O koupi Le Monde projevila zájem trojice Matthieu Pigasse, Pierre Bergé a Xavier Neil. První dva jsou blízcí opoziční Socialistické straně, Neil je telekomunikační magnát disponující jměním dvě miliardy eur. O novém vlastníkovi Le Monde se má rozhodnout příští pondělí.
Trojice nabídla za deník 100 milionů eur. Noviny se potýkají s nedostatkem hotovosti a očekává se, že koncem června nebudou mít dost peněz na výplaty. Vláda se rozhodla krachujícím novinám poskytnout státní dotaci 45 milionů eur na restrukturalizaci.
Sarkozy si do Elysejského paláce předvolal šéfredaktora Le Monde Erica Fottorona a upozornil ho, že v případě prodeje novin trojici Pigasse, Bergé, Neil vláda listu dotaci neposkytne. Sarkozy prý také označil Xaviera Neila za "šmíráka". Neil svoji kariéru začal investicí do erotických stránek na internetu.
Berlusconizace médií?
Sarkozy se bojí, že pokud by trojice noviny získala, použila by je jako zbraň proti Sarkozyho znovuzvolení v roce 2012. Pigasse je dlouholetým spolupracovníkem současného předsedy Mezinárodního měnového fondu Dominiquea Strauss-Kahna, který je považován za hlavního Sarkozyho konkurenta v příštích prezidentských volbách.
"Je to šokující. Sarkozyho jednání připomíná chování Silvia Berlusconiho," přirovnal jeden z Pigasseho spolupracovníků francouzského prezidenta k italskému premiérovi a tiskovému magnátovi. Sarkozy také nedávno změnil zákon o veřejnoprávní televizi tak, aby jejího šéfa jmenoval prezident.
Mnoho francouzských novin odmítá o Sarkozym zveřejňovat negativní materiály. Média například ignorovala zprávy o údajné vzájemné nevěře Sarkozyho a jeho manželky, přestože na stejné téma vycházely články po celé Evropě. (o údajné milostné aféře čtěte zde)
Le Monde Nejvlivnější francouzský deník Le Monde založil v roce 1944 předválečný poradce československého ministerstva zahraničních věcí Hubert Beuve-Méry na přímou žádost Charlese De Gaulla. V minulosti byl list považován za středolevicový, v roce 1981 podpořil kandidaturu socialisty Françoise Mitterranda na prezidenta. Klade důraz na analýzy a komentáře spíš než na zpravodajské pokrytí aktuálních událostí. |
