"Procenta lidí trpících psychologickými poruchami se den ode dne zvyšují," říká dvaapadesátiletý psychiatr Harith Hassan, kterého obyvatelé Iráku znají z vysílání státní televize.
"Během ramadánu jsem měl patnáct pacientů denně. A bylo by jich třicet, kdybych nechal dveře dokořán," podotýká lékař ve své ordinaci, oáze klidu, v níž zní klasická hudba.
Koaliční vojska pod vedením USA skoncovala se Saddámovým diktátorstvím v dubnu. Zároveň však s sebou přinesla vlnu zločinu a zvyšující se počet útoků ze strany povstalců.
Podle britské charitativní organizace Medact budou Iráčané kvůli násilí, špatným životním podmínkám a nedostatečné zdravotní péči trpět fyzickými a duševními chorobami řadu let.
A do toho všeho vstupují Saddámovy příležitostné vzkazy, jako ten z půle listopadu odvysílaný kanálem Al-Arabíja, v němž svržený vůdce Iráčanům sliboval, že se brzy opět ujme vlády.
"Lidé nenávidí Saddáma Husajna a jeho režim, ale nemluví o tom. Proto o něm stále mají noční můry," říká Hassan, jeden z 65 iráckých psychiatrů, podle něhož Iráčané dospěli k závěru, že Saddám je "skutečně blázen".
Většina Hasanových pacientů přijíždí ze vzdáleného venkova. Podle lékaře, který také vyučuje na Bagdádské univerzitě, jsou lidé z vesnic ochotnější nechat se léčit psychiatrem než obyvatelé měst.
"Mohou být negramotní a nevzdělaní, ale mají k psychiatrii blíž, než vzdělaní. Je to divné," míní Hassan. "Pacienti klidně jedou deset hodin z jihoiráckých obcí Samawa či Meisan a nocují v bagdádských hotelích, dokud mě nenajdou."
Jak vymýtit džiny
Podle psychiatra si menší ostych lidí z venkova lze vysvětlit tím, že před návštěvou lékaře již vyzkoušeli tradiční a rozšířené formy léčby, jako využití koránu k vymýcení posedlosti či ďábelských duchů.
"Devadesát pět procent mých pacientů šlo nejprve za šejkem, který uspořádal obřad k odstranění džina. A když to nepomohlo, přišli za mnou," říká Hasan, podle něhož šejků nabízejících exorcismus přibývá.
Důvěra v náboženské ceremonie se v převážně muslimském Iráku, kde tři desetiletí vládla sekulární strana Baas, rozšířila během izolace v 90. letech, kdy se životní podmínky obyvatel zhoršily kvůli sankcím OSN.
"Je to všechno čarodějnictví a nesmysly, i když bych neodsuzoval vliv koránu, který může lidi učinit šťastnými a mírumilovnými," podotýká Hassan.
Většina islámských učenců tvrdí, že zlí duchové existují - džinové jsou dokonce zmínění přímo v koránu - ale nepohybují se ve světě lidí. Přitom víra v posedlost duchy je v arabském světě hodně rozšířena.
Na vině však není jen přímo Saddám či bezpečnostní opatření. Podle Hassana se Iráčané na ulicích neusmívají, protože se na nich podepsaly také frustrace, deprese a agresivita z 45 let tíživé vlády autoritářství.
"Pokud se s depresí nevyrovnáte, přemění se v agresivitu, jako je například náboženský fanatismus, hádky a rabování," míní psychiatr. Vše, co vyjmenoval, charakterizuje postsaddámovský Irák.
Vláda autoritářství
Podle Hassana má revoluce z roku 1958, při níž padla Západem podporovaná monarchie, svůj podíl viny na vzniku kultury násilí v zemi.
"Nejde jen o Saddámův režim, ale o celou revoluci. Byla velmi násilná a právě tehdy si lidé začali po svém vykládat nové podivné výrazy jako byla 'demokracie' a 'svoboda'," říká psychiatr.
"Pamatuji si, jak oni (nový režim) přinesli do naší školy nohu Nuriho Sájda. Od nás se čekalo, že na ni budeme plivat a tahat si kolem. Byl jsem znechucen," vzpomíná Hassan na osud předrevolučního iráckého vůdce podporovaného Brity.
Psychiatr se obává, že tragický kruh nefunkčního autoritářství bude pokračovat. "Jeden den jsem přišel na kliniku a viděl vojáky, jak blokují most, protože měl projet člen současné irácké vládní rady. Tohle dělával i Saddám," podotýká.
Harith Hassan nevidí problém v tom, kdo konkrétně vládne Iráku. "Musíme však sobě vrátit sebeúctu a vyplnit své potřeby. Zkoušíme vybudovat spořádanou společnost," míní lékař.
 Renomovaný irácký psychiatr Harith Hassan prohlíží ženu z venkova, která přijela na vyšetření do jeho bagdádské kliniky. (7. prosince 2003) |
