Šaron chce vystěhovat z pásma Gazy sedm a půl tisíce osadníků, kteří jsou vystaveni stálému tlaku ze strany palestinské většiny.
Podle premiéra nemají tamní osady budoucnost. Šaron neskrývá, že chce ustoupit v Gaze, aby získal podporu pro zachování 120 sídlišť na západním břehu Jordánu, kde žije 230 tisíc Židů. Plán počítá s vystěhováním pouhých čtyř zdejších osad.
Šaron sice dostal požehnání ve Washingtonu a v průzkumech ho podpořila i většina Izraelců. Narazil však ve vlastní straně Likud, která stažení obyvatel a vojáků z pásma Gazy v květnovém referendu odmítla.
Kritici se obávají toho, že by Izrael v pásmu Gaza získal potenciálně nebezpečného souseda, který bude dopravovat do pásma zbraně a útočit na Izrael přes hranice.
Zároveň by podle nich ústup mohl být hodnocen jako slabost a v budoucnosti se židovskému státu vymstít. Někteří pravicoví politici se nemohou smířit s tím, že by měl Izrael opouštět území, která vybojoval a obsadil v roce 1967.
Před odvoláním ministrů dopravy a cestovního ruchu podporovalo plán 11 ministrů z třiadvaceti. Za osmačtyřicet hodin však Avigdor Lieberman a Benny Elon přestanou být členy kabinetu a ubudou dva zamítavé hlasy.
Benny Elon z pravicového bloku Národní jednota obvinil premiéra Šarona z toho, že vytváří "umělou většinu".
Odchodem z vlády pohrozila i Národní náboženská strana, která podporuje zájmy osadníků a ve vládě má dva ministry. Její vůdce Effi Ejtam označil premiérův úmysl zrušit osady v pásmu Gazy za "strašný, nemorální a krutý".
Opoziční poslanec Josi Sarid vyjádřil svůj nesouhlas příměrem: "Je to plán bez plánu, stažení bez stažení, karbanátek bez masa, slepičí polévka bez slepice a koncert bez hudby."
