Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malá Kanada, Nová Francie? Quebec na samostatnost stále nezanevřel

  11:39aktualizováno  11:39
Největší kanadská provincie Quebec si do svého čela opět zvolila separatistickou stranu. Celá země se tak ptá, zda se frankofonní Kanaďané opět pokusí odtrhnout a zda nad Montrealem zavlaje modrobílá vlajka s liliemi.

Vítězství separatistické strany v Quebecu opět oživuje naděje na samostatnost kanadské provincie (5. září 2012) | foto: Profimedia.cz

Vítězství quebeckých separatistů, kteří se po devíti letech vracejí do vlády s první premiérkou země v historii, přehlušila tento týden v úterý velice záhy střelba zakukleného muže v županu. Budoucí premiérka Pauline Maroisová se však po úspěšném zadržení střelce na pódium vrátila a oznámila mimo jiné, že přivede největší kanadskou provincii k samostatnosti (více zde).

Jenom krůček od samostatnosti

Hodlá tak navázat na dlouholetou snahu své strany umožnit plně frankofonnímu státu úplnou nezávislost. Takový historický moment tu není poprvé, quebečtí separatisté byli u moci v průběhu sedmdesátých, osmdesátých i devadesátých let. Už tehdy vyhlásili referendum, dokonce dvakrát.

Pád premiéra

Vítězství separatistů není překvapivé. Od jejich odchodu do opozice v roce 2003 zemi vedla Liberální strana Quebecu. Premiér Jean Charest ale v poslední době ztrácel na popularitě. Po mohutných studentských protestech proti školnému, které překvapily celou provincii a vedly k pádu dvou ministrů školství, se rozhodl odstoupit a umožnil tak konání předčasných voleb. Sám Charest ve volbách úplně propadl a oznámil úplný odchod z politiky. Quebečtí studenti tak zažívají pocit, že dokáží s místní politikou hnout, jak poznamenává britský deník Guardian. Liberalisté získali ve volbách jen o 30 tisíc méně hlasů než vítězní separatisté.

Se 40,4 procenty v roce 1980 a s 49,4 procenty v roce 1995 však těsně neuspěli. Obzvláště v polovině devadesátých let jim k úspěchu chybělo jen něco málo přes padesát čtyři tisíc hlasů. Samostatnost tehdy nepodpořilo hustě osídlené okolí Montrealu a sever s původními kmeny.

Jak však uznává sama Maroisová, nezávislost patří spíše k dlouhodobějším cílům, nyní není na pořadu dne. Agentury uvádějí, že ji podporuje jen něco málo přes 28 procent Quebečanů.

Podle komentátorů se tak vítězná Parti Québécois (PQ) staví před ožehavý problém, jednak bude muset referendum slibovat, aby uspokojila pravověrné separatisty a zároveň ho bude muset i neustále oddalovat, aby opět neztratila přízeň pro-kanadských voličů.

Nová Francie, britská kolonie, kanadská provincie

Na Ameriku je Quebec zemí se složitou historií. Území jako první objevil francouzský mořeplavec Jacques Cartier už v roce 1534. Tehdejší Nová Francie se však začala plnit osadníky až v průběhu sedmnáctého století, kdy byla vybudováno osada Quebec, ze které se časem stalo hlavní město.

Francouzi vycházeli velmi přátelsky s indiánskými kmeny Algonkinů a Huronů, čímž si pojistili křehkou přítomnost v Kanadě. Po britském vítězství v sedmileté válce, v níž se střetly Británie a Francie podporované svými indiánskými spojenci, ale připadla sporná kanadská území včetně Nové Francie britské koruně. Definitivní pád do anglických rukou potvrdilo dobytí města Quebec, jak poznamenává britský deník The Times.

Fotogalerie

Navzdory anglofonní vládě si obyvatelé Quebeku dodnes podrželi svou původní francouzskou kulturu. Jedná se o jediný kanadský stát, kde je oficiální řečí pouze francouzština. Unikum v rámci Kanady podtrhuje i náboženské složení provincie, drtivou převahu mají totiž římští katolíci.

I přes ústupky, jako například toho z roku 1774, kdy britský parlament schválil tzv. quebecký zákon, který dle ČTK Frankokanaďanům povolil užívání francouzského civilního práva, si Quebečané stále udržovali silné národní povědomí. To jim vydrželo i po osamostatnění Kanady v 1867, kdy byl Quebec dokonce jednou ze zakládajících provincií nového severoamerického státu.

Výrazným povzbuzením francouzsky hovořících Kanaďanů byla však až takzvaná "tichá revoluce", kterou inicioval v 60. letech dvacátého století quebecký premiér Jean Lesage. Důsledkem emancipačních snah byl ale ale i nárůst nacionalismu, včetně násilí, bombových atentátů a únosů, za které nesla odpovědnost krajně levicová teroristická organizace Front de libération du Québec.

Quebec

Quebec je největší kanadská provincie podle rozlohy (1 542 056 kilometrů čtverečních; asi dvacetkrát větší než ČR) a druhá největší provincie podle počtu obyvatel. V provincii žije 7,9 milionu obyvatel a pro 80 procent z nich je mateřským jazykem francouzština, která je také oficiálním jazykem. Angličtinu udává jako svůj mateřský jazyk 7,8 procenta obyvatel.

Vlajka Quebecu

Provincie se rozkládá na východě Kanady mezi Hudsonovým zálivem a zálivem Sv. Vavřince. Hlavním městem provincie je město Quebec (v angličtině Quebec City), největším městem je Montreal. Obě města proslula hokejem. Provincie má svou vlajku i znak, na kterých je patrný odkaz na Francii; vlajce dominují symboly lilie, které byly hlavním znakem panovníků francouzského království.

Zdroj: ČTK

Dlouhodobá snaha separatistů měla vyvrcholit právě již zmíněným referendem roku 1995. PQ už měla vše připravené, po vyhlášení měly například armádní jednotky v celém Quebecu dostat vyrozumění o novém státu.

Ten pak měl v historickém gestu nabídnout Kanadě ruku k úzké ekonomické spolupráci. Voliči však rozhodli jinak. Po těsném neúspěchu tak začala podpora myšlenky samostatného státu pomalu upadat.

Megalomanský Plan Nord

Návrat separatistů vzbuzuje v Quebecu i jiné obavy. Maroisová v programu slibovala, že dojde k plné revizi "Plan Nord", tedy tamního ekonomického plánu předchozí vlády liberálů. Ti si vzali za cíl investovat do liduprázdného severu země 2,1 miliardy amerických dolarů. Chtěli zlepšit infrastrukturu, hlavně však podpořit těžbu, lesnictví a turismus v oblasti nad 49 rovnoběžkou.

Takzvané "ekonomické dynamo" mělo do pětadvaceti let vyprodukovat výnosy v hodnotě 80 miliard a vytvořit dvacet tisíc nových pracovních míst v těžařství, lesnictví, vodohospodářství i turismu, vypočítává web financial.post.com.

Podle Maroisové je však na tak ambiciozní plán investice pouhých dvou miliard málo, celý plán je podle ní doslova "reklamní dárek" pro soukromé společnosti, které si na něm budou dále profitovat. Navrhuje, aby z každého výtěžku na diskutovaném území šlo pět procent do quebecké pokladny.

PQ s 54 křesly však chybí k většině dalších devět, jejich vláda proto bude menšinová a bude hodně záležet na podpoře dosud vládnoucích liberalistů (ti získali křesel padesát) či dalších stran. Separatisté tak rozhodně nemají budoucnost země ve svých rukou, takovou šanci už několikrát promarnili.

Provincie Quebec

Provincie Quebec je v Kanadě největší. Administrativní metropolí je město Quebec, ekonomickou pak Montreal.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Historik: V Rusku dnes nejde legálně téměř nic. Bez korupce ani podnikat

Ruský historik Alexej N. Kelin zastupuje v české vládní radě pro národnostní...

V dnešním Rusku se dá všechno koupit a prodat, legální cestou ale nejde téměř nic, to hned přijdou problémy, říká...

V Maroku při rozdávání potravin vypukla panika, patnáct lidí zemřelo

Marokem v posledních měsících zmítají nepokoje. K prvním protestům došlo ve...

Nejméně patnáct lidí podle agentury AFP zemřelo a dalších pět utrpělo zranění v marockém městě Essaouira v tlačenici...

V Berlíně se rozhoduje o vládě. Největší spory jsou kvůli klimatu a migraci

Kancléřka Angela Merkelová po jednání v Berlíně o nové německé vládní koalici....

V Berlíně se v neděli na mnohahodinovém jednání konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.