Doněčtí separatisté v březnu 2017 Donbas Arenu znárodnili (18. dubna 2017)

Doněčtí separatisté v březnu 2017 Donbas Arenu znárodnili (18. dubna 2017) | foto: Profimedia.cz

Doněck smutně vzpomíná na fotbalovou slávu, povstalci kopou vlastní ligu

  • 82
Doněck (od zpravodaje iDNES.cz) - Tři roky trvající válka na Ukrajině zanechala stopu i ve fotbale. Šachtar Doněck přišel o domov, fanoušky i moderní stadion. Donbas Arenu v březnu znárodnili proruští separatisté. Doněcká lidová republika dnes provozuje vlastní fotbalové soutěže a sní o tom, že její kluby jednou budou kopat ruskou ligu.

Běžela 55. minuta, když do vápna Zarjy Luhansk přilétl z levé strany prudký přízemní centr. Obránce Šachtaru Ivan Ordec pouze nastavil nohu a bylo to 3:0. Zarja sice ještě stihla dát dva góly, ale nejúspěšnější ukrajinský klub posledních let si už vítězství vzít nenechal a na začátku května si s předstihem zajistil desátý titul v historii nezávislé ukrajinské ligy.

Byl to první ligový triumf od chvíle, kdy ho válka mezi Kyjevem a proruskými separatisty vyhnala do exilu a připravila ho o nádhernou Donbas Arenu i tisíce fanoušků. Klub s hornickými kladivy ve znaku byl vždy pýchou a symbolem průmyslového regionu a když před osmi lety získal Pohár UEFA, byl celý Donbas na nohou. Není proto divu, že místním po jeho odchodu zůstalo v srdci velké prázdno.

„Lidem je to samozřejmě líto. Atmosféra Donbas Areny je nenapodobitelná. Když dorazilo Dynamo Kyjev, bylo vždy plno, cítili jste to napětí ve vzduchu. To byl skutečný svátek,“ vzpomíná na zápasy s úhlavním rivalem čtyřicátník Roman, který na bleším trhu v centru Doněcku postává u stánku se suvenýry Šachtaru.

Padesátník Valerij, který v centru města provozuje obchod s nábytkem, fandí Šachtaru i Doněcké lidové republice (DNR). Dodnes prý nemůže pochopit, proč se jeho milovaný klub po odchodu z Doněcku přestěhoval do Lvova na druhém konci země. „Vždyť spousta lidí ze západní Ukrajiny šla bojovat proti nám. Ale stejně jsem si zapnul televizi, koukal na jejich zápasy a fandil. Ale už to pro mě nebyl Šachtar Doněck, ale jenom Šachtar,“ vysvětluje a ukazuje černooranžový dres s autogramy hráčů.

S klubem odešel i kotel

„Havíři“ jak se hráčům Šachtaru přezdívá, se na počátku letošního roku usídlili na stadionu Metalistu Charkov. „Zápasy, které jsme odehráli v Charkově, ukázali, že je tu spousta fanoušků Šachtaru. Budeme jim blíže a já věřím, že je potěšíme skvělými výkony a dobrými výsledky,“ nechal se slyšet ředitel Šachtaru Sergej Palkin. Charkov sice leží jen 250 kilometrů od Doněcku, pro fandy žijící na povstaleckých územích ale výjezdy přes frontovou linii nepřipadají v úvahu. Celý den by strávili čekáním na vojenských checkpointech.

Doněck, tři roky poté

Tvrdé jádro odešlo z Doněcku spolu s klubem. Ukrajinští ultras byli vždy vyhranění nacionalisté a stáli v ostré opozici vůči proruské vládě prezidenta Viktora Janukovyče, kterého na začátku roku 2014 smetla revoluce. Kotel Šachtaru nebyl výjimkou, takže není divu, že ho povstalci snící o připojení k Rusku považovali za nepřátelský element.

„Prakticky celý sektor ultras, to byli nácci,“ nabízí svůj pohled na věc Valerij. „Když se tady hrál poslední zápas, tak už se schylovalo k bojům ve Slavjansku a oni začali na tribuně hulákat: ‘Putin chujlo la la la....’ Celý stadion na ně začal pískat. Oni se nejdřív otočili zády, pak celý jejich sektor odešel,“ připomíná Valerij sprostý popěvek na adresu ruského prezidenta.

Když v květnu 2014 maskovaní ozbrojenci začali obsazovat vládní budovy v Doněcku, ostří hoši z kotle se jim postavili. Nakonec ale pochopili, že bez zbraní nemají šanci a z města odešli. "Někdo zveřejnil databázi ultras, kterou si vedlo ministerstvo vnitra, a to včetně adres a telefonů. Bylo velmi nebezpečné zůstat v Doněcku,“ řekl před rokem listu Kyivpost Jurij Sabada, který do kotle východoevropského velkoklubu chodil dvanáct let.

Znárodnění stadionu

Kromě ultras se nepřítelem proruských rebelů stal i majitel Šachtaru, oligarcha Rinat Achmetov. Etnický Tatar a syn doněckého horníka přišel k bohatství během divoké privatizace po pádu SSSR. Klub podědil v polovině 90. let po svém mentorovi a šéfovi místního podsvětí Achatu Braginovi, kterého přímo na stadionu roztrhala bomba.

Za Achmetovovy vlády nastala pro Šachtar zlatá léta. Na počátku tisíciletí vystoupil ze stínu Dynama Kyjev a začal pravidelně nastupovat v evropských pohárech. Do klubu přišly drahé posily z ciziny - kromě řady Brazilců a věrného chorvatského kapitána Daria Srny zde působil i český brankář Jan Laštůvka a záložník Tomáš Hübschmann.

Prezident Šachtaru Doněck Rinat Achmetov slaví zisk ukrajinského titulu (28. dubna 2013)

Achmetov dlouhá léta patřil k stoupencům Viktora Janukovyče a financoval jeho proruskou Stranu regionů. V květnu 2014 se však nejbohatší muž Ukrajiny vyslovil proti počínání separatistů a v televizi důrazně podpořil jednotu země. V přístavu Mariupol na břehu Azovského moře dokonce z dělníků svých oceláren vytvořil vlastní milici, která zastavila rabování a rozebrala povstalecké barikády.

Reportáže z Donbasu

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis koncem května kriticky reagoval na sérii reportáží iDNES.cz z povstaleckých územích na východě Ukrajiny. Jeho dopis zveřejněný v MF DNES si můžete přečíst zde, odpověď redakce iDNES.cz je zde.

Povstalci mu to nezapomněli. Před rokem ho zapsali na první místo seznamu lidí, kteří mají do jejich samozvané republiky vstup zakázán, letos v březnu v reakci na zavedení železniční blokády ukrajinskými nacionalisty zabavili jeho doly a fabriky. Achmetov už předtím kvůli válce výrazně zchudl. Zatímco v roce 2015 časopis Forbes jeho majetek odhadoval na 6,7 miliardy dolarů, loni ho ocenil na 3,4 miliardy.

Pod vnější správu, jak se tady říká znárodnění, přešla i Donbas Arena, fotbalový svatostánek pro 50 000 diváků, který stál 400 milionů dolarů a na jeho slavnostním otevření zpívala Beyoncé. Supermoderní stadion před pěti lety hostil semifinále mistrovství Evropy, během války zde Achmetovovi lidé rozdávali balíčky s humanitární pomocí. I to vedení Doněcké lidové republiky zakázalo.

Stadion nejhorší období války přestál prakticky bez úhony, při ostřelování se rozbilo jen pár skleněných panelů. „Teď se to opravuje, rozbité sklo se objednalo z Turecka. Všechno zařízení včetně osvětlení stadionu tam zůstalo,“ popisuje dnešní stav Valerij. „Prvního března o půlnoci zapnuli světla a rozsvítili stadion, aby to celé město vidělo,“ vzpomíná na den, kdy povstalci převzali kontrolu nad stadionem.

Vedení Doněcké lidové republiky na počátku března Donbas Arenu znárodnilo (5....
SLEDOVANÝ HRÁČ. Tomáš Hübschman ze Šachtaru Doněck v utkání na hřišti Plzně.

Valerij má za to, že pokud by Achmetov byl doněcký patriot, tak by klub z města nikdy neodvedl. „Měl vyhodit všechny hráče z ciziny a místo nich nabrat místní, dončany,“ myslí si a přidává vzpomínku z minulého roku, kdy do Doněcku přijel na návštěvu záložník Šachtaru a místní rodák Maxim Malyšev: „Přišel do Donbas Areny a poplakal si. Šachtar se na 90 procent už nevrátí. Ale jestli se vrátí, tak budu skutečně rád,“ říká smutně Valerij.

Čtyřicátník Roman se na Achmetova nezlobí. „Pro Doněck i Šachtar toho hodně udělal. Postavil stadion, dal lidem práci, slušně jim platil. Jenže teď je na něj řada lidí naštvaná, protože si myslí, že je jedním z viníků této války,“ říká. Podle svých slov má v srdci jen Šachtar, do politiky se nemíchá: „Já nefandím ani těm, ani těm. Prostě tady žiju, nemám na výběr. Kdybych měl na výběr, tak odjedu do Kanady,“ směje se.

Fotbal mezi haldami

Šachtar sice odešel, ale fotbal se v Donbasu pořád hraje. Například v Mospinu, kam jsme se vypravili na první ligu DNR. Místní hřiště se svažuje na jednu stranu, kabiny žádné, místo tribun jen pár dřevěných laviček. Sto metrů za brankou se tyčí stometrová výsypka a rezivějící důlní věž, jejíž kola se zastavila v srpnu 2014, kdy ji trefil dělostřelecký granát.

Proti domácím hraje Oplot Donbasu, tým nesoucí jméno jedné z povstaleckých milic. Kvalita hry se pohybuje na úrovni našeho okresního přeboru, diváků je asi padesát. Kolem hřiště krouží skupina školáků v oranžových tričkách a tlučením do plechového bubínku povzbuzují domácí tým. Také hosté si dovezli své fanoušky, asi patnáct kluků pokřikujících „Oplot vpřed“.

Momentka z fotbalového zápasu FK Mospino - Oplot Donbas (7. května 2017)
Momentka z fotbalového zápasu FK Mospino - Oplot Donbas (7. května 2017)
Momentka z fotbalového zápasu FK Mospino - Oplot Donbas (7. května 2017)

Doněckou první ligu hraje osm klubů, kromě Oplotu například Arsenal Makejevka nebo Chemik Gorlovka. „Vznikají při vojenských útvarech či továrnách, zakládají je soukromníci. Máme tu hráče z ciziny, dokonce i černochy,“ pochvaluje si Valerij.

Doněcká lidová republika má i svůj národní tým, ten však může měřit síly jen s s dalšími neuznanými státy, jako je sousední Luhanská lidová republika, Abcházie či Jižní Osetie.

Igor Petrov, předseda místního fotbalového svazu a bývalý záložník Šachtaru věří, že místní kluby jednou budou hrát v ruských ligách. Chce to ale trpělivost. „DNR je zatím považována za neuznaný stát, a tak se nemůžeme účastnit soutěží pod záštitou FIFA a UEFA. Mezinárodní fotbalové organizace nyní Rusko bedlivě sledují a jakýkoliv kontakt z naší strany by mohl pro Ruský fotbalový svaz znamenat sankce. V sázce je mistrovství světa 2018, proto jsou naše styky zatím omezené,“ řekl Petrov před půl rokem listu Izvěstija.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video