června. Křesťanští falangisté vtrhli v září 1982 do táborů a zmasakrovali na 1000 uprchlíků. Byl to odveta za předchozí vraždu libanonského designovaného prezidenta Bašíra Džamáíla.

V roce 1982 pobily libanonské křesťanské milice v libanonských táborech Sabra a Šatíla asi 1000 palestinských uprchlíků. Izrael v té době bojoval v Libanonu proti palestinským  radikálům a o operaci předem věděl, ale nezabránil jí. Šaron byl tehdy ministrem obrany.

Izrael, jehož armáda tehdy v Libanonu bojovala proti palestinským extremistům, o plánovaném útoku věděl, ale proti milicím, které byly jeho spojencem, nezasáhl. Šaron byl v té době ministr obrany a jeho postup prověřovala i izraelská zvláštní komise. Odpovědnost za masakr mu sice nepřipsala, ale Šaron v roce 1983 odstoupil z funkce.

Oběti bezpráví z celého světa se začínají na belgickou justici obracet od loňského 8. června, kdy tamní porota odsoudila za válečné zločiny čtyři občany Rwandy.

Byly jim vyměřeny tresty od 12 do 20 let vězení. Tři z nich požádali o nový proces. Iráčtí Kurdové podali tento týden žalobu za zločiny proti lidskosti proti iráckému prezidentovi Saddámu Hasajnovi.