Podle průzkumu francouzského deníku by nyní Hollandea volilo 27 procent Francouzů, Sarkozyho 46 procent. Těsné vítězství Hollanda z loňských voleb je tak minulostí. Hollande v druhém kole voleb získal 51,67 procenta hlasů, Sarkozy 48,33 procent (více o výsledcích loňských prezidentských voleb ve Francii se dočtete zde).
Francois Hollande
Člen Socialistické strany a schopný řečník se narodil 12. srpna 1954 v Rouenu a vystudoval Národní školu pro státní úředníky. Do Socialistické strany vstoupil v roce 1979. V minulosti působil jako starosta nebo radní. Zasedal v Evropském parlamentu, v tom francouzském pak působil až do svého loňského zvolení do prezidentského úřadu. |
Pro Sarkozyho byla prohra ve volbách obzvláště hořká i proto, že se stal teprve druhým francouzským prezidentem, který neobhájil mandát. V roce 1981 se to nepodařilo Valérymu Giscard d'Estaingovi, který prohrál se socialistou Françoisem Mitterrandem.
Sarkozy však nyní opět cítí šanci. Na rok 2017, kdy Francii čekají příští prezidentské volby, plánuje velký návrat do Elysejského paláce. "Otázkou není, zda se chci, nebo nechci vrátit. Já se jednoduše nemohu nevrátit. Je to osud. Osud," sdělil prý svým přátelům a politickým spojencům Sarkozy podle čtvrtečního vydání magazínu Le Point.
Hollande je vůdce k ničemu, tvrdí Sarkozy
Po porážce ve volbách se 58letý Sarkozy stáhl z politiky a vrátil se k advokacii. Přízeň veřejnosti lidí se mu v posledních měsících vrací i kvůli ekonomické krizi, ze které mnozí Francouzi viní právě socialistu Hollanda.
O něm Sarkozy mimo jiné prohlásil, že je "vůdce úplně k ničemu". Náklonnost mu Francouzi vyjádřili i na koncertě jeho manželky Carly Bruniové. Lidé pod pódiem skandovali "Nicolas, Nicolas" a "Hollande, ven".
Nicolas SarkozyNarodil se 28. ledna 1955 v Paříži. Absolvoval práva a vystudoval politologii. Pracoval jako advokát. Byl poslancem, pracoval v Evropském parlamentu, byl ministrem financí i mluvčím vlády. Před šesti lety sliboval, že zemi vyléčí z ekonomických a sociálních neduhů. |
Sarkozy také svého času uvažoval nad zformováním nového politického hnutí, které by mu umožnilo opustit rozbouřené vody jeho domovské pravicové UMP. Ta nyní prožívá názorovou rozpolcenost a na politické mapě Francie ji ohrožuje i vzestup krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové.
Zatímco Sarkozyho plány jsou podle všeho jasné, Hollande je výrazně opatrnější. Na otázku ohledně jeho možné kandidatury odpovídá jednoduše: "V politice nikdy neříkejte nikdy."
Neoblíbený politik to však bude mít složité. Francouzi totiž zřejmě zapomněli, že vina za ekonomickou krizi neleží jen na jeho bedrech. Za panování Sarkozyho se státní dluh Francie zvýšil o 630 miliard eur a započaté reformy skončily ve slepé uličce , nebo se dokonce ukázaly jako kontraproduktivní.
