Do nizozemské metropole Amsterdamu Šešelj přiletěl pravidelnou linkou jugoslávských aerolinií. Ihned ho zadrželi policisté v civilu a neoznačeným autem ho odvezli do Haagu.
"Chci hrdě hájit čest svých vojenských stoupenců a rozbít ďábelský tribunál, který je nástrojem USA proti Srbsku," prohlásil Vojislav Šešelj, který nedávno podpořil Saddáma Husajna.
"Je to bratr ve zbrani," řekl Šešelj, který iráckému prezidentovi nabídl veškerou možnou podporu a pomoc.
Osmačtyřicetiletého někdejšího blízkého spojence jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče, kterého soudí haagský tribunál už rok, zvolil v sobotu sjezd Srbské radikální strany (SRS) znovu svým předsedou.
Šešelj se hodlá stejně jako Miloševič hájit sám. "Jsem posledním Srbem, který jde do Haagu," řekl před odletem stovkám stoupenců na bělehradském letišti.
Proti Šešeljovi bylo vzneseno osm obvinění ze zločinů proti lidskosti a šest obvinění z válečných zločinů za jeho roli v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a v srbské provincii Vojvodině.
Všeobecně je považován za jednoho z iniciátorů národnostní nesnášenlivosti a etnických čistek v prostoru bývalé Jugoslávie.
Za válek v Chorvatsku a Bosně totiž jeho militantní hnutí vyslalo do boje početné polovojenské formace dobrovolníků, které se zapojily do některých z nejhorších etnických čistek.
Vojislav Šešelj však jakákoli obvinění vůči sobě i dobrovolníkům odmítá. Tvrdí, že byli pod velením armády a své aktivity vykonávali jen na žádost prezidenta.
Šešelj byl klíčovým spojencem Miloševiče až do roku 1993. Tehdy se s ním rozešel, když se Bělehrad vyslovil pro mezinárodní mírový plán pro Bosnu. O rok později obvinila bělehradská vláda Šešelje i jeho stranu z válečných zločinů.
Šešelj si nakonec odseděl pár měsíců ve vězení. Od té doby pak opakovaně vyzýval ke svržení Miloševiče, kterého nazval největším zrádcem srbského národa a komunistickým banditou.
V následujících letech se v důsledku slábnutí popularity vládnoucí garnitury Šešeljova pozice opět změnila - z trpěného společníka byl zase Miloševičovým spojencem.
Koncem 90. let byla Šešeljova SRS součástí srbské vládní koalice spolu s Miloševičovou Socialistickou stranou Srbska a po svržení Miloševiče v říjnu 2000 se stal Šešelj neoficiálním vůdcem srbského nacionalistického hnutí.
Loni již potřetí kandidoval na úřad srbského prezidenta. Jako "společný kandidát vlasteneckých sil Srbska" měl Miloševičovu podporu. Ve volbách, které byly nakonec pro nízkou účast prohlášeny za neplatné, však neuspěl.
