Americký prezident George Bush slíbil, že při rozhodování o jakékoli akci proti Iráku bude usilovat o podporu Kongresu. "Vystoupím v OSN, které se pokusím přesvědčit, že Saddám podvádí svět," řekl Bush.
Hlava USA se chystá v sobotu rokovat o Iráku s britským premiérem Tonym Blairem v Camp Davidu. George Bush se také chystá telefonicky hovořit i s vůdci Číny, Ruska a Francie.
Powell: Irák ví, co musí udělat
Irácký vicepremiér Tárik Azíz na světovém summitu v JAR oznámil, že Bagdád je připraven spolupracovat s OSN při řešení krize a zvažuje také návrat zbrojních inspektorů. Nabídku však ministr zahraničí USA Colin Powell odmítl jako naprostý nesmysl a starý trik. Podle šéfa americké diplomacie Azíz velmi dobře ví, co Irák musí učinit, aby se vyhnul útoku.
"Pan Azíz roky vystupuje v televizi a bez komentáře tvrdí, že Irák nemá zbraně hromadného ničení. To je naprostý nesmysl. Tahá za nos celý svět a mezinárodní společenství na to musí reagovat," řekl Powell.
Oficiální postoj USA ke krizi s Irákem by měl v nejbližší době upřesnit prezident George Bush, který sezval do Bílého domu k diskusi nejvyšší představitele republikánů a demokratů z obou komor Kongresu.
USA slibují předložit důkazy
Ministr obrany Donald Rumsfeld prohlásil, že USA v nejbližších dnech či týdnech předloží důkazy o hrozbě, kterou Irák pro svět znamená. Nevyloučil, že důkazy budou předloženy na kongresovém slyšení týkajícím se Iráku, které se má konat v září.
KRIZE IRÁK - USA |
USA zatím trvají na návratu zbrojních inspektorů bez jakýchkoliv iráckých podmínek. Podle mluvčího Bílého domu Ariho Fleischera jde o první krok k řešení krize, což ale nemusí znamenat, že prezident Bush změní názor na nezbytnost vojenského zásahu.
"Jde o to, zda má Saddám Husajn zbraně hromadného ničení. Inspektoři to mohou pomoci objasnit. Tato vláda zastává názor, že změní-li se v Iráku vláda, bude svět bezpečnější," podotkl Fleischer.
Husajn: Opět zvítězíme
Irácký prezident Saddám Husajn ujistil svou zemi, že zvítězí v jakémkoli střetu s nepřítelem. "Irák zvítězil předtím a zvítězí nakonec i v Matce bitev. Je-li vítězství v srdci a stane-li se vírou, nic, ani moderní zbraně či technické vybavení nepřítele, je nemůže ohrozit," napsal v dopise, z něhož citovala irácká televize.
Iráčané nazvali "Matkou bitev" válku v Perském zálivu, jež znamenala začátek konfrontace s USA. Podle Bagdádu konflikt pokračuje dodnes v podobně monitorovacích letů nad severem a jihem země. Zóny byly zřízeny po válce k ochraně tamních Kurdů a šíitů před eventuálním útokem irácké armády.
MULTIMÉDIA |
Exšéf rozvědky vyzývá Husajna k demisi
Bývalý velitel irácké vojenské rozvědky vyzval Saddáma Husajna, aby podal demisi a ušetřil zemi amerického útoku. Generál Vafík Samarraj navrhuje vytvořit radu z vysokých armádních důstojníků, která by řídila zemi v přechodném období, vyhlásila mimořádný stav a pod dohledem OSN do půl roku zorganizovala volby.
Radě, kde budou mít zastoupení šíité, sunnité i Kurdové, by měl předsedat nynější ministr obrany Sultán Hášim Ahmad. Prezidentské volby se měly podle Samarraje, který žije od roku 1997 v Londýně, konat do dvou let. Husajnovi doporučil, aby požádal o azyl v Saúdské Arábii, Sýrii či Egyptě. V Iráku může zůstat, jen vzdá-li se politických aktivit.
AMERICKÁ VLÁDA ZTRÁCÍ PODPORU OBYVATEL |
Podle nejnovějšího průzkumu zveřejněného televizí ABC klesla mezi Američany podpora útoku na Irák od srpna z 69 na 56 procent. Jen 39 procent Američanů je zastáncem vojenské akce i v případě, že k ní USA nezískají spojence. V srpnu bylo tohoto názoru 54 procent obyvatel USA. |
El País: Jde hlavně o ropu
USA tvrdí, že Irák vyrábí zbraně hromadného ničení a ohrožuje tak svět. Washington vidí řešení ve svržení Saddáma Husajna. O eventuální vojenské operaci zatím nebylo rozhodnuto.
Podle španělského listu El País je americká vláda rozdělena, ale zdá se, že vrchu nabývají stoupenci rychlé a masívní vojenské akce, i kdyby neměla počítat s podporou spojenců a OSN. Otázka je, zda se umírněnému Colinu Powellovi podaří prosadit svá kritéria vyváženosti u Bushe, který se formálně ještě nerozhodl.
Irák kontrolovaný Spojenými státy by byl podle deníku jedinečnou pákou ne k tomu, aby ukázal zbytku světa vojenskou sílu supervelmoci - jako by to bylo potřeba -, ale k ovládání celé oblasti, k ovlivnění arabského a vůbec muslimského světa a izraelsko-palestinského konfliktu.
Ale hlavně je tu ropa. "Jestliže nynější prezident Bush a jeho hlavní spolupracovníci a přátelé něčemu rozumí, je to ropa. S příznivou vládou v Bagdádu a s růžencem vojenských základen vytvářených ve Střední Asii by USA mohly kontrolovat nová ložiska a cesty ropy," píše El País.
Američané by tak udržovali tlak na Záliv, zvlášť na Írán a Saúdskou Arábii, a na ceny ropy. USA se totiž pokoušejí zbavit se logistické a energetické závislosti na Saúdské Arábii, která má největší rezervy ropy. "Spojené státy potřebují Saúdskou Arábii, aby ji přestaly potřebovat, a Saúdové potřebují přiblížit se k Washingtonu a zároveň se od něj distancovat, aby se dál udrželi u moci," míní list.